Pavel Pecháček Knihy

Evoluce. Objevy. Vynálezy. Více než 140 stran! Od prehistorických předků až po Homo sapiens! Zní to jako úžasný příběh. Z party pralesních opic se postupně vyvinul druh, který si vynalezl zemědělství, kolonizoval celou planetu a uvědomil si vlastní existenci. Cesta od pěstního klínu k rozbití atomu se ale ve světle nových objevů ukazuje jako daleko méně přímočará, než jsme dříve byli ochotni připustit. Evoluce lidského druhu je navíc stále probíhajícím procesem, jehož další možný průběh s sebou přináší více otázek než odpovědí. Vydejte se s námi na cestu poznání dějin rodu Homo sapiens – cestu plnou bojů o přežití, převratných vynálezů a odhalování tajů lidského těla. Prozkoumejte lidský mozek a sestupte do hlubin našeho podvědomí, znovu prožijte první rok života novorozence a odhalte tajemství věčného mládí. Z obsahu: Naše evoluce: Seznamte se s předchůdci rodu Homo sapiens na stromě života. Kultura a společnost: Jak povstala první města, z nichž se vyvinuly velké civilizace. Jedinečný druh: Objevte rozhodující vlastnosti a schopnosti, jež z nás dělají lidi. Naše budoucnost: Pokračuje evoluce? Jak bude vypadat člověk budoucnosti?

Vraťte se v čase o stovky milionů let a pozorujte zásadní milníky vývoje života na Zemi. Poznáte prapodivné tvory obývající dávné oceány, zavítáte do fascinujícího království trilobitů a prohlédnete si obří dravé členovce a obratlovce. Po boku prvních čtyřnožců dobydete souš, kdese mezi prvními rostlinkami proháněly stonožky a jiná havěť, a než se nadějete, nad hlavou vám budou létat gigantické vážky. Nakonec vedle monstrózních obojživelníků a prvních plazů potkáte i předky savců a dinosaurů.

V roce 1859 představil Charles Darwin světu evoluční teorii, která elegantním způsobem vysvětlila obrovskou rozmanitost organismů žijících na Zemi a ukázala, že člověk je nedílnou součástí veškeré přírody. Cesta od prvních bakterií k člověku byla však nesmírně dlouhá a v jejím průběhu se v evoluci pozemského života přihodilo mnoho úžasných a přelomových událostí. V šestnácti kapitolách se mimo jiné dozvíte, jaké jsou nejstarší doklady života na Zemi, proč byla kyslíková revoluce revoluční, jak vznikla eukaryotní buňka, kdy byla Země velkou zmrzlou koulí nebo proč nemusela být kambrická exploze zase tak explozivní. Dále zjistíte, kdy se na souš dostali první živočichové a rostliny, jak velká byla největší stonožka, která kdy chodila po povrchu naší planety, jak začal a skončil svět dinosaurů, proč byly třetihory věkem savců a kudy se ubíral evoluční vývoj člověka. Text doplňují četné ilustrace, které malým i velkým čtenářům umožní, aby se na chvilku vrátili zpět časem a obdivovali krásy prehistorického světa.

Druhá antologie štědrovečerních hororů přináší sedm hrůzostrašných, v českém překladu povětšinou dosud nevydaných vánočních příběhů anglosaských autorů druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Opět nechybí mistr duchařské povídky Algernon Blackwood, jehož zdatně doplňují Edward Frederic Benson, Edith Nesbitová či tuzemským čtenářům zatím pohříchu neznámý Grant Allen. Nebude nouze o stará panská sídla, tmavá zákoutí či vítr bezútěšně dující za okny. Vedle starých dobrých strašidel se však ke slovu dostanou i bytosti mnohem zlověstnější. Pakliže si troufáte, račte vstoupit. Duchové už čekají!

Čím jsou tak děsiví a nebezpeční? 26 nejobávanějších predátorů světa. Od malé, ale zákeřné kudlanky až po velké mistry v podobě žraloků, levhartů nebo vlků! U každého naleznete spoustu informací o způsobu života, technikách maskování, způsobech lákání a lovení kořisti. Nejnebezpečnější predátoři naší planety? Ano, tak opatrně!

