Lukáš Novák Pořadí knih (chronologicky)

Pokračování pouti Beatrice a Cada kouzelným světem Irpy. V říši Irpa pohasla světla. Přeživší bitvy u Rinu se vydávají na dlouhý pochod do města Baihle, kde chtějí najít úkryt. Bea a její kamarád, dobrosrdečný hrdina Cad, mají ale jiný plán. Spolu s Arsajem a Vepřím čarodějem zamíří do Citadely moudrosti, aby nalezli odpovědi na nejtemnější záhady svého světa. Po cestě se vynořují další a další hrozby, ať už jde o příšery ze stínů nebo temnou spalující hmotu zvanou marast. Až setkání s nečekanou spojenkyní odhalí pradávné tajemství… a přinese novou jiskru naděje.

Jak nás formuje minulost? Podmanivá románová kronika od autora bestselleru Skleněný pokoj. V kronikách najdeme data, v muzeích předměty. Kde jsou ale skutečné emoce? Simon Mawer je hledá v příbězích. Z kusých informací o svých předcích vytvořil strhující románovou mozaiku a dal hlas obyčejným lidem 19. století: sirotkovi ze Suffolku, který touží vyplout na moře, švadlence snící o novém životě v Londýně, vojákovi, který si před vypuknutím krymské války bere svou vyvolenou. Dějiny v Mawerově podání nejsou šedým monolitem, ale pestrou vitráží, díky níž můžeme uvidět vlastní život v novém světle.

Vizuálně i obsahově poutavá kniha přináší nový český překlad traktátu Tomáše Akvinského, doplněný latinským originálem i nejstarším českým překladem od Votky a Vojáčka z roku 1887. Text traktátu dále doprovází podrobný, didakticky koncipovaný průběžný komentář a vše je proloženo třiceti kvestiemi ve stylu Tomášovy Teologické sumy, v nichž se autoři pokoušejí o samostatné systematické řešení obtížných bodů, které při četbě Tomášova textu vyvstávají. Publikaci autoři připravili jako hold filosofickému a pedagogickému dílu svého učitele, prof. Stanislava Sousedíka, průkopníka scholastických studií v českých zemích.

Under the influence of the post-Fregean logical analysis, in the present discourse relationality tends to be identified with polyadicity and relations with universal polyadic predicates. This essay is an attempt to retrieve the Aristotelian understanding of relations as a genuine feature of the world of particulars, consisting of various kinds of “directedness” or “being towards” of one particular thing towards another. It emerges, however, that existing traditional theories are haunted with serious problems so that none of them appears to be defensible. The author undertakes a critical analysis of some of the most important conceptions of relations proposed within the Aristotelian-Scholastic tradition and tentatively proposes his own Neo-Aristotelian solution.

Luzný les… tajuplné místo, kde přebývají trolové, kořenoví skřítci a třpytiví alfové. Sestry Kyra, Margot a Jana tu tráví každé léto. Na babiččině farmě opékají maršmelouny, lezou po stromech a hledají kouzelné tvory. Pak se ale Margot začne chovat podivně a Kyra s Janou dostanou strach z neznámých sil, které starší sestru vábí do hloubi lesa. Co se to s ní děje? Vydejte se spolu se sestřičkami na záchrannou cestu mlhou v okouzlujícím komiksu o dospívání a o tom, jak přijmout změny, jež s ním souvisí.

Co všechno je muž? Odpověď na tuto otázku hledá britský prozaik David Szalay v mozaice příběhů devíti mužů různého věku, rozličné národnosti a rozmanitých životních zkušeností, názorů i osudů. Sedmnáctiletý britský student tu tedy například vyráží s kamarádem na cestu napříč Evropou (včetně Prahy), bulvární dánský novinář míří do Španělska konfrontovat vysoce postaveného politika a ruský miliardář na palubě své lodi sleduje, jak se mu jeho impérium – i soukromý život – před očima bortí jako domeček z karet… Nesourodé hrdiny a jimi zažívané situace zde nespojuje jednotící dějová linie, knihu ale drží pevně pohromadě společné až elementární téma: snaha autora postihnout nejrůznější aspekty současné podoby „mužství“. Szalayův pohled na evropské muže dnešních dnů rozhodně není lichotivý, autor si postavy, jejich činy ani jejich motivace neidealizuje, nejedná se však ani o jakkoli paušální odsudek. V časech, kdy sousloví „krize maskulinity“ skloňují odborná pojednání, společenské časopisy i selfhelpové příručky, nabízejí příběhy obsažené v Szalayově knize vnímavý, nápaditý, zábavný i neschematizující katalog možných odpovědí na to, co, kdo a čím evropští muži jsou, o co usilují a jak (a také proč) ve snaze své životní sny naplnit tak často selhávají. Román se v roce 2016 dostal do užšího výběru Man Booker Prize.

