Vladimír Kovářík Pořadí knih (chronologicky)

Pokus o monografický portrét klasika českého realismu, novináře, literárního kritika, historika a romanopisce Jana Herbena (1857–1936) zachycuje jeho soukromý i tvůrčí život v kapitolách o dětství, středoškolských a vysokoškolských studiích, dráze novinářské a spisovatelské. Čtyřem stěžejním knihám Jana Herbena (Moravské obrázky, Slovácké děti, Na dědině a Do třetího a čtvrtého pokolení) se autorky věnují podrobněji. Vydáno k 150.

Publikace: Jan Přeučil - Kovářík Vladimír. Kniha vedená formou rozhovorů se známým hercem vypráví o jeho práci i soukromí. 2. doplněné vydání

O ženě,která několika generacím dětí rozdávala radost z televizní obrazovky.

Obrazová férie na motivy Vančurova Rozmarného léta.

Těžiště celé práce jsou stručnou, ale zhuštěnou formou podané válečné kariéry více než sedmdesáti Expertů Luftwaffe, mj. všech držitelů Briliantů a Mečů, včetně začátků některých z nich na španělském nebi. Kniha je doplněna velkým množstvím snímků es a jejich letounů, barevnými vyobrazeními vyznamenání, kamuflážemi letounů, jakož i řadou tabulek s čísli vítězství, ztrát letounů i personálu. Autor napsal knihu ve snaze co nejobjektivněji posoudit celou složitou problematiku a soustředěním množstvím čísel, fakt a názorů dát čtenáři podnět k dalšímu přemýšlení a vlastním závěrům.

Dobrodružný prázdninový příběh ze Šumavy, spojený s odkrýváním dávného slovanského pohřebiště.

Fotografická publikace, vydaná ke 40. výročí pionýrské organizace.

Čtení o Janu Nerudovi. Dílo a osobnost Jana Nerudy byly dávnou a velkou Kováříkovou láskou.

Deset besed s autory a ilustrátory dětských knih

Čtení o Václavu Klimentu Klicperovi a o počátcích českého divadla. Životopisný román s barvitým obrazem sociálních politických a národnostních poměrů českého obrození 1. pol. 19. století. Kromě lidského, myšlenkového a uměleckého vývoje Klicperova, jeho osudů a pracovního úsilí,načrtl autor množství charakteristik českých vlastenců a buditelů.

Ke 100. výročí narození národní umělkyně Marie Majerové vydal v Klubu mladých čtenářů Albatros.

Kniha je rozdělená do čtyř hlavních kapitol. 1.) Staré Město 2.) Malá Strana a Hradčany 3.) Nově Město a Vyšehrad 4.) Velká Praha A autor nás provádí ulicemi, domy, kde žil ten který literát, jenž je spjatý s Prahou.

Podrobný literární místopis. Území historické Moravy a Slezska je rozděleno na tradiční kulturní a krajinné oblasti. Autor popisuje jednotlivé obce a vypráví o vztahu míst k naší i světové literatuře. Jde o rodiště a bydliště spisovatelů, o dějiště literárních děl a dnes už zapomenuté osoby, které byly živými předlohami postav literárních, o zobrazení rodného či líbezného kraje našimi spisovateli a básníky.

První část třídílného literárního místopisu (Literární toulky po Čechách, Literární toulky Moravou, Literární toulky po Praze) provází čtenáře českými kraji a všímá si vztahu jednotlivých míst k naší i světové literatuře. Hlavní pozornost je věnována české literatuře od dobobrozenských do r. 1945 a vyjímečně i některým dílům současným. 2., opravené a doplněné vydání.

Pohádky, v nichž staré příběhy byly uspořádány do nových souvislostí, zachycují veselé historky z našeho Kocourkova a historky, v nichž v Kocourkově působí již zdomácnělí hrdinové Enšpígl a baron Prášil. Smích směřuje proti těm, kteří svou hloupostí umožňují, aby mohly být páchány podvody a okrádáni poctiví lidé.

Kniha formou povídek převypravuje Tylova dramata s náměty pohádkovými, historickými a ze života drobných lidí. Nové vydání připojuje k dosavadním jedenácti prózám tři další (Drahomíra a její synové, Jan Hus, Kutnohorští havíři).

