Helena Haškovcová Pořadí knih

Kniha dvou zkušených autorek se věnuje široké škále otázek spojených se sebevražednými aktivitami. V úvodní kapitole Helena Haškovcová mapuje širší souvislosti sebevražedného jednání z hlediska filozofie a zejména upozorňuje na problematiku asistovaných sebevražd jako jedné z forem eutanazie. Helena Kučerová se ve své části věnuje depresím a různým dalším pohnutkám, které vedou pacienty k úvahám o sebevraždě, nebo i k jejímu provedení. Ze své bohaté praxe vybrala patnáct kazuistik, kdy se u pacientů objevily třeba i pouhé sebevražedné nápady, díky léčbě tito pacienti svoje zlé nápady korigovali, mnohdy se za ně pak i styděli. Součástí knihy jsou i pasáže věnované aktivitám pozitivním, vedoucím ke kreativnímu životu, které slouží rovněž jako prevence nejrůznějších forem depresivního prožívání a pocitů beznaděje. Mimořádně aktuální závěrečná část knihy je věnována problematice života v karanténě a během pandemie a nabízí informace o prevenci a možnostech psychiatrické péče v tak složité situaci. Kniha je adresována psychiatrům a dalším lékařům, psychologům, zdravotním sestrám i studentům medicíny, dále též pedagogům, právníkům, policistům a všem dalším odborníkům, kteří se mohou se sebevražednými aktivitami setkat.

Monografie systematickým způsobem mapuje etické problémy v medicíně na přelomu 20. a 21. století. Publikace je rozdělena do čtyř tematických celků. V prvém analyzuje etické otázky na úrovni obecných a historických souvislostí. Jsou zde probrány aktuální kontexty etiky v medicíně a zdravotnictví obecně, ale též širší historické, ale též právní a psychologické souvislosti. Druhá část se věnuje problematice etických problémů, které stojí na pomezí výzkumu a klinické práce. Nastíněny jsou zde specifické otázky, před jejichž konkrétním řešením v klinické praxi medicína v současné době stojí. Třetí, klinická část mapuje stav etiky a očekávaných etických výzev v jednotlivých klinických oborech. V závěrečné části jsou probrány některé speciální otázky – například problematika smrti a umírání, dehumanizace v medicíně a další závažné jevy. Publikace jako celek představuje rozsáhlou a relativně ucelenou reflexi o stavu etiky na přelomu 20. a 21. století. Tematicky navazuje n a publikaci Etika a komunikace v medicíně vydanou v roce 2011 v nakladatelství Grada Publishing.

Jindra Pavlicová, zkušená všeobecná sestra a pedagožka, popsala základní a stále platné ideály, na kterých bylo a je vystavěno moderní ošetřovatelství. Helena Haškovcová, profesorka lékařské etiky, pak uvedené ideály konfrontuje s běžnou realitou ambulantní praxe: uvádí šestnáct komentovaných kazuistik, v nichž osobně "hrála" hlavní pacientskou roli. Knížku mohou pro své studium dobře využít budoucí všeobecné sestry. Rovněž ji využijí ti, kdo již ve zdravotnictví pracují. Publikace dobře poslouží i těm, kdo jsou postiženi tzv. profesní slepotou, spočívající v tom, že si chyby a chybičky ve svém chování ne vždy uvědomují.

Publikace zkušené autorky je rozdělena do dvou částí. V první jsou popsány důležité problémy, které se týkají jak zdravých, tak i nemocných seniorů s důrazem na rady, jak máme seniorům vlastně rozumět. Druhá část - informační minimum - pak obsahuje abecední heslář nejdůležitějších pojmů a informací, které se k seniorské problematice váží. Kniha je adresována především „začátečníkům“, ať již laikům nebo profesionálům v přímé péči, jistě ji však využijí i studenti a další zájemci o problematiku stárnutí a stáří.

Proč a jak? Cílem publikace je zpřístupnit základní fakta o informovaném souhlasu a vysvětlit v náležitých historických souvislostech důvody jeho vzniku, podstatu jeho účelu a prezentovat problémy, které se k němu váží. Informace jsou určeny nejen lékařům, ale i dalším reprezentantům pomáhajících profesí. Seznámit by se s nimi měly zejména zdravotní sestry, které by dobrou a kvalitní osvětou mezi pacienty mohly také přispět ke správnému zavádění kvalifikovaného informovaného souhlasu do naší zdravotnické praxe. Informace právnického charakteru jsou podávány tak, aby byly srozumitelné i pro »neprávníky«, a lze předpokládat, že mohou dobře posloužit také pacientům a jejich rodinám.

Úsměvná publikace představuje svědectví o blízkosti trpaslíků a jejich každodenní přítomnosti v naší kultuře. Autorka se s velkou erudicí a se systematickým zaujetím snaží přiblížit laické i odborné veřejnosti fenomén trpaslíka v řadě aspektů - estetika a dějiny umění, kulturní historie, etnologie a etika, ekologie a hospodářství nebo zdravotnictví. Práce má po této stránce velkou šanci stát se základním kamenem nové vědní disciplíny, pro kterou autorka navrhla český název »cverkologie«.

Příručka prezentuje základní informace o problematice násilí - autorka čtenáře seznamuje např. s druhy týrání a jeho následky, zamýšlí se nad tím, kdo se může stát obětí násilí a kde se v člověku bere zlo, blíže přestavuje školní, rodinné, institucionální, mediální násilí a násilí na pracovišti. Prostor je vzhledem k zaměření publikace věnován násilí ve zdravotnictví

Příručka představuje různé otázky lékařské etiky ve vztahu k lékařské a zdravotnické problematice. Pojednává např. o právech pacientů, povinné mlčenlivosti, současných etických kodexech, transplantacích orgánů, právu na interrupci, informovaném souhlasu, problematice starých lidí, umírání a smrti, hospicovém hnutí, paliativní medicíně a dalších aktuálních tématech.