Vraťte se v čase o stovky milionů let a pozorujte zásadní milníky vývoje života na Zemi. Poznáte prapodivné tvory obývající dávné oceány, zavítáte do fascinujícího království trilobitů a prohlédnete si obří dravé členovce a obratlovce. Po boku prvních čtyřnožců dobydete souš, kdese mezi prvními rostlinkami proháněly stonožky a jiná havěť, a než se nadějete, nad hlavou vám budou létat gigantické vážky. Nakonec vedle monstrózních obojživelníků a prvních plazů potkáte i předky savců a dinosaurů.
Čas nezadržitelně uhání, a než se nadějeme, koloběh roku nás opět dovede k období adventu, kdy se den namnoze krčí pod nadvládou temné noci zabydlené zlovolnými bytostmi a nastávají takřka dokonalé podmínky pro vypravování úděsných, tajuplných příběhů. V duchu přísloví do třetice všeho dobrého i zlého proto přinášíme již třetí pokračování antologie štědrovečerních hororů, jež znovu poodkryje radostnou masku Vánoc a odhalí jejich odvrácenou tvář. Vedle dvou krátkých básní svazek čtenáři nabídne sedm povídek, do češtiny většinou doposud nepřeložených, jež vznikly zhruba od 70. let 19. století do 30. let toho minulého, a zavede jej do strašidelných domů, potemnělých hostinců, starobylých sídel či trouchnivějících vraků i na místa mnohem exotičtější, od dalekého Egypta po zemské hlubiny ukrývající nepojmenovatelnou hrůzu. Ke slovu přijdou přízraky ač děsivé, přesto vcelku ordinérní, pekelné bytosti z masa a kostí i entity mnohem obtížněji definovatelné. K zařazeným autorům patří ti v naších končinách nepříliš známí, například W. W. Fenn či Frank Cowper, i velikáni hrůzostrašné literatury jako E. F. Benson, autor slavné Opičí tlapky W. W. Jacobs a jedinečný H. P. Lovecraft.
Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Někteří dobrodruzi tyto sny proměnili ve skutečnost a cestování letadlem nám dnes připadá stejně všední jako jízda vlakem. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? A v čem se létající živočichové liší od letadel vyrobených lidmi? Odpovědi na tyto a další otázky hledá ve své knize proslulý evoluční biolog a autor teorie sobeckého genu Richard Dawkins, který čtenáře provází světem létajících tvorů a popisuje odvěké snahy člověka se jim vyrovnat. Od nezávislé evoluce křídel u několika skupin organismů a jiných způsobů, jak se vzepřít gravitaci, zabrousí do historie balónového létání, připomene úspěch bratří Wrightů, vyloží fyzikální principy letu a objasní, proč by lidstvo mělo dobýt vesmír. Jeho čtivý a srozumitelný výklad doprovází poutavé ilustrace Jany Lenzové.
Podtitul: Živočichové a rostliny v extrémních podmínkách"Vyražte na extrémní výpravu a objevujte samotné hranice života na Zemi!"Za tři a půl miliardy let své existence prošel život úchvatným evolučním vývojem a planetu změnil k nepoznání. Nebýt jej, Země by nikdy nebyla tím zelenomodrým klenotem, který nazýváme domovem. Přestože se život může jevit jako křehký a pomíjivý, za dobu své existence prokázal nesmírnou houževnatost. Postupně se živým tvorům podařilo osídlit takřka každý kout od horkých pramenů a slaných jezer po nejsušší pouště či vrcholky hor. Vyrazte na ta nejnehostinnější místa na Zemi a prozkoumejte hranice života.
Nejezte maso. Jezděte vlakem. Méně se sprchujte. A hlavně nechtějte nic po korporacích. Z klimatické změny se v současnosti stal obecně přijímaný fakt. Její existenci, projevy a hrozby už téměř nikdo nezpochybňuje. Bylo by však předčasné jásat nad vítězstvím vědeckého poznání a zdravého rozumu: to jen popírači, pochybovači a dezinformátoři změnili strategii. Proto dnes sice nikdo klimatickou krizi nepopírá, o to více rozporů však panuje v otázkách, co s ní dělat — a jestli vůbec něco. Do veřejného a mediálního prostoru tak o environmentálních tématech kromě vědců a politiků promlouvají také korporátní PR oddělení, lobbistické skupiny nebo záhadné think-tanky. Jejich cíl je jednoznačný: navenek projevovat starost o planetu, ve skutečnosti však hájit status quo. Nová klimatická válka se tudíž nevede ani tak na vědeckém poli jako spíše na tom mediálním. Klimatolog Michael E. Mann se této války ve jménu vědy účastní již léta a ve své poslední knize ukazuje, co všechno je v ohrožení.
Čím jsou tak děsiví a nebezpeční? 26 nejobávanějších predátorů světa. Od malé, ale zákeřné kudlanky až po velké mistry v podobě žraloků, levhartů nebo vlků! U každého naleznete spoustu informací o způsobu života, technikách maskování, způsobech lákání a lovení kořisti. Nejnebezpečnější predátoři naší planety? Ano, tak opatrně!
Druhá antologie štědrovečerních hororů přináší sedm hrůzostrašných, v českém překladu povětšinou dosud nevydaných vánočních příběhů anglosaských autorů druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Opět nechybí mistr duchařské povídky Algernon Blackwood, jehož zdatně doplňují Edward Frederic Benson, Edith Nesbitová či tuzemským čtenářům zatím pohříchu neznámý Grant Allen. Nebude nouze o stará panská sídla, tmavá zákoutí či vítr bezútěšně dující za okny. Vedle starých dobrých strašidel se však ke slovu dostanou i bytosti mnohem zlověstnější. Pakliže si troufáte, račte vstoupit. Duchové už čekají!
Podtitul: Od šamanů k robotické chirurgii. 250 milníků v historii lékařství. Připojte se k autorovi C. A. Pickoverovi a prozkoumejte s ním 250 nejzajímavějších milníků ve vývoji medicíny za posledních 12 000 let. Vedle nečekaných výkonů, jako je úspěšná trepanace lebky v prehistorických časech nebo používání kokainu jako lokálního anestetika, se seznámíme s pestrou řadou témat: Hippokratova přísaha, biologické zbraně, klonování člověka, celková anestezie, transplantace obličeje, zážitky na prahu smrti, nebo role válek a násilí ve vývoji medicíny. Dočteme se i o díle mnoha vynikajících lékařů, kteří posunuli vývoj medicíny vpřed, například o největším chirurgovi francouzské renesance Ambroisu Parém nebo rakouském zakladateli psychoanalýzy Sigmundu Freudovi. Kniha je řazena chronologicky, ke každému milníku najdeme stručné shrnutí, odkazy na související kapitoly a celostránkový obrázek, který danou událost vystihuje.
Vánoční čas, kdy temnota uchvacuje největší část dne a srdci všech smrtelníků prostupuje zvláštní směs veselí i neklidného očekávání, je dobou jako stvořenou pro vypravování tajuplných a strašidelných příběhů. Předložená antologie představuje šestici do češtiny dosud nepřeložených strašidelných vánočních povídek od známých i méně známých britských autorů 2. poloviny 19. a počátku 20. století v čele s Algernonem Blackwoodem a Charlotte Riddellovou. Příběhy nesoucí se v duchu klasické viktoriánské tradice, v nichž se často stírá hranice mezi naším a oním světem, čtenáře zavedou do starých panských sídel, kde není nouze o tmavé kouty a legendami opředené pokoje, i na skalnaté pobřeží, jehož nespoutaná malebnost učaruje mladému páru, který se zde navzdory neblahé pověsti rozhodne usadit. Zažehněte svíčku a vkročte do světa, kde smrtí nic nekončí.