Pozoruhodná sbírka třinácti povídek, tak zvláštních, že je velmi obtížné vypudit je z mysli. Zasahují do světa fantasy, magického realismu, science fiction i severských lidových pověstí s imaginárními bytostmi. Některé z těchto příběhů jsou značně znepokojivé, ale zároveň humorné a neuvěřitelně zvláštní. Výrazný autorský rukopis Karin Tidbeckové má schopnost vyvolat v nás intenzivní pocit odcizení vůči světu, o němž jsme se domnívali, že ho známe, a nasměrovat k trhlině v něm, z níž se může vynořovat leccos nepředstavitelného. Sobí hora obsahuje texty přeložené ze švédštiny a publikované původně v knize Kdo je Arvid Pekon?, i nové povídky – napsané buď přímo v angličtině, nebo samotnou autorkou přeložené ze švédštiny. Některé z nich již samostatně vyšly v letech 2010 až 2012 v různých amerických publikacích. ... Ocenění Crawford Award, 2013 The Science Fiction and Fantasy Translation Award, 2013 World Fantasy Award, 2013, nominace Honor listed for the Tiptree Award, 2012

V roce 1995, kdy je e-mail novinkou, Selin, dcera tureckých přistěhovalců, začíná studovat na Harvardu. Zapisuje se na přednášky, o nichž nikdy předtím neslyšela, a spřátelí se s charismatickou srbskou spolužačkou Světlanou. Náhodně si také začne dopisovat s Ivanem, maďarským studentem matematiky z vyššího ročníku. I když se ve škole téměř nevidí, jejich e-maily odhalují stále tajemnější významy. Na konci školního roku Ivan odjíždí do Budapešti a Selin míří na maďarský venkov, kde učí angličtinu v kurzu organizovaném Ivanovým přítelem. Cestou do Maďarska stráví dva týdny se Světlanou v Paříži. Selinino léto v Evropě se však liší od typických dobrodružství amerických studentů. Pro ni je to introspektivní cesta, během níž se vyrovnává s radostmi a zmatky první (neopětované?) lásky a uvědomuje si, že je odsouzena stát se spisovatelkou. Román zachycuje strasti a slasti dospívání v opojném i zneklidňujícím světě, odhaluje záludnosti lásky a jazyka. Elif Batumanová vykresluje tápání na prahu dospělosti pečlivě cizelovaným stylem, citlivostí a ironickým humorem. Nabízí také zábavný pohled na čerstvě posttotalitní střední Evropu, reflektující jak západní představy o regionu, tak i naši vlastní identitu. Román byl v roce 2018 nominován na Pulitzerovu cenu za beletrii.

Yejide doufá v zázrak: že porodí dítě. Touží po něm její manžel. Touží po něm její tchyně. Yejide už vyzkoušela všechno – namáhavé svaté poutě, tance s proroky, modlitby k Pánubohu. Když ale její rodina neústupně trvá na tom, aby si Akin našel druhou ženu, je už toho na Yejide příliš. A tak se začíná odvíjet příběh odcizení, žárlivosti, zrady a zoufalství. Na pozadí společenských a politických zvratů, kterými v osmdesátých letech 20. století procházela Nigérie, vykresluje Ayobami Adebayová strhující obraz křehkosti manželské lásky, rozpadu rodiny, zničujícího žalu i všepohlcujících mateřských pout. Román Zůstaň se mnou je příběhem o naší zoufalé snaze ochránit před zármutkem sebe i ty, které milujeme.