André Glucksmann Knihy

Soudobý francouzský filozof a politolog se řadí mezi tzv. Nové filozofy. Vystupoval proti komunistickým režimům ve východní Evropě. Desítky let aktivně podporuje umlčované po celém světě. Účastní se konference Forum 2000, patří mezi signatáře tzv. Pražské deklarace z r. 2008. V knize Rozprava o nenávisti (2004) vysvětluje, že příčina nenávisti nespočívá v nenáviděném objektu, nýbrž v tom, kdo nenávidí. Pojednává o nenávisti a nihilismu teroristů a rozebírá tři formy trvající nenávisti: antisemitismus, antiamerikanismus a nenávist k ženám, a sleduje, co mají společného. Fenomén nenávisti pro něj není pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně „odvysvětlit“, protože je základním atributem člověka, který lze kdykoli aktivovat.

Francouzský filozof André Glucksmann se v prvních kapitolách knihy snaží hledat kořeny svého celoživotního vystupování proti totalitarismu i post-totalitarismu všeho druhu sebereflexí vlastního života, v příběhu své rodiny a ve svém dětství a dospívání. Jako židovské dítě narozené za války ve Francii hned zkraje prožil několik momentů, které předurčovaly jeho pozdější intelektuální směřování. Své další filozofické úvahy a politologické analýzy zakládá kromě neustálého zájmu o aktuální dění i na hluboké znalosti evropské a především francouzské literatury a dějin. Knihu uzavírá kapitolou o smyslu Evropy, v níž se projevuje jeho dobrá znalost bývalých zemí sovětského bloku. Před rokem 1989 se stýkal s východoevropskými disidenty a v Praze se účastnil ilegálních seminářů. Což nás vrací opět k původu a mládí: Glucksmannova matka pocházela z Prahy...

Francúzsky filozof André Glucksmann sa vo svojej eseji zamýšľa nad teroristickými útokmi proti USA z 11. septembra 2001. V rozpätí jednej hodiny, keď v srdci New Yorku padli mrakodrapy Twin Towers pod útokom lietadiel riadených islamskými teroristami, sa svet otriasol v základoch a nastúpila nová éra v dejinách ľudstva, éra globalizovaného nihilizmu.

Ne pas détourner le regard des horreurs de la guerre. Cesser d'espérer que ces blocs d'ignominie s'effacent d'un coup, par miracle, définitivement, par la grâce de Dieu, du Bien, ou de la Révolution. Voir dans l'humain le lieu de l'inhumain _ chacun de nous étant éventuellement capable du pire. En être ébranlé, démuni, défait de toutes les illusions, débarrassé des confiances, certitudes, idéaux, assurances. Ne pas sombrer pour autant dans l'abattement désabusé, ni la crapulerie froide. Agir avec cette idée : vouloir faire régner le Bien mène au pire, s'efforcer d'amoindrir le mal est la seule issue

André Glucksmann, Robert Spaemann und Joseph Weiler, dazu zwei Denker aus der arabischen Welt: Fünf prominente Stimmen sind in diesem Band vereint, die sich mit den Thesen des Papstes zu Glaube und Vernunft befassen. Mit seiner „Regensburger Rede“ hat Benedikt XVI. in der arabischen Welt einen Sturm der Entrüstung ausgelöst. Nun hat die Stunde der sachlichen Auseinandersetzung geschlagen. Ein Muss für jeden, der sich mit dieser spannenden Frage auseinandersetzen möchte!