Čas nezadržitelně uhání, a než se nadějeme, koloběh roku nás opět dovede k období adventu, kdy se den namnoze krčí pod nadvládou temné noci zabydlené zlovolnými bytostmi a nastávají takřka dokonalé podmínky pro vypravování úděsných, tajuplných příběhů. V duchu přísloví do třetice všeho dobrého i zlého proto přinášíme již třetí pokračování antologie štědrovečerních hororů, jež znovu poodkryje radostnou masku Vánoc a odhalí jejich odvrácenou tvář. Vedle dvou krátkých básní svazek čtenáři nabídne sedm povídek, do češtiny většinou doposud nepřeložených, jež vznikly zhruba od 70. let 19. století do 30. let toho minulého, a zavede jej do strašidelných domů, potemnělých hostinců, starobylých sídel či trouchnivějících vraků i na místa mnohem exotičtější, od dalekého Egypta po zemské hlubiny ukrývající nepojmenovatelnou hrůzu. Ke slovu přijdou přízraky ač děsivé, přesto vcelku ordinérní, pekelné bytosti z masa a kostí i entity mnohem obtížněji definovatelné. K zařazeným autorům patří ti v naších končinách nepříliš známí, například W. W. Fenn či Frank Cowper, i velikáni hrůzostrašné literatury jako E. F. Benson, autor slavné Opičí tlapky W. W. Jacobs a jedinečný H. P. Lovecraft.

Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Někteří dobrodruzi tyto sny proměnili ve skutečnost a cestování letadlem nám dnes připadá stejně všední jako jízda vlakem. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? A v čem se létající živočichové liší od letadel vyrobených lidmi? Odpovědi na tyto a další otázky hledá ve své knize proslulý evoluční biolog a autor teorie sobeckého genu Richard Dawkins, který čtenáře provází světem létajících tvorů a popisuje odvěké snahy člověka se jim vyrovnat. Od nezávislé evoluce křídel u několika skupin organismů a jiných způsobů, jak se vzepřít gravitaci, zabrousí do historie balónového létání, připomene úspěch bratří Wrightů, vyloží fyzikální principy letu a objasní, proč by lidstvo mělo dobýt vesmír. Jeho čtivý a srozumitelný výklad doprovází poutavé ilustrace Jany Lenzové.

Nejezte maso. Jezděte vlakem. Méně se sprchujte. A hlavně nechtějte nic po korporacích. Z klimatické změny se v současnosti stal obecně přijímaný fakt. Její existenci, projevy a hrozby už téměř nikdo nezpochybňuje. Bylo by však předčasné jásat nad vítězstvím vědeckého poznání a zdravého rozumu: to jen popírači, pochybovači a dezinformátoři změnili strategii. Proto dnes sice nikdo klimatickou krizi nepopírá, o to více rozporů však panuje v otázkách, co s ní dělat — a jestli vůbec něco. Do veřejného a mediálního prostoru tak o environmentálních tématech kromě vědců a politiků promlouvají také korporátní PR oddělení, lobbistické skupiny nebo záhadné think-tanky. Jejich cíl je jednoznačný: navenek projevovat starost o planetu, ve skutečnosti však hájit status quo. Nová klimatická válka se tudíž nevede ani tak na vědeckém poli jako spíše na tom mediálním. Klimatolog Michael E. Mann se této války ve jménu vědy účastní již léta a ve své poslední knize ukazuje, co všechno je v ohrožení.

Podtitul: Od šamanů k robotické chirurgii. 250 milníků v historii lékařství. Připojte se k autorovi C. A. Pickoverovi a prozkoumejte s ním 250 nejzajímavějších milníků ve vývoji medicíny za posledních 12 000 let. Vedle nečekaných výkonů, jako je úspěšná trepanace lebky v prehistorických časech nebo používání kokainu jako lokálního anestetika, se seznámíme s pestrou řadou témat: Hippokratova přísaha, biologické zbraně, klonování člověka, celková anestezie, transplantace obličeje, zážitky na prahu smrti, nebo role válek a násilí ve vývoji medicíny. Dočteme se i o díle mnoha vynikajících lékařů, kteří posunuli vývoj medicíny vpřed, například o největším chirurgovi francouzské renesance Ambroisu Parém nebo rakouském zakladateli psychoanalýzy Sigmundu Freudovi. Kniha je řazena chronologicky, ke každému milníku najdeme stručné shrnutí, odkazy na související kapitoly a celostránkový obrázek, který danou událost vystihuje.

Od Darwina k temné hmotě: 250 milníků v dějinách přírodních věd. Je možné cestovat časem? Co jsou Möbiova páska, teserakt či transcendentní číslo? Proč se po prosté slitině jmenuje celé historické období – doba bronzová? Tyto otázky jsou jen ochutnávkou z nesmírného bohatství témat z oboru přírodních věd, které nám přináší ilustrovaná kniha zkušeného autora mnoha populárně-naučných knih Clifforda A. Pickovera. Představuje 250 největších objevů přírodních věd, techniky i humanitních oborů, které umožnily moderní lidské společnosti vzniknout a prosperovat. Spektrum Knihy o vědě je široké a pokrývá témata od vysoce teoretických až po zcela praktická, od řešení, jež známe z každodenního života, až po hypotetické konstrukce, jejichž význam se teprve bude muset ukázat. Časově sahá od 20 000 let staré kosti z Išanga až po nejnovější výsledky matematiky, fyziky, chemie, biologie, techniky i psychologie z počátku 3. tisíciletí.

