Vladimír Kovářík Životopis
Vladimír Kovářík (12. října 1913 Čelákovice – 7. června 1982 Praha) byl český literární vědec, který většinu svých popularizujících knih z oblasti historie věnoval mládeži. Zabýval se zejména literárními dějinami 19. století, obdobím budování Národního divadla a Nerudovým životem a dílem. Vycházel vstříc zájmu mladých čtenářů o umělecko-naučnou literaturu a hledal cesty, jak jim přístupnou a zábavnou formou přiblížit znalost dějin české literatury. Sem je možné například zařadit díla Mládí Jana Nerudy, Otec české Thálie o Josefu Kajetánu Tylovi a knížku vzpomínek českých spisovatelů na jejich mládí Když velcí byli malí.
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na Filosofické fakultě University Karlovy (1933–1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziu na Žižkově v Praze (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem Československého rozhlasu, vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v Československé televizi. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce Dětský svět Marie Majerové, v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací Nerudova cesta k pramenům dětství. V roce 1980 byl jmenován profesorem. Jeho oba synové, Vladimír Kovářík ( 1946) a Jan Kovářík (1950), působili mimo jiné jako publicisté.