Pavel Floss Knihy

V rozsáhlých portrétech nejvýznačnějších osobností jednotlivých staletí předvádí známý autor hlavní myšlenkové proudy dané doby a provádí jejich typologizaci. Každé století je tak osvětleno skrze několik málo osobností, což umožňuje věnovat dostatečně velký prostor zevrubné charakterizaci jejich díla, východisek a směřování. Každou studii navíc následuje krátká antologie z nejdůležitějších textů, které jsou mnohdy do češtiny přeloženy poprvé. Díky této koncepci mohou přijít ke slovu nejen autoři notoricky známí, ale též „outsideři“, kteří se v učebnicích obvykle neobjevují, jejichž dílo však naznačilo některé další cesty evropského myšlení. Předkládaná ediční řada Cesty evropského myšlení představuje základní typy myšlení, jak se v průběhu staletí rozvinuly u význačných osobností evropských duchovních dějin. Jednotlivé portréty jsou doplněny antologií.

Druhé vydání po 25 letech je doprovázeno obsáhlou studií Pavla Flosse. Renesanční přírodovědec, matematik, politolog, náboženský myslitel a filosof, kardinál Mikuláš Kusánský (1401-1464), patří k předním postavám evropských dějin. „Vědoucí nevědění“, jednota protikladů, nekonečný svět jako kontrakce Boha, dialektické předvedení kosmu – to jsou jen některé z myšlenek tohoto učence, obdivovatele Mistra Eckharta a Dionýsia Areopagrita. Po mnoha letech má nyní český čtenář znovu možnost nahlédnout do pozoruhodného myšlenkového světa tohoto „otce“ nového pojetí universa, jenž přímo či nepřímo hluboce ovlivnil celou řadu svých následovníků – mj. Bruna, Leibnize, Komenského či německé romantiky.

Studie předního evropského komeniologa, mimořádně čtivá a názorná, doplněná vybranými úryvky z díla J. A. Komenského. Při nahlédnutí na libovolnou stránku citací je zřetelná mimořádná mohutnost autorova ducha, který proniká skrze staletí a s břitkou aktualitou oslovuje jak jednotlivce, tak skupiny žijící v dnešní bouřlivé době. Vazba každého ze 1200 číslovaných výtisků je doplněna signovanou medailí s portrétem Jana Amose od akad. sochaře Andrého Víchy.

Další z dlouho očekávaných dílů původně plánované trilogie „Cesty evropského myšlení“ olomouckého znalce středověké a renesanční filosofie Pavla Flosse skýtá svěží pohled na jednu důležitou etapu dějin filosofického myšlení. O důkladnosti zpracování a významu, jejž autor tomuto období přikládá, svědčí už rozsah textu; ten byl z praktických, ale i teoretických důvodů rozdělen do dvou samostatných rozměrných svazků, jež vyjdou postupně. V prvním, nyní vydávaném svazku se autor zabývá kořeny renesančního myšlení, podává celkovou analýzu jeho povahy a průběhu a věnuje se myslitelům jejího raného humanistického období, jako jsou Dante a Petrarca. Za zvláštní zmínku stojí obsáhlá, až monograficky pojatá závěrečná část věnovaná Mikuláši Kusánskému, významnému německému mysliteli 15. století, která představuje nově promyšlené shrnutí mnohaletých autorových bádání.

Obsah sborníku: Josef Válka: Kalivodovo historické myšlení František Šmahel: Husitský věk v pojetí Roberta Kalivody Petr Horák: K filozofii dějin Roberta Kalivody Petr Rohel: Robert Kalivoda - filozof, publicista, politik (K interpretaci některých souvislostí života a díla) Pavel Floss: Emancipace a humanismus v Kalivodově komeniologickém a filozofickém díle Karel Floss: Kalivodovo pojetí utopie a emancipace Josef Zumr: Robert Kalivoda a tradice české avantgardy Květoslav Chvatík: Kalivodovo pojetí české moderní kultury a její teorie Marek Petrů: Marx a Darwin (Variace na kalivodovské téma) Tomáš Nejeschleba: Robert Kalivoda k tomismu Martin Kučera: Hostina života Pavel Floss: Úvaha o Kalivodově obrazu člověka

Obrazy doby, života a díla Jana Amose Komenského

Netradiční pohled na myslitelský vývoj J.A. Komenského je popularizací autorových předchozích odborných prací. Nicméně ani toto podání neztrácí svou vysokou úroveň, z níž je přehlížen postup myšlení Jana Amose a jeho souvislost s tehdejším světem a minulou evropskou ideovou historií aze které autor dohlédne i do hlubiny základních i odvozených problémů a rozpozná jejich podstatu. Nejrozsáhleji se kniha obírá Komenského zvratem po bělohorské katastrofě, který je charakterizován jako cesta od encyklopedismu k pansofii a od vylepšování všeho k radikálnímu programu budování "nové země".