Karl Vocelka Knihy

Málokterý monarcha splývá s představou domnělých „starých dobrých časů“ jako poslední habsburský císař František Josef I. (1830–1916). V moderně a čtivě pojatém životopise není však pro nostalgii místo. Představuje muže v centru vytrvalých politických a soukromých bouří, čelícího nejtvrdším ranám osudu. Krásná Sisi, s níž se oženil z lásky, se mu postupně odcizila, korunní princ Rudolf spáchal na zámku Mayerling v roce 1889 skandální sebevraždu, bratr Maxmilián I. Mexický byl roku 1867 po rozsudku revolučního tribunálu popraven. Slova, jimiž v roce 1898 komentoval zavraždění své manželky, zcela odpovídají trpkým skutečnostem jeho života: „Na tomto světě ničeho nezůstanu ušetřen!“ Politicky se jako panovník, vzbuzující nejprve velké naděje, stal v průběhu své bezmála osmašedesátileté vlády spíše brzdou politického vývoje. Velká válka, vedoucí k pádu habsburské vlády, uzavírá příběh posledního lesku a bídy monarchie, jež tento muž ztělesňuje.

Kniha v širokém záběru představuje celé 700leté dějiny habsburského rodu od prvního Habsburka Rudolfa, který vítězstvím nad Přemyslem Otakarem II. v poslední třetině 13. století rozhodl o triumfálním nástupu svého rodu, až po císaře Karla I., který se koncem druhého desetiletí 20. století marně pokoušel udržet vládu svého rodu a c. k. monarchii. Monumentální dílo tří rakouských autorů, představuje dějiny habsburského rodu také rozsáhlým obrazovým doprovodem (cca 620 obrázků). Český podíl na dějinách oněch 700 let je v knize vyjádřen velice výrazně. A tak si český čtenář nad textem, který je napsán bez nostalgie, ale i bez nacionalismu, uvědomí, že Habsburkové byli i čeští králové a císaři, že tvořili i české dějiny, a to v dobrém i zlém.

Kniha rakouského autora a americké spisovatelky představuje první ucelenou publikaci svého druhu o panovnickém rodu Habsburků. Autoři se věnují nejen otázkám týkajícím se historie rodu, ale pronikají i do soukromí Habsburků a uvádí na pravou míru mnoho domněnek a fám. Nevěnují se pouze těm Habsburkům, kteří pronikli až na královský či císařský trůn, zajímají se i o osudy ostatních z rodu, kteří nebyli určeni pro vládu. V publikaci najdeme mnoho podrobností o tomto mocném vladařském rodu, čtenáři se dozví spoustu zajímavých faktů například o oblasti výchovy, majetku, nároku na vlastnictví či o nemocech. Stranou nezůstává ani oblast uzavírání manželství, od struktury svatby až po jedince, kteří bývají v rodině označováni jako černé ovce.

Ve kterých zemích světa Habsburkové vládli? Kdo založil první rakouskou univerzitu? Je pravda, že se na Vídeňském kongresu jen tancovalo? Které ženy z habsburského rodu sehrály významnou politickou roli? Jak je to s mýtem o císaři Františku Josefovi I. a jeho choti Alžbětě zvané Sisi? Autor nás znalecky a napínavě provází pestrými dějinami habsburského rodu od jejich počátku až do současnosti. Vše podstatné v jednom svazku!

Dějiny slavného evropského rodu, pojaté trochu jinak, přibližují čtenářům členy rodiny Habsburků z jiného a nového pohledu. Jací doopravdy byli? Co pro ně bylo důležité, čemu se věnovali, jaké byly jejich záliby? Tato kniha nevypráví o mocné dynastii, která od třináctého do dvacátého století výrazně ovlivňovala politické dění v Evropě, nýbrž o soukromém životě, životním stylu, kultuře a mentalitě jejích členů. Ukazuje Habsburky ne jako významné politiky, nýbrž jako mecenáše umění a vědy, milovníky hudby, vášnivé lovce a sběratele uměleckých předmětů, seznamuje čtenáře s habsburskými zámky a rezidencemi, řády a tituly a odkrývá nános historických tradic, s nimiž je habsburská dynastie spojována. Nahlíží do soukromého života Habsburků, do jejich představ a myšlenek a představuje nám tak dunajskou monarchii, jak ji dosud neznáme.

Tři sta let od narození Marie Terezie je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Když Marie Terezie nastupovala k moci, stala se sice panovnicí obrovské říše, která však připomínala spíše kolos na hliněných nohou. Monarchie nebyla vnitřně jednotná a státní pokladna byla prázdná. Marie Terezie proto musela prosadit finanční a správní reformy, které by připravily cestu modernizaci země. Institut Václava Klause na ni vzpomíná novým sborníkem. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Sechter, Ferdinand Trauttsmannsdorff, Jaroslav Čechura, Jindřich Forejt, Karl Vocelka, Vladimír Liška, Milan Hlavačka, Eduard Maur, Josef Pekař, Václav Junek a Michal Skořepa. V příloze Pragmatická sankce z 19. dubna 1713, patent Marie Terezie o všeobecném školním řádu a robotní patent. Nechybí ani reprodukce barevných obrazů Marie Terezie. Editorem je Marek Loužek.

Das Buch vermittelt Basiswissen über die Geschichte der Frühen Neuzeit. Dieses Basiswissen besteht vor allem im Verständnis jener grundlegenden Prozesse (Staatsbildung, Konfessionalisierung, Säkularisierung etc.), die der Frühen Neuzeit ihren eigentümlichen Charakter als Phase des Übergangs verleihen. Die Orientierung erleichtert ein einführendes Kapitel, das die einzelnen Themenfelder der nachfolgenden Kapitel zunächst im Überblick vorstellt, chronologisch verortet und auf ihre Wechselbeziehungen hinweist. Der Band ist konsequent an den Bedürfnissen und Vorkenntnissen von Erstsemestern ausgerichtet und bietet einen schnellen Zugriff auf die Informationen, die bei konkreten Fragen oder zur Vorbereitung auf eine Lehrveranstaltung unmittelbar relevant erscheinen.