Petr Charvát Knihy

Encyklopedická příručka seznamuje s událostmi a reáliemi starověkého světa - zabývá se rozsáhlým dějinným obdobím od 4. tisíciletí před Kr. až do konce přelomu 6. a 7. století n. l. Abecedně řazená hesla přibližují dějiny, významné události, regiony a etnika antického Řecka, římské říše a oblastí Předního východu, Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny. Publikace vysvětluje rovněž jevy a pojmy z politického a společenského života starověké společnosti, seznamuje i s právní kulturou starověkého světa. Neobsahuje samostatná biografická hesla. V závěru je připojen pouze rejstřík osobností. Praktická publikace pro učitele, publicisty a studenty.

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu? Kdo jsou „Bohemi" západních pramenů? Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti? Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát? Vyvážely se české granáty už v 7. století? Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568-1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I.

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu? Kdo jsou „Bohemi“ západních pramenů? Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti? Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát? Vyvážely se české granáty už v 7. století? Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů? Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568–1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR a uznávaný odborník v oborech středověká slovanská archeologie a klínopis, zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin. Zabývá se politickými a společenskými proměnami, stejně jako strukturou dálkového obchodu raně středověké Evropy a vztahy pronikajícího křesťanství k přežívajícímu pohanství či k náboženstvím a kultům východu, například perskému mazdaismu.

Dvousvazková příručka, určená studentům středních škol a všem zájemcům o historii, navazuje na mimořádně úspěšnou učebnici Dějiny zemí Koruny české. Osvědčený autorský kolektiv v ní podává obsažnou a zasvěcenou výpověď o vývoji evropské civilizace, jejích duchovních zdrojích, politické a kulturní aktivitě, ale i o prolínání a střetání s jinými civilizačními okruhy. Snaha o nestranný a zároveň neotřelý pohled na mnohé otázky, které byly ještě donedávna nepřípustně ideologizovány, patří k největším přínosům této učebnice, jejíž první vydání bylo záhy vyprodáno a vzbudilo nemalou pozornost mezi odborníky i čtenáři.

Autor, vlastní odborností klínopisec a archeolog, předkládá v práci souhrn současných poznatků o hospodářských, společensko-politických a duchovních proměnách, které vedly ve výše uvedených oblastech ke vzniku prvních státních celků. Svůj výklad opírá autor zejména o detailní rozbor archeologických pramenů. V závěrečném shrnujícím oddíle zdůrazňuje, že "vstup státu do lidských dějin" nebyl podmíněn pouze faktory ekonomické povahy (jak problematiku vysvětlovalo zejména starší bádání) - dle Charváta sehrály v tomto procesu důležitou roli změny ve společensko-politické sféře a v oblasti duchovní a kulturní lidské tvorby. Monografie věnovaná zrodu a rozvoji státnosti ve vybraných civilizacích starověkého Orientu - v Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně.

Nejstarší historie našeho národa optikou moderních vědeckých poznatků Nová kniha historika a archeologa Petra Charváta poodhaluje historické pozadí proslulých vyprávění o nejstarších českých dějinách. Čtivým a poutavým způsobem zasazuje děje českého dávnověku do širších souvislostí, využívá přitom poznatky archeologie, religionistiky a dalších oborů. Pátrání po Krokovi, Libuši, Přemyslovi a dalších legendárních postavách přináší mnohá nečekaná překvapení. Čtenář knihy může sledovat stopy vedoucí do Skandinávie, spolu s Langobardy putovat do Itálie, na Střední Východ či do období řecké a římské antiky. Motivy objevující se ve starých pověstech, jako dívčí válka či silný Bivoj, mají své předobrazy v mnoha kulturách a prostředích. Pozornosti se dostává též tomu, kdo soubor starých pověstí poprvé zachytil v ucelené podobě, svatovítskému děkanovi a prvnímu českému kronikáři Kosmovi.

Tato obrazovým materiálem bohatě vybavená publikace vám pomůže nahlédnout do života lidí v průběhu staletí a tisíciletí dávné historie lidstva. S úctou a pokorou se tak podíváme do života lidí ve starém Egyptě, v Mezopotámii, Indii, velké Číně a samozřejmě v Řecku a Římě. Jak žili, kde bydleli, čím se živili, co si oblékali, v co věřili, čím se bavili.

Cisterciácký řád působí v českých zemích od poloviny 12. století až do dnešních dní. Je to dlouhé období, které nepřekvapí velkou pestrostí témat, jež se všem nabízejí. Všem, kteří chtějí byť jen nějaký čas kráčet ve stopách bílých mnichů, číst knihy, které oni také četli, i ty, které oni sami napsali. Kolektiv autorů: Marie Bláhová, Petr Čornej, Dana Dvořáčková-Malá, Petr Charvát, Roman Lavička, Radka Lomníčková, Václav Matoušek a kol., Hana Pátková, Petr Sommer, Jan Zdichynec, Josef Žemlička. k vydání připravili: Dana Dvořáčková-Malá, Petr Charvát, Bohumír Němec ve spolupráci s: Radkou Lomničkovou, Janem Zdichyncem.

Monografie o sjednotiteli českého státu a zakladateli pražského biskupství. Autor, známý český archeolog, podává prostřednictvím životopisu význačného českého panovníka konce 10. století obraz přelomového období českých dějin, kdy probíhal postupný přechod od starého kmenového zřízení k zformování státu a dále christianizace, spojená s vytvářením sítě základních církevních institucí. Životopis knížete Boleslava II. představuje kostru díla, které zachycuje vzestup českého státu v prvních letech vlády velkého knížete, i těžkou krizi dalších let. Svébytnou kapitolu tu představuje výklad o vztahu pražského knížete a Slavníkovců, který vyústil v jejich vyvraždění r. 995. Kniha potěší zájemce o české dějiny a speciálně o počátky křesťanství u nás.