Studie vychází ze skutečnosti, že ve zhusta rozporném hodnocení Nerudova díla chybí zamyšlení nad neobyčejně četnými dětskými motivy v tomto díle, jež nevycházejí jen z Nerudových vzpomínek na dětství, nýbrž z jeho vztahu kdětem adětství, a snaží se na tyto přehlížené otázky odpovědět, a to především utříděním všeho, co Neruda napsal o svém vlastním dětství, a dále, co napsal o dětech, které vstoupily do jeho života, o problému dětí ve škole, vrodině, vespolečnosti, o literatuře a divadle pro děti, a vystopováním motivu dítěte a dětství v jeho tvorbě.

Čtení o tom, jak se žilo před sto lety. V deseti vyprávěních se přibližuje stará Praha. Její vánoce, ostatní svátky, pražské léto, výlety do přírody, slavnosti, Vltava, pražské trhy, drožkáři, paroplavba, křižík a elektrické tramvaje, pražská jídla a mnoho dalších zajímavostí.

Mládí ve vzpomínkách našich spisovatelů. -- Knížku, kterou otvíráte, napsalo třicet spisovatelů. Nejstarší z nich se narodil r. 1773. Nejmladší byl dítětem a chlapcem uprostřed první světové války.... Uspořádal a obrázky vybral autor. J. Jungman, J. E. Purkyně, Jan Kollár, F. Palacký,B. Němcová, J. V. Frič, K. Světlá, J. Neruda......až po V. Nezvala, J. Seiferta a F. Hrubína. Kniha vyšla jako 2774. publikace SNDK n.p. Náklad 10000 výtisků

V třiceti besedách s čelnými představiteli naší soudobé literatury, divadla, výtvarného umění a hudby se čtenář dozví mnoho zajímavého o podstatě, zaměření, cílech a idejích naší dnešní kultury. Nahlédne i do tvůrčích dílen a lidských tváří těch, kdo svou prací rozhodují o jejím místě a významu ve společenském rozvoji.

Příběh dvou chlapců z rybářské vesnice na Cejlonu, kteří se vypraví hledat nový domov, v němž by nebyli oběťmi plantážnické zvůle. Po prožití mnoha dobrodružných i veselých příhod vrátí se do rodné vsi obohaceni poznáním, že je jen na nich, poddají-li se zcela pánu anebo si vybojují svobodný život.

Význam a vlastnosti vody, její koloběh v přírodě, život řek a jezer.

Vyprávění u táborového ohně a první životní zkušenosti mladých pionýrů, kteří se sešli v osadě na říčce Chrudimce. V družném kruhu přátel otvírají svá srdce a odpovídají na otázky: kdy jsi prožil opravdovou radost, kdy ses upřímně zasmál, kdy ti bylo hodně smutno?

Životopisný román s barvitým obrazem sociálních politických a národnostních poměrů českého obrození 1. pol. 19. století. Kromě lidského, myšlenkového a uměleckého vývoje Klicperova, jeho osudů a pracovního úsilí, načrtl autor množství charakteristik českých vlastenců a buditelů.

O sovětském chlapci, potulujícím se v prvních porevolučních letech s bezprizornými dětmi, které hlad naučil i krádeži. Správná výchova v dětském domě pohne s chlapcovým svědomím a pomůže mu zbavit se špatných vlastností.

Pískletem nazvali kamarádi malého Jardu ; syna Hanuše-komunisty ; jak byl znám jeho otec v celém předválečném Náchodě. V knize vypráví toto Pískle o životě svém ; svých druhů a celé své rodiny od léta r. 1938 do května 1945. Je to příběh chlapců a děvčat z dělnických a většinou komunistických rodin ; jejichž rodiče a sourozenci jsou pozavíráni ; "totálně nasazeni" v Německu nebo nuceni pracovat pro fašisty v náchodských továrnách. Tito chlapci a děvčata se souhlasem a tichým "patronátem" dospělých pomáhali illegálně pracující KSČ ; timurovsky se starali o rodiny zavřených a především pomáhali sovětským vojákům ; prchajícím ze zajetí v Görlitz do partyzánské skupiny v Orlických horách. Zásobovali je jídlem a šatstvem a převáděli v určitém úseku jejich cesty až zase k další spojce. V posledních dnech se zúčastnili i přímých partyzánských akcí a za všechnu svoji obětavou práci dostali od sovětského velitele zvláštní pochvalu před celým partyzánským oddílem. Kniha především ukazuje ; jak protektorátní dusno doléhalo i na děti ; ale jak i tito 12-14letí chlapci a děvčata si byli vědomi svých povinností ; jak i v nich bylo pevné přesvědčení o vítězství pracujícího lidu ; jak i oni v tichu ; s opatrností a beze zrady pracovali pro toto vítězství. Oni byli novou ; nastupující čs. mládeží ; v níž sovět. důstojník vítá v závěru knihy krásnou budoucnost našeho lidu. Na titulním listu chybně uveden rok vydání 1960. Třetí vydání.

