Lukáš Novák Knihy

Česká učebnice logiky se snaží buď seznámit studenta systematicky se současným pojetím logiky, nebo vyložit historickým způsobem její dějiny, případně oba přístupy kombinují. Tato kniha se tomuto standardu vymyká: nepojednává o aristotelské logice ani historicky, ani ze systematického hlediska moderního chápání logiky, nýbrž snaží se vyložit ji sice důsledně systematicky, nicméně tak, jak aristotelská logika reflektovala sama sebe. Cílem autorů je představit aristotelskou logiku "zevnitř": nikoliv jako překonanou historickou fázi vývoje, nýbrž jako svébytný propracovaný systém, který je vybudovaný na vlastních filozofických předpokladech a který nelze dobře pochopit, bude-li interpretován z hlediska předpokladů logiky moderní.

Tato kniha není slovník, ačkoli se z ní dozvíte informace o všem od autenticity až po zipy. Není to ani autobiografie, třebaže předkládá zevrubný a vysoce osobní odborný názor na současnou kulturu. Je to nepostradatelný nástroj, který čtenáři pomůže lépe porozumět modernímu světu. V této knize se píše o tom, co z díla Andyho Warhola dělá pravý padělek, o vzniku národních identit nebo o sběratelské mánii. Pojednává o světě, tak jak je vidět ze zpětného zrcátka ve videohře Grand Theft Auto V, o digitálních ornamentech a o naší lásce k nedokonalostem. Je o popíjení suchého martini ve vídeňském podniku Adolfa Loose American Bar a o architektuře ve filmech Alfreda Hitchcocka, o módě a technologii, politice a umění.

Yejide doufá v zázrak: že porodí dítě. Touží po něm její manžel. Touží po něm její tchyně. Yejide už vyzkoušela všechno – namáhavé svaté poutě, tance s proroky, modlitby k Pánubohu. Když ale její rodina neústupně trvá na tom, aby si Akin našel druhou ženu, je už toho na Yejide příliš. A tak se začíná odvíjet příběh odcizení, žárlivosti, zrady a zoufalství. Na pozadí společenských a politických zvratů, kterými v osmdesátých letech 20. století procházela Nigérie, vykresluje Ayobami Adebayová strhující obraz křehkosti manželské lásky, rozpadu rodiny, zničujícího žalu i všepohlcujících mateřských pout. Román Zůstaň se mnou je příběhem o naší zoufalé snaze ochránit před zármutkem sebe i ty, které milujeme.

Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.

Jak nás formuje minulost? Podmanivá románová kronika od autora bestselleru Skleněný pokoj. V kronikách najdeme data, v muzeích předměty. Kde jsou ale skutečné emoce? Simon Mawer je hledá v příbězích. Z kusých informací o svých předcích vytvořil strhující románovou mozaiku a dal hlas obyčejným lidem 19. století: sirotkovi ze Suffolku, který touží vyplout na moře, švadlence snící o novém životě v Londýně, vojákovi, který si před vypuknutím krymské války bere svou vyvolenou. Dějiny v Mawerově podání nejsou šedým monolitem, ale pestrou vitráží, díky níž můžeme uvidět vlastní život v novém světle.

Druhý román mladého britského prozaika a básníka Nicka Lairda je brilantní sondou do psychiky outsidera, který je svědkem, cynickým glosátorem a ve finále sabotérem milostného vztahu rozvíjejícího se mezi jeho dvěma přáteli. Sám autor označuje román za příběh Othella nahlížený z perspektivy Jaga. Klasický motiv lásky, žárlivosti a intrik je však moderní nejen zasazením do současného Londýna, ale také nejednoznačností charakterů všech tří hlavních protagonistů. Do mysli „antihrdiny“ Davida dá autor čtenáři nahlédnout tak zblízka, že je obtížné veškeré jeho jednání později zcela jednoznačně odmítnout. Také oba milenci, naivní James i mírně afektovaná umělkyně Ruth, jsou podáni plasticky, s nadhledem i jistou ironií.

Strhující a smyslný román o událostech z roku 1968 od autora bestselleru Skleněný pokoj Simon Mawer, autor Skleněného pokoje, bestselleru deníku New York Times, se vrací do Československa. Tentokrát během bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě. V létě roku 1968, v roce pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem. Mezitím, Sam Wareham, první tajemník britské ambasády v Praze, sleduje s cynismem diplomata a vášní mladého muže vývoj v zemi. Ve společnosti české studentky Lenky Koneckove si nachází cestu do světa československé mládeže, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí na Dubčeka nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích. Tato chytrá, strhující a smyslná novela opět potvrzuje, že Simon Mawer je jedním z nejtalentovanějších současných autorů historického románu.

Co všechno je muž? Odpověď na tuto otázku hledá britský prozaik David Szalay v mozaice příběhů devíti mužů různého věku, rozličné národnosti a rozmanitých životních zkušeností, názorů i osudů. Sedmnáctiletý britský student tu tedy například vyráží s kamarádem na cestu napříč Evropou (včetně Prahy), bulvární dánský novinář míří do Španělska konfrontovat vysoce postaveného politika a ruský miliardář na palubě své lodi sleduje, jak se mu jeho impérium – i soukromý život – před očima bortí jako domeček z karet… Nesourodé hrdiny a jimi zažívané situace zde nespojuje jednotící dějová linie, knihu ale drží pevně pohromadě společné až elementární téma: snaha autora postihnout nejrůznější aspekty současné podoby „mužství“. Szalayův pohled na evropské muže dnešních dnů rozhodně není lichotivý, autor si postavy, jejich činy ani jejich motivace neidealizuje, nejedná se však ani o jakkoli paušální odsudek. V časech, kdy sousloví „krize maskulinity“ skloňují odborná pojednání, společenské časopisy i selfhelpové příručky, nabízejí příběhy obsažené v Szalayově knize vnímavý, nápaditý, zábavný i neschematizující katalog možných odpovědí na to, co, kdo a čím evropští muži jsou, o co usilují a jak (a také proč) ve snaze své životní sny naplnit tak často selhávají. Román se v roce 2016 dostal do užšího výběru Man Booker Prize.

Jedna z nejúspěšnějších a nejoceňovanějších knih Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times knihu zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand). Kniha líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy – podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji – objevuje i řada českých, respektive moravských reálií.

Marian Sutro je napůl Angličanka, napůl Francouzka. Ve třetím roce druhé světové války ji mimo jiné právě pro její perfektní znalost francouzštiny naverbuje francouzská sekce britských zvláštních jednotek a Marian se začne připravovat na výsadek v okupované Francii. Během náročného výcviku se naučí zacházet se zbraněmi, výbušninami a vysílačkami, snášet fyzickou zátěž i drsné metody výslechu, skákat padákem a pohybovat se v utajení v zemi, kde stejně nebezpeční jako okupanti mohou být kolaboranti nebo zdánliví spojenci. Její mise ve Francii má ale kromě podpory domácího odporu ještě jedno, velmi speciální poslání: přesvědčit mladého fyzika Clémenta, jehož výzkum by spojenci rádi využili v nevypsaném závodu o zkonstruování atomové bomby, aby opustil svou zemi a odletěl do Anglie.