Podtitul: Živočichové a rostliny v extrémních podmínkách"Vyražte na extrémní výpravu a objevujte samotné hranice života na Zemi!"Za tři a půl miliardy let své existence prošel život úchvatným evolučním vývojem a planetu změnil k nepoznání. Nebýt jej, Země by nikdy nebyla tím zelenomodrým klenotem, který nazýváme domovem. Přestože se život může jevit jako křehký a pomíjivý, za dobu své existence prokázal nesmírnou houževnatost. Postupně se živým tvorům podařilo osídlit takřka každý kout od horkých pramenů a slaných jezer po nejsušší pouště či vrcholky hor. Vyrazte na ta nejnehostinnější místa na Zemi a prozkoumejte hranice života.

Kyslík je symbolem života. Má ovšem i druhou, mnohem temnější tvář. Vedle oživujícího elixíru se totiž stává i jedem, s nímž musí každý živý organismus bojovat nejrůznějšími prostředky, od antioxidantů až po důmyslné fyziologické adaptace. Kyslík je podle všeho zapleten do stárnutí našich těl, nemocí spjatých s vysokým věkem i se smrtí, která je, zdá se, nevyhnutelným důsledkem jeho celoživotní konzumace. Alespoň to ve své fascinující, přelomové a ohromným množstvím faktů nabité knize tvrdí britský biochemik a autor několika populárně-naučných knih Nick Lane, jenž v patnácti kapitolách odkrývá nezastupitelnou roli kyslíku v pozemské evoluci a v životě každého z nás.

Podtitul: Co bychom měli vědět o lidech, které neznáme. Jak se Fidelu Castrovi podařilo vodit CIA za nos po desítky let? Proč si Neville Chamberlain myslel, že může věřit Adolfu Hitlerovi? Co stojí za vzestupem sexuálně motivovaných útoků ve vysokoškolských kampusech? Je pravda, co nám o komunikaci s ostatními říkají televizní sitkomy? To jsou jen některé otázky, které ve své nejnovější knize rozebírá autor řady bestsellerů Malcolm Gladwell. Nesází však jen na precizní vypravěčství, ale s využitím přepisů soudních líčení, rozhovorů a výpovědí odborníků nechává mluvit přímo protagonisty často tragických příběhů, na nichž ilustruje svoji hlavní tezi, totiž skutečnost, že prostředky a strategie, jimiž se snažíme porozumět lidem, které neznáme, jsou v něčem hluboce chybné. A protože nevíme, jak mluvit s cizinci, dochází ke konfliktům a neporozuměním, jež mají zásadní dopad na náš život i na svět, v němž žijeme.

Přestože nemůžeme vyloučit, že se život v nějaké primitivní podobě nachází i jinde ve sluneční soustavě, pouze na Zemi se jedná o fenomén takřka všudypřítomný. V nejrůznějších formách jej najdeme na souši i v oceánech, ve vzduchu i pod zemí, v termálních pramenech i na vrcholcích hor. O životě víme mnohé, ale řešení té nejdůležitější otázky nám nadále uniká. Kdysi si ji v knize Co je život? (1944) položil i slavný fyzik Erwin Schrödinger a jeho příkladu následovaly celé zástupy vědců. Kdy se neživot změnil v život? Kde se to stalo? Co k tomu bylo potřeba? Co mají všechny živé formy společné? A konečně, měli bychom řešení této otázky hledat v biologii, nebo spíše v chemii a fyzice, popřípadě někde úplně jinde? S definitivní odpovědí dosud nikdo nepřišel, ale možná je to i tím, že si neklademe ty správné otázky. Další a potenciálně zásadní střípek do této skládačky přidává chemik Addy Pross, který se snaží hledat spojnice mezi chemií a biologií a ukazuje, že řada biologických jevů vychází z chemických a fyzikálních principů. A když si jejich podstatu uvědomíme, možná nám konečně pomohou zodpovědět otázku: Co je život?

Vánoční čas, kdy temnota uchvacuje největší část dne a srdci všech smrtelníků prostupuje zvláštní směs veselí i neklidného očekávání, je dobou jako stvořenou pro vypravování tajuplných a strašidelných příběhů. Předložená antologie představuje šestici do češtiny dosud nepřeložených strašidelných vánočních povídek od známých i méně známých britských autorů 2. poloviny 19. a počátku 20. století v čele s Algernonem Blackwoodem a Charlotte Riddellovou. Příběhy nesoucí se v duchu klasické viktoriánské tradice, v nichž se často stírá hranice mezi naším a oním světem, čtenáře zavedou do starých panských sídel, kde není nouze o tmavé kouty a legendami opředené pokoje, i na skalnaté pobřeží, jehož nespoutaná malebnost učaruje mladému páru, který se zde navzdory neblahé pověsti rozhodne usadit. Zažehněte svíčku a vkročte do světa, kde smrtí nic nekončí.