Vladimír Řezáč

Vladimír Přibský, vlastním jménem Vladimír Řezáč (*20.1.1932), je český prozaik a dramaturg.

Pseudonymu podle rodného města užívá od počátku literární činnosti. Jeho otec, JUDr. Vladimír Řezáč (1893–1956) byl v mládí hráčem fotbalového klubu Sparta, čelným funkcionářem vysokoškolských a sportovních spolků (mj. po 1918 předsedou Čs. fotbalového svazu); v letech 1930-1940 působil jako notář v Přibyslavi, v letech 1946-1947 byl sekčním šéfem Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR; po vyloučení z KSČ 1949 nesměl dále úřad notáře zastávat. – Po maturitě na reálném gymnáziu v Roudnici nad Labem (1950) chtěl Vladimír Přibský studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, nebyl však přijat. Krátce pracoval jako skladník a úředník roudnického komunálního podniku. Působení v místních dramatických a recitačních souborech ho roku 1951 přivedlo ke studiu dramaturgie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU); roku 1952 však byl ze studia vyloučen a stal se pomocným rekvizitářem v Armádním uměleckém divadle E. F. Buriana. Od roku 1953 studoval historii, zprvu na Fakultě společenských věd Vysoké školy politických a hospodářských věd, od roku 1954 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval roku 1957 diplomovou prací Stávka typografů 1869 (materiálu později využil v románu Vzplanutí). Krátce působil jako tajemník závodního klubu Závodů Vítězného února v Hradci Králové, v červenci 1958 obdržel tvůrčí stipendium. Na konci roku 1959 vedl Místní osvětovou besedu ve Znojmě, roku 1960 pracoval jako redaktor kulturní rubriky Mladého světa. Od roku 1961 je ve svobodném povolání, jen příležitostně přijímal krátkodobá zaměstnání: roku 1964 pracoval v Československém rozhlase, v letech 1967–68 redaktorem nakladatelství Svoboda, v roce 1970 po dobu čtyř měsíců působil jako dramaturg Československého filmu, poté byl propuštěn. Roku 1960 se stal kandidátem Svazu československých spisovatelů, roku 1967 byl přijat za člena. Roku 1989 se stal s Romanem Rážem, Miroslavem Ivanovem a Zeno Dostálem jedním z iniciátorů vzniku organizace spisovatelů-nestraníků Klub 89, 1995 zvolen jeho místopředsedou, 1996 se stal šéfredaktorem jeho čtyřměsíčníku Česká povídka; Klub 89 zanikl k 31. 12. 1999 a Vladimír Přibský byl jeho posledním, likvidačním předsedou. V letech 1953 - 57 vystudoval Filozofickou fakultu UK obor historie. Poté pracoval jako osvětový pracovník na několika místech mimo Prahu a jako redaktor časopisu Mladý svět. Působil i jako dramaturg Filmového studia Barrandov. Je autorem více než 20 rozhlasových her a několika televizních. Publikoval v celé řadě časopisů, např. Květy, Květen, Nový život, Host do domu aj. Z denního tisku hlavně v Mladé frontě.

Od roku 1960 byl spisovatelem z povolání.

Zemřel 9. 11. 2023 po krátké nemoci.