André Glucksmann Pořadí knih (chronologicky)

André Glucksmann, Robert Spaemann und Joseph Weiler, dazu zwei Denker aus der arabischen Welt: Fünf prominente Stimmen sind in diesem Band vereint, die sich mit den Thesen des Papstes zu Glaube und Vernunft befassen. Mit seiner „Regensburger Rede“ hat Benedikt XVI. in der arabischen Welt einen Sturm der Entrüstung ausgelöst. Nun hat die Stunde der sachlichen Auseinandersetzung geschlagen. Ein Muss für jeden, der sich mit dieser spannenden Frage auseinandersetzen möchte!

Francouzský filozof André Glucksmann se v prvních kapitolách knihy snaží hledat kořeny svého celoživotního vystupování proti totalitarismu i post-totalitarismu všeho druhu sebereflexí vlastního života, v příběhu své rodiny a ve svém dětství a dospívání. Jako židovské dítě narozené za války ve Francii hned zkraje prožil několik momentů, které předurčovaly jeho pozdější intelektuální směřování. Své další filozofické úvahy a politologické analýzy zakládá kromě neustálého zájmu o aktuální dění i na hluboké znalosti evropské a především francouzské literatury a dějin. Knihu uzavírá kapitolou o smyslu Evropy, v níž se projevuje jeho dobrá znalost bývalých zemí sovětského bloku. Před rokem 1989 se stýkal s východoevropskými disidenty a v Praze se účastnil ilegálních seminářů. Což nás vrací opět k původu a mládí: Glucksmannova matka pocházela z Prahy...

Mémoires d'un ex-"nouveau philosophe", de son enfance dans une famille juive et résistante à la défense de la cause tchétchène en passant par mai 68 et la nébuleuse mao spontex.

Soudobý francouzský filozof a politolog se řadí mezi tzv. Nové filozofy. Vystupoval proti komunistickým režimům ve východní Evropě. Desítky let aktivně podporuje umlčované po celém světě. Účastní se konference Forum 2000, patří mezi signatáře tzv. Pražské deklarace z r. 2008. V knize Rozprava o nenávisti (2004) vysvětluje, že příčina nenávisti nespočívá v nenáviděném objektu, nýbrž v tom, kdo nenávidí. Pojednává o nenávisti a nihilismu teroristů a rozebírá tři formy trvající nenávisti: antisemitismus, antiamerikanismus a nenávist k ženám, a sleduje, co mají společného. Fenomén nenávisti pro něj není pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně „odvysvětlit“, protože je základním atributem člověka, který lze kdykoli aktivovat.

Francúzsky filozof André Glucksmann sa vo svojej eseji zamýšľa nad teroristickými útokmi proti USA z 11. septembra 2001. V rozpätí jednej hodiny, keď v srdci New Yorku padli mrakodrapy Twin Towers pod útokom lietadiel riadených islamskými teroristami, sa svet otriasol v základoch a nastúpila nová éra v dejinách ľudstva, éra globalizovaného nihilizmu.

Il a souvent eu tort d'avoir raison trop tôt. Polémiste implacable, André Glucksmann déboulonna jadis la philosophie marxiste qui fascinait une gauche aveugle et sourde aux combats dissidents contre le communisme. Fidèle à sa méthode, il en appelle de la réalité contre les fictions commodes, des enchaînés et des victimes contre ceux qui parlent en leur nom sans les entendre. Sensible aux vérités cruelles de l'actualité, il ne s'accepterait pas gardien du sommeil de ses concitoyens. Il compta parmi les très rares Français qui jugèrent plus important de s'opposer à Saddam Hussein qu'à George Bush, et souhaitèrent la chute " de gré ou de force " de l'immonde dictature de Bagdad. Sa critique des flottements et des contradictions du " camp de la paix " introduit un grand débat stratégique transatlantique qui dominera les dix années à venir.

Tu es allemand, je suis français, ou vice versa. Trois siècles de rivalité, deux guerres mondiales, une atrocité inoubliable et -miracle !-cinquante ans plus tard les ennemis héréditaires se jurent fidélité. Pour toujours ! promettent-ils par beau temps. Qui sait ? redoutent-ils à la moindre crise. Grande première : la paix sur le Rhin. Paradoxe suprême : les économies fusionnent, les passant s'ignorent. Etrange réconciliation : moins je te connais, plus je t'aime ? La guerre froide avait glacé le souvenir. Aujourd'hui, les questions agaçantes dégèlent. Arrogance française ? Ambitions germaniques ? Le passé est dépassé. L'avenir reste impensé, tant les opinions du Bien et du Mal varient selon qu'on loge à l'est ou à l'ouest du même fleuve. Qu'y a-t-il de commun entre un Allemand et un Français ? Méditation à double voix, ces lettres tentent la conversion d'une relation extérieure en expérience intérieure. Quand l'Européen dialogue avec lui-même, il ne parle pas seulement monnaie, il interpelle ses penseurs, ses poètes, l'histoire ; il se demande : l'Europe a-t-elle encore une âme ? l'Europe est-elle de nouveau une idée ?

AIDS hat den Glauben an die moderne Wissenschaft grundlegend erschüttert und die bestehenden sozialen Konzepte in Frage gestellt. Der französische Philosoph Glucksmann sieht in AIDS ein Zeichen für die Begründung einer Ethik, die sich aus der Achtung vor dem anderen herleitet und die individuelle Verantwortung wieder stärker in den Vordergrund treten läßt