Vojtěch Zamarovský byl oblíbený slovenský autor historické literatury faktu. Jeho poutavé zpracování starověkých dějin zaujalo širokou veřejnost a přiblížilo ji významným civilizacím. Sám také překládal z několika jazyků, čímž obohatil českou i slovenskou literární scénu.
Vojtech Zamarovský veľakrát navštívil krajiny, kde kvitli staroveké civilizácie. Na svojich cestách študoval, pozoroval, zapisoval. Najvýznamnejšie pamiatky, o ktorých tento slovenský najprekladanejší autor literatúry faktu celý život písal, sú témou tejto knihy. Rukopis Vojtecha Zamarovského je doplnený dvomi odbornými štúdiami.
Príbehy o Gilgamešovi, Sinuhetovi a Aeneovi patria k najslávnejším textom, aké nám starovek zanechal a napriek rozdielnemu pôvodu ich mnohé spája. Iba zriedka sa pritrafí, že sa v jednej knihe stretnú príbehy z takých rozdielnych období a civilizácií, ako je to v tomto prípade. Niekedy v priebehu tretieho tisícročia pred n. l. na juhu Mezopotámie napísali na hlinené tabuľky po prvý raz príbeh o Gilgamešovi. Rozprávanie má viacero rovín a jedna z nich zosobňuje ľudský zápas so smrteľnosťou. Hlavný hrdina prichádza k poznaniu, že človek sa môže snažiť iba o nesmrteľnosť svojho mena. Sinuhetov príbeh je považovaný za najlepšie dielo egyptskej literatúry v období Strednej ríše. Medzi to najlepšie ho radili už starí Egypťania. Sinuhet býval sluhom kráľovnej Neferu. Podobne ako v židovskej tradícii porazil Dávid Goliáša, porazil Sinuhet na čele svojich ľudí omnoho silnejší kmeň a tak sa preslávil. Jedenásť rokov písal Vergilius Aeneas, veľký rímsky epos, ktorý vzdáva hold vládcovi impéria a verí v dni budúce.
Prijmite od nás pozvanie na cestu za siedmimi divmi sveta, na ktorej vás čaká vzrušujúce putovanie palmovými hájmi na brehoch Nílu i výstavnými sálami parížskeho Louvru a Britského múzea, prašnou púšťou Mezopotámie i modrými vlnami Egejského mora, slnečnou Heladou a Malou Áziou a dostaneme sa až na čarovné ostrovy Rodos a Faros v Stredozemnom mori. Okrem toho spoznáte aj ďalšie, neoficiálne divy sveta. Rozprávanie o siedmich divoch sveta vás zavedie do dávnych čias a zoznámi s tromi hlavnými kultúrnymi oblasťami staroveku: egyptskou, mezopotámskou a gréckou. Okrem toho budete mať možnosť pozrieť sa dnešnými očami na diela, ktoré antický svet považoval za najväčšie výtvory ľudského umu a rúk. Zostáva nám len ľutovať, že ich už dnes nemôžeme vidieť na vlastné oči...
Satirický obraz severoamerického měšťáka z období před 1. světovou válkou.
Podtitul: Po stopách vlastných kníh Knížka popisