Petr Charvát Pořadí knih

Sýrie má společně s Egyptem a Mezopotámií jednu z nejdelších souvislých historií a její dějiny sahají až k samému prahu lidské civilizace. Geopolitická poloha na okraji velkých starověkých říší ji předurčila k tomu, aby se stala kolbištěm mocenského zápasu. Nové období dějin otevřel vpád muslimských Arabů, kteří přinesli svůj jazyk a své náboženství. Damašek se stal hlavním městem rozsáhlé říše dynastie Umajjovců, sahající od Španělska po Střední Asii. Přestože vládcové vyznávali sunnitský či šíitský islám, Sýrie si uchovala multikulturní charakter. Do moderních dějin vstoupila v rámci Osmanské říše, avšak první světová válka přinesla rozdělení historického celku, zvaného Bilád aš-Šám, do několika samostatných států. Po skončení francouzského mandátu a získání nezávislosti se střídala období parlamentní demokracie a vojenských diktatur, které uzavřelo nastolení autoritativní vlády baasistického prezidenta Háfize al-Asada. Arabské jaro uvrhlo zemi do zničující občanské války.

Nejstarší historie našeho národa optikou moderních vědeckých poznatků Nová kniha historika a archeologa Petra Charváta poodhaluje historické pozadí proslulých vyprávění o nejstarších českých dějinách. Čtivým a poutavým způsobem zasazuje děje českého dávnověku do širších souvislostí, využívá přitom poznatky archeologie, religionistiky a dalších oborů. Pátrání po Krokovi, Libuši, Přemyslovi a dalších legendárních postavách přináší mnohá nečekaná překvapení. Čtenář knihy může sledovat stopy vedoucí do Skandinávie, spolu s Langobardy putovat do Itálie, na Střední Východ či do období řecké a římské antiky. Motivy objevující se ve starých pověstech, jako dívčí válka či silný Bivoj, mají své předobrazy v mnoha kulturách a prostředích. Pozornosti se dostává též tomu, kdo soubor starých pověstí poprvé zachytil v ucelené podobě, svatovítskému děkanovi a prvnímu českému kronikáři Kosmovi.

Monografie líčí příběh sumerského města Uru na počátku 3. tisíciletí před naším letopočtem (zhruba 2900–2700). V rámci bádání o vzniku jednoho z nejstarších státních organismů v dějinách lidstva – prvotního státu starověké Mezopotámie – podává autor svědectví o kritické fázi jeho sociálního vývoje. Právě na počátku třetího tisíciletí totiž obyvatelé Uru, nástupnického státu civilizace pozdní kultury urucké (3500–3200 př. n. l.), v jejímž rámci v Mezopotámii nejstarší tamní stát, organizované náboženství a první vědy a umění vznikly, rozhodovali o tom, zda se zdejší státnost udrží při životě, či zda zanikne bez náhrady, jako se to přihodilo v rámci jiných civilizačních komplexů. Autor pracuje s historickým dokladovým materiálem – psanými texty, archeologickými zjištěními a rozborem pramenů obrazové povahy. Na jeho základě pak zachycuje způsoby, jimiž urské elity pracovaly s hmotným a duchovním dědictvím civilizace urucké. Jejich činnost totiž určila soustavu souřadnic, na nichž se starověký mezopotamský stát vyvíjel po tři další tisíciletí své existence.

Proč jsme vlastně stavěli opevnění a proč nakonec západní spojenci obětovali naši republiku na oltář Hitlerem slibovaného evropského míru? Především na tyto otázky se snaží odpovědět autor této publikace. Kromě popisu dobových reálií očima tehdejšího člověka je v knize stručně shrnuta výstavba československého opevnění a popsány jeho osudy před kritickým zářím 1938 i po něm. Vše je ilustrováno na příkladu náchodského úseku a objektů Běloveského pevnostního skanzenu, po kterém je tato kniha zároveň průvodcem. Knížka je psána populárně naučným stylem. Na závěr může čtenář nahlédnout i do tajemné bunkrologické kuchyně Klubu vojenské historie Náchod, který je jedním z nejstarších sdružení zájemců o vojenskou historii u nás. Publikace je ilustovaná velkým množstvím fotografií a obrázků. Doplněno polským a anglickým resume.

Václav I. - patron české země a symbol českého státu. Kdo byl kníže Václav, kterého ctíme jako světce? Jak vypadal jeho život veřejný i soukromý, co můžeme povědět o jeho hodnotovém žebříčku a vládní strategii? Na některé z těchto otázek se pokouší odpovědět nová kniha věnovaná životu a skutkům knížete Václava (925-935), připravovaná v nakladatelství Vyšehrad. Petr Charvát, archeolog a historik, navazuje v této knize na úspěšné tituly Boleslav II. Sjednotitel českého státu (Vyšehrad, 2004) a Zrod českého státu 568-1055 (Vyšehrad 2007). Na základě velmi skrovných pramenných údajů se pokouší o alespoň letmý portrét nejproslulejšího panovníka českého raného středověku, jak se o něm dozvídáme z listin, kronik, legend a archeologických nálezů. Vypisuje příběh jeho vlády a snaží se i o postižení okolností, které vedly k nejproslulejší vraždě českých dějin.

Autor, vlastní odborností klínopisec a archeolog, předkládá v práci souhrn současných poznatků o hospodářských, společensko-politických a duchovních proměnách, které vedly ve výše uvedených oblastech ke vzniku prvních státních celků. Svůj výklad opírá autor zejména o detailní rozbor archeologických pramenů. V závěrečném shrnujícím oddíle zdůrazňuje, že "vstup státu do lidských dějin" nebyl podmíněn pouze faktory ekonomické povahy (jak problematiku vysvětlovalo zejména starší bádání) - dle Charváta sehrály v tomto procesu důležitou roli změny ve společensko-politické sféře a v oblasti duchovní a kulturní lidské tvorby. Monografie věnovaná zrodu a rozvoji státnosti ve vybraných civilizacích starověkého Orientu - v Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně.

Cisterciácký řád působí v českých zemích od poloviny 12. století až do dnešních dní. Je to dlouhé období, které nepřekvapí velkou pestrostí témat, jež se všem nabízejí. Všem, kteří chtějí byť jen nějaký čas kráčet ve stopách bílých mnichů, číst knihy, které oni také četli, i ty, které oni sami napsali. Kolektiv autorů: Marie Bláhová, Petr Čornej, Dana Dvořáčková-Malá, Petr Charvát, Roman Lavička, Radka Lomníčková, Václav Matoušek a kol., Hana Pátková, Petr Sommer, Jan Zdichynec, Josef Žemlička. k vydání připravili: Dana Dvořáčková-Malá, Petr Charvát, Bohumír Němec ve spolupráci s: Radkou Lomničkovou, Janem Zdichyncem.