Životopisné vyprávění seznamuje s rodinným i společenským prostředím, v němž Neruda vyrůstal, se zážitky jeho mládí v ulicích a okolí Malé Strany, s jeho studiemi na gymnasiu i s jeho literárními začátky. Hojně jsou uvedeny vlastní Nerudovy vzpomínky.

Pohádkové příběhy napsali jednak spisovatelé P. Pavlenko, N. Tichonov a A. Gajdar, jednak si je vymyslili a vyprávějí jako novodobé pohádky prostí sovětští lidé (běloruská a tadžická pohádka, dagestanská pověst). 6-8letým dětem chtějí přiblížit postavy Lenina, Stalina, hrdinů obč. válek Buďonného a Ščorsa a jejich vzorné povahové vlastnosti, ukázat, jak těžce žili ruští lidé před Velkou říjnovou revolucí, v čem spočívá nepřemožitelnost Rudé armády, a jak šťastný je dnešní život sovětských lidí.

Ukázky, charakterisující Neumannovu tvorbu básnickou, prosaickou i populárně naučnou, rozdělené v osm námětově příbuzných oddílů. Úvodní stať Polanova seznamuje se životem a dílem básníka - "pokorného spolupracovníka na novostavbě lidského budoucna ve znamení dělného bratrství a účinné lásky všech ke všem".

Výbor, určený účastníkům Fučíkova odznaku, má nejen charakterisovat celé básníkovo dílo, ale má být i jakýmsi úvodem k další četbě Jana Nerudy. V 1. odd. - Básně - jsou shrnuty ukázky ze všech Nerudových básnických sbírek, odd.2. - Povídky - tvoří tři arabesky (Byl darebákem, Josef Harfenista, Franc) a nejznámější povídky malostranské (Přivedla žebráka na mizinu, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, Svatováclavské mše), v odd. 3., nazvaném Psáno pro noviny, jsou ukázky z N. feuilletonů (1. ze vzpomínek, 2. Z "Obrázků policejnich", 3. z cest, 4. z feuilletonů - obs. též slavný feuill. Máj 1890).

Neruda, "náš největší básník, vidící ještě i daleko přes nás do budoucnosti" (J. Fučík, Reportáž psaná na oprátce), Neruda, jehož básnickým credem bylo: "Studovat český lid, nechť na venkově, nechť v městě, toť úkol našeho spisovatele!" Neruda, bojovník za pravdu, pokrok, svobodu národa a celého lidstva, mluví k nám ze všech básní, feuilletonů a povídek výboru, který je ve svém 3. vyd. značně rozšířen a rozhojněn o mnohé další ukázky, charakterisující Nerudovo dílo a život, dobu ve které básník žil. Od vzpomínek na proletářské dětství malostranského chlapce (část I.: Mne osud do kolébky tvrdé dal) přes povídky, feuilletony a básně o utrpení a bídě lidu (část II.: Zpívám o chudobě), Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy (ukázky z těchto sbírek v III. části: Volím slovo prosté) až k boji za práva lidu (část IV.: Za národ i lidstvo celé - ukázky ze Zpěvů pátečních, arabesek, studií a portrétů, povídek a slavný feuilleton Máj 1890, v němž se Neruda tak nekompromisně postavil do řad dělnictva, bojujícího za svá práva), poznáváme v knize tohoto velkého básníka, novináře, spisovatele a bojovníka.

Pohádky: Krakonoš a poškolák,Boty Dobrodějky,O princezně Doubravce,Obrův zub,O Hejkalo,O nepořádníčkovi a další.