Pavel Floss Pořadí knih

Další z dlouho očekávaných dílů původně plánované trilogie „Cesty evropského myšlení“ olomouckého znalce středověké a renesanční filosofie Pavla Flosse skýtá svěží pohled na jednu důležitou etapu dějin filosofického myšlení. O důkladnosti zpracování a významu, jejž autor tomuto období přikládá, svědčí už rozsah textu; ten byl z praktických, ale i teoretických důvodů rozdělen do dvou samostatných rozměrných svazků, jež vyjdou postupně. V prvním, nyní vydávaném svazku se autor zabývá kořeny renesančního myšlení, podává celkovou analýzu jeho povahy a průběhu a věnuje se myslitelům jejího raného humanistického období, jako jsou Dante a Petrarca. Za zvláštní zmínku stojí obsáhlá, až monograficky pojatá závěrečná část věnovaná Mikuláši Kusánskému, významnému německému mysliteli 15. století, která představuje nově promyšlené shrnutí mnohaletých autorových bádání.

Astronomický spis jezuity Johannese Zimmermana, vydaný v Olomouci 1661, který se zabývá povahou Slunce a zkoumá sluneční skvrny. Kniha obsahuje faksimile starého tisku a úvod Pavla Flosse, který je zde česky a anglicky.

Kniha obsahuje články, studie, úvahy a memoárové texty, publikované v různých časopisech a sbornících v letech 1971 až 2010. Soubor je rozdělen do čtyř oddílů. Do prvního jsou zahrnuty texty, v nichž se autor zabývá názory J. A. Komenského a aktuálností některých jeho myšlenek v moderní a postmoderní filosofie. Ve druhém oddíle jsou publikovány studie týkající se dějin filosofie, jejichž jádrem je především období renesance a začínajícího novověku. Do třetího oddílu byly zařazeny články, které manifestují autorovo úsilí orientovat se v současných duchovních zápasech. Floss se v nich zamýšlí například nad problémy svobody rozhodování, lidských práv, sekularizace, legitimity křesťanského zakotvení evropské civilizace apod. Čtvrtou část souboru pak tvoří ukázky autorova hodnocení života a díla některých osobností (např. Z. Horského či J. Letze) a Flossův autobiografický text Skica jednoho života. Zvláště tuto část knihy pak doplňuje i fotografická dokumentace.

Kniha nabízí několik pohledů jak do starší filosofie přírody, tak i do 'kosmologického' diskursu moderní doby několika současných autorů. Zabývá se zdroji základních antických kosmologických představ (Pavel Hobza), vztahem kosmologie a determinismu u Alexandra z Afrodisiady (Evžen Stehura), dílčími problémy kosmologie přelomu renesance a novověku vyplývajícími z konceptu geometrizace přírody, jak se s nimi setkáváme u Giordana Bruna (Tomáš Nejeschleba), Kusánského a Keplera (Jiří Michalík), Leibnize (Jan Makovský). Věnuje se i specifickým tématům, které se objevují v současné filosofii ve vztahu ke kosmologii: kosmickému étosu (Martin Jabůrek), logocentrismu (Zuzana Parusníková), vědeckým horizontům kosmologie (Miroslav Staněk) a kreačně-evoluční ontologii (Ján Letz).

Studie předního evropského komeniologa, mimořádně čtivá a názorná, doplněná vybranými úryvky z díla J. A. Komenského. Při nahlédnutí na libovolnou stránku citací je zřetelná mimořádná mohutnost autorova ducha, který proniká skrze staletí a s břitkou aktualitou oslovuje jak jednotlivce, tak skupiny žijící v dnešní bouřlivé době. Vazba každého ze 1200 číslovaných výtisků je doplněna signovanou medailí s portrétem Jana Amose od akad. sochaře Andrého Víchy.

V rozsáhlých portrétech nejvýznačnějších osobností jednotlivých staletí předvádí známý autor hlavní myšlenkové proudy dané doby a provádí jejich typologizaci. Každé století je tak osvětleno skrze několik málo osobností, což umožňuje věnovat dostatečně velký prostor zevrubné charakterizaci jejich díla, východisek a směřování. Každou studii navíc následuje krátká antologie z nejdůležitějších textů, které jsou mnohdy do češtiny přeloženy poprvé. Díky této koncepci mohou přijít ke slovu nejen autoři notoricky známí, ale též „outsideři“, kteří se v učebnicích obvykle neobjevují, jejichž dílo však naznačilo některé další cesty evropského myšlení. Předkládaná ediční řada Cesty evropského myšlení představuje základní typy myšlení, jak se v průběhu staletí rozvinuly u význačných osobností evropských duchovních dějin. Jednotlivé portréty jsou doplněny antologií.

Druhé vydání po 25 letech je doprovázeno obsáhlou studií Pavla Flosse. Renesanční přírodovědec, matematik, politolog, náboženský myslitel a filosof, kardinál Mikuláš Kusánský (1401-1464), patří k předním postavám evropských dějin. „Vědoucí nevědění“, jednota protikladů, nekonečný svět jako kontrakce Boha, dialektické předvedení kosmu – to jsou jen některé z myšlenek tohoto učence, obdivovatele Mistra Eckharta a Dionýsia Areopagrita. Po mnoha letech má nyní český čtenář znovu možnost nahlédnout do pozoruhodného myšlenkového světa tohoto „otce“ nového pojetí universa, jenž přímo či nepřímo hluboce ovlivnil celou řadu svých následovníků – mj. Bruna, Leibnize, Komenského či německé romantiky.

Obsah sborníku: Josef Válka: Kalivodovo historické myšlení František Šmahel: Husitský věk v pojetí Roberta Kalivody Petr Horák: K filozofii dějin Roberta Kalivody Petr Rohel: Robert Kalivoda - filozof, publicista, politik (K interpretaci některých souvislostí života a díla) Pavel Floss: Emancipace a humanismus v Kalivodově komeniologickém a filozofickém díle Karel Floss: Kalivodovo pojetí utopie a emancipace Josef Zumr: Robert Kalivoda a tradice české avantgardy Květoslav Chvatík: Kalivodovo pojetí české moderní kultury a její teorie Marek Petrů: Marx a Darwin (Variace na kalivodovské téma) Tomáš Nejeschleba: Robert Kalivoda k tomismu Martin Kučera: Hostina života Pavel Floss: Úvaha o Kalivodově obrazu člověka