Pohádky starého rákosí se odehrávají na Třeboňsku a jsou tudíž plné rybníků, rákosí, racků, čápů a žab, ale také světýlek, vodních žínek a hastrmanů. 2.vydání s krásnými ilustracemi Libuše Loskotové.
František Heřmánek Knihy
Příběh o slavném rybníkáři Krčínovi. Jakub Krčín z Jelčan pocházel z nebohaté zemanské rodiny a ani tehdy, když se nakonec stal tvrdým a obávaným regentem jihočeského kraje, neztratil úplně smysl pro spravedlnost. Jeho životní osudy, posunuté z historické oblasti do roviny pohádek a pověstí, není možno sledovat bez vzrušení, i když jsou vyprávěny v minulém a úsměvně klidném tónu. (Text ze záložky).
Dvě nejlepší prózy předčasně zesnulého jihočeského autora Františka Heřmánka, které spojuje nejen námětová orientace na jižní Čechy, kde vládnou poslední Rožmberkové, ale i celkové "rabelaisovské ladění". Dějištěm první, rámcové renesanční novely, jakéhosi rozverně humornéhočeského Dekameronu, je krčma na okraji Třeboně z doby posledních Rožmberků, domov životních ztroskotanců a vyděděnců, kteří nesou hadrářsky vesele svůj osud, žaly a stesky zalévají pivem a vínem a hojí smíchem, vtipem a vyprávěním. Záhadnému cizinci s mandragorou vypravují oplátkou za pohoštění rozmarné historky o veselém rožmberském faráři Kozkovi, moudrém šibalovi, který je protějškem úspěšného zakladatele jihočeských rybníků Jakuba Krčína z Jelčan, jemuž pak je věnována druhá Heřmánkova próza. I zde se autor obrací do historie, do oblasti mytologie a pověstí a v úsměvném tónu nám vypráví životní osudy zemanského synka, který se později stal vševládným regentem rožmberského panství.
Autor opět touto svými povídkami přibližuje čtenáři v širokém rozpětí od počátku panování Rožmberků až do vymření rodu dobu několika století.
Samotář a "přírodní" člověk Ondřej napohled hrubý, ale mravně nenalomený jde životem přes větší i menší překážky.
Příběh redaktora, který mezi citově neokoralými venkovany, pytláky a borkaři, okřívá ze rmutu a špíny, jež zaplavovaly jeho život ve městě.
Jihočeský prozaik František Heřmánek je znám především svým někdejším bestsellerem, románem Racek se vrací. Jeho nejlepší knihou však zůstává rámcová renesanční novela U bratra celého světa z roku 1944. Jejím dějištěm je krčma na okraji Třeboně z doby posledních Rožmberků, domov životních ztroskotanců a vyděděnců, bosáků a frantů, kteří nesou hadrářsky vesele svůj osud, své žaly a stesky zalévají pivem i vínem a hojí smíchem, vtipem, vyprávěním. Záhadnému cizinci s mandragorou vypravují oplátkou za pohoštění rozmarné historky o veselém rožmberském faráři Kozkovi – jakýsi bujně humorný český Dekameron. Jeho hrdina, zfrantovatělý kněz Kozka, rozkošný protějšek úspěšného rybníkáře Krčína, je jakýsi český Enšpígl, moudrý šibal, piják a milovník všech darů života, spřízněný na dálku s leckterou postavičkou Hrabalovou.
