Ivan Binar Knihy

Patří, ba přímo se sluší, aby nám nejstarší vyprávěli, jací byli jejich prarodiče, co jako děti zažili ve svém dětství, jaké měli zvyky, úzkosti, ale i radosti, které nakonec formovaly jejich svět, protože tento "bezradný" svět, ve vnucích, ob generaci, často jakoby znovu ožívá. A když máte mladický dar pěknou češtinou říznutou hanáckým nebo slezským nářečím (víte, co je na dachu?) předat své nejzazší vzpomínky sahající až do poválečných let a komunistické doby Československa let padesátých s přesahy do pozdějších časů, pak je nasnadě s něčím takovým přijít. Ivan Binar postupuje dokumentárně, využívá různých dobových dokumentů, jež doplňují jeho poutavá vyprávění a vzpomínky na život jeho prarodičů a rodičů na vsi ve Vanovicích, v Hradci nad Moravicí a nakonec také v Opavě, kam odešel jeho tatínek za prací v továrně

Pokud jste četli Binarova Bezstarostná léta bezradná, pak si určitě nenechte ujít volně navazující vzpomínkovou knihu Kudy? Tudy!, ve které Ivan Binar líčí svoje osudy až do odchodu do emigrace. Vše opět na pozadí komunistické Ostravy a okolí. Úžasná kniha, která přináší vhled do doby nedávno minulé očima toho, kdo ji musel žít.

Příhody kouzelníka a opičáka ze ZOO, kteří se vydali do opičákovy vlasti a cestou prošli mnoha kraji a dobrodružstvími. Zápletky jsou originální a napínavé, přijatelné pro děti mladšího školního věku. Hrdinové procházejí třešňovým sadem, pouští, podvodním světem, ocitnou se na ostrově, v Prátru, u sedláka, u loupežníků i v hladomorně. Ilustrace spojují humor s lyrickým vyjádřením.

Spisovatel Ivan Binar ve svém novém románu v proudu snů, záznamů současnosti a vzpomínek představuje na půdorysu intimního příběhu poválečné české dějiny až k dnešku v celé jejich obludnosti. Román, v němž se všechny zmíněné linky přirozeně proplétají, popisuje skupinu dobou stigmatizovaných zoufalců vyhnaných do vysídleného pohraničního městečka, kde se postupně z prašivého houfce, který však svým způsobem tvoří idylickou komunitu, rodí „nové socialistické" maloměsto s jeho přirozenými klady a zápory a také s oním perverzním prvkem převrácených perspektiv raného socialismu. Příběh napsaný krásným jazykem plyne navzdory všem hrůzám, které popisuje, v jakémsi smířeném poklidu až k závěrečné katastrofě a ve svém plynutí opíše kruh – hlavní hrdina se vrací do míst, kde jeho příběh začal. Protipól zdivočelé doby tvoří lidské porozumění, skutečné city a soucit.

Tři povídky českých spisovatelů umlčených po r. 1968, které navíc spojují zážitky z vězení a členství v Chartě 77. Společné je i téma povídek, jímž je jakási podvojnost lidského já - soukromého a veřejného. Binar zobrazuje zmatení hodnot i lidské motivace po srpnu 1968, Kantůrková se příběhem z třicetileté války zamýšlí nad snadnou proměnou člověka ve vojáka. V hyperbole K. Pecky sledujeme příběh úředního vítače, který si dovolil přepych sentimentu a šel si soukromě přivítat zpěváckou hvězdu svého mládí.

příhody cirkusu pana Boudy a sloníka jménem Malej při cestě do Indie na lodi i po souši

Jak už podtitul Shrnutí napovídá, autor, Ivan Binar (1942), bilancuje své působení v literární oblasti a nabízí čtenáři průřez tvorbou kratších próz propojených poezií od sedmdesátých let až po rok 2019. Texty jsou řazeny chronologicky; vznikaly ve Vídni, Mnichově, v Praze a ve Vlkovicích (Slezsko). Některé byly publikovány v exilových časopisech, jiné v časopisech doma, většina však má v tomto svazku premiéru. Texty v řeči vázané jsou tu čtenáři předkládány vůbec poprvé. Ivan Binar se nesnaží o realistický popis reality se všemi historickými fakty, daty a událostmi, jakýsi kronikářský záznam bezmála padesáti let, po které texty vznikaly. Některé povídky se faktům nevyhýbají, jiné, a je to na první pohled poznat, jsou zase čirou fikcí. Z předkládaných textů je však poměrně dobře vystopovatelný vývoj autorova přístupu k tvorbě, vývoj stylu, volba i akcentace témat, jež jsou pro Ivana Binara nosná.

Ptactvo nebeské je neposedné a nepolapitelné. Ptáček se kolem nás a nad námi jen mihne – a je v trapu! Jakpak si ho má prohlédnout dítě, které se prohání po chodníku na odrážedle? Jak jinak než v knížce na obrázku. Tam se může na každého ptáčka pěkně zblízka podívat a brzy dokáže pojmenovat nejen sýkorky a kachny, ale třeba i ledňáčky, straky nebo kormorány a zamávat jim na procházce, když se potkají...

Ludvík Vaculík, Peter Becher ; Mit Einem Vorwort Von Ota Filip ; [aus Dem Tschechischen Von Franz Peter Künzel, Aus Dem Deutschen Von Ivan Binar]. German And Czech. Includes Bibliographical References.

Rozprava v krabici je dialogem dvou komplementárních hlasů v jednom a tomtéž vědomí, vyrůstající z pocitů bezčasí a uzavřenosti života v době normalizace.