Josef Šíma Pořadí knih

"ROZMLUVY O SVOBODĚ, RESEKTU K ČLOVĚKU, EKONOMII A PENĚZÍCH „Co máme v sobě – v hlavě, v rukou –nám vláda nesebere.“ Rozhovor dvou odborníků, kteří mají rádi svoji práci a nebojí se říci, co si myslí. Oba aktéři vám ukáží, že nejen jejich obory, ale i jejich poznatky mají mnoho společného. Dobrý ekonom nemůže správně rozhodovat bez znalosti historie, historik je bez znalosti toho, jak fungují ekonomické vztahy, poloslepý. Povídání o zásadách zdravého ekonomicko-společenského přístupu Rakouské školy. Nezbytně se proto musí otevřít i debata nad otázkou morálky a hodnot. Složitá témata historie a současnosti naší společnosti jsou v textu přiblížena s nebývale srozumitelnou formou, aniž by se klouzalo pouze po povrchu. Profesor Josef Šíma s Monikou Rybovou vám lidsky přiblíží, jaká je role jednotlivce a státu ve společnosti, prozradí detaily ze svého osobního života, a hlavně vám ukáží cestu, jak žít a nebýt zaskočen změnami ve společnosti a v ekonomice."

Knížka si klade za cíl představit rané dílo malíře Josefa Šímy od brněnských počátků do jeho setkání se členy francouzské skupiny Vysoká hra. Ukazuje, jak toto setkání ovlivnilo další Šímovu malířskou tvorbu.

Lidské jednání shrnuje zásadní poznatky autorovy skvostné ekonomické kariéry. Kniha daleko přesahuje hranice ekonomie, je vrcholným dílem společenských věd 20. století. Autor lidské jednání v ekonomickém systému uvažuje ve vztahu k celospolečenským souvislostem zahrnujícím otázky filosofie, práva a politiky. Misesova práce je vedle ekonomické teorie i významným přispěním k filosofii klasického liberalismu díky teoretickému vysvětlení důvodů, pro které socialismus nedokáže dosahovat cílů, které si sám stanoví. Konec 20. století a pád socialistických režimů ukázal, že kdybychom Misese četli v roce 1920, mohli jsme světu ušetřit mnoho utrpení. Nejen proto bychom knize Lidské jednání měli věnovat zásadní pozornost i dnes.

Politika očima ekonoma je výběr několika významných statí Jamese Buchanana: The Limits of Liberty vydané The University of Chicago roku 1975, Cost and Choice vydané The Markham Publishing Company roku 1969 a článku Positive Economics, Welfare Economics, and Political Economy z roku 1959. Tyto práce představují zřejmě jeho nejvýznamnější příspěvky k teorii veřejné volby.

Autor k této knize uvádí: Základní myšlenka, kterou jsem se snažil v knize předložit, je, že dobrovolná směna (trh) musí fungovat nejen v prostoru, ale i v čase, aby byl co nejúčinněji řešen základní ekonomický problém - problém vzácnosti. K pochopení způsobů řešení tohoto základního problému je třeba mít k dispozici smysluplnou teorii (peněz, kapitálu,...), která dokáže vysvětlit základní zákonitosti fungování společnosti. Jen tehdy, jsme-li vybaveni takovou teorií, můžeme chápat nejen současnost, ale můžeme být s to i pochopit společenské dění v minulosti. Pevně metodologicky zakotvená teorie rakouské školy nám může na řadu otázek poskytnout uspokojivou odpověď. Rakouská teorie dokáže formulovat, díky své metodě založené na axiomatických základech, univerzálně platné ekonomické zákony, a proto může skvěle plnit úkol, který ji připsal F. A. Hayek: "Ukázat člověku, jak málo ve skutečnosti ví o tom, co si představuje, že by mohl řídit a plánovat."

Jerry Jordan je jeden z nejvýznamnějších světových finančních odborníků na bankovnictví. V postavení centrálního bankéře uznává nejen nutnost změny chování centrální banky v nových podmínkách rozvinutých finančních trhů, ale i důležitosti studia soukromé emise peněz a myšlenek svobodného bankovnictví, jejichž úloha se bude v příštím století zvyšovat. Tento pohled na svět (a např. ne euro) mnohé překvapí, obzvláště při srovnání s pohledem mnohých jiných teoretiků a politiků. Jeho vyjádření "Bez eura by proto bylo ještě důležitější vyvinout alternativní elektronické soukromé peníze. Šlo by o uskutečnění myšlenky F. A. Hayeka o fungování systému konkurujících si soukromých měn," je v přímém rozporu s návrhy vlád Francie, Německa, Japonska a dalších na vytvoření nového světového měnového uspořádání, které má být (znovu jako v Bretton-Woodském systému) založeno na zafixování měnových kursů. Je proto třeba klást si otázku, nežene-li se světové finančnictví do další katastrofy, která by byla vyvolána mylnou analýzou měnových záležitostí a to obzvláště tehdy, když "v zásadě platí, že závěry všech učebnic o měnové politice v minulosti byly mylné." Poučili jsme se z historie? Na čem by tedy měla stát měnová politika? Jordan nabízí (na centrálního bankéře) zajímavou možnost - návrat ke zlatu jako pojistce před svévolí politiků a měnových autorit.