Dvě nejlepší prózy předčasně zesnulého jihočeského autora Františka Heřmánka, které spojuje nejen námětová orientace na jižní Čechy, kde vládnou poslední Rožmberkové, ale i celkové "rabelaisovské ladění". Dějištěm první, rámcové renesanční novely, jakéhosi rozverně humornéhočeského Dekameronu, je krčma na okraji Třeboně z doby posledních Rožmberků, domov životních ztroskotanců a vyděděnců, kteří nesou hadrářsky vesele svůj osud, žaly a stesky zalévají pivem a vínem a hojí smíchem, vtipem a vyprávěním. Záhadnému cizinci s mandragorou vypravují oplátkou za pohoštění rozmarné historky o veselém rožmberském faráři Kozkovi, moudrém šibalovi, který je protějškem úspěšného zakladatele jihočeských rybníků Jakuba Krčína z Jelčan, jemuž pak je věnována druhá Heřmánkova próza. I zde se autor obrací do historie, do oblasti mytologie a pověstí a v úsměvném tónu nám vypráví životní osudy zemanského synka, který se později stal vševládným regentem rožmberského panství.
František Heřmánek Pořadí knih (chronologicky)






Kniha o regentovi Jakubu Krčínovi z Jelčan, který je v románu pojímán jako zvelebitel a dobrodinec třeboňské kotliny.
Autor opět touto svými povídkami přibližuje čtenáři v širokém rozpětí od počátku panování Rožmberků až do vymření rodu dobu několika století.
Jihočeský prozaik František Heřmánek je znám především svým někdejším bestsellerem, románem Racek se vrací. Jeho nejlepší knihou však zůstává rámcová renesanční novela U bratra celého světa z roku 1944. Jejím dějištěm je krčma na okraji Třeboně z doby posledních Rožmberků, domov životních ztroskotanců a vyděděnců, bosáků a frantů, kteří nesou hadrářsky vesele svůj osud, své žaly a stesky zalévají pivem i vínem a hojí smíchem, vtipem, vyprávěním. Záhadnému cizinci s mandragorou vypravují oplátkou za pohoštění rozmarné historky o veselém rožmberském faráři Kozkovi – jakýsi bujně humorný český Dekameron. Jeho hrdina, zfrantovatělý kněz Kozka, rozkošný protějšek úspěšného rybníkáře Krčína, je jakýsi český Enšpígl, moudrý šibal, piják a milovník všech darů života, spřízněný na dálku s leckterou postavičkou Hrabalovou.
Boccacciovská rámcová novela, shrnující šprýmovné historky, jež si u "frantovského" stolu v krčmě za třeboňskými hradbami vypráví skupinka životních ztroskotanců.
Boccacciovská rámcová novela, shrnující šprýmovné historky, jež si u "frantovského" stolu v krčmě za třeboňskými hradbami vypráví skupinka životních ztroskotanců.
Samotář a "přírodní" člověk Ondřej napohled hrubý, ale mravně nenalomený jde životem přes větší i menší překážky.
Pohádky starého rákosí se odehrávají na Třeboňsku a jsou tudíž plné rybníků, rákosí, racků, čápů a žab, ale také světýlek, vodních žínek a hastrmanů. 2.vydání s krásnými ilustracemi Libuše Loskotové.
Příběh redaktora, který mezi citově neokoralými venkovany, pytláky a borkaři, okřívá ze rmutu a špíny, jež zaplavovaly jeho život ve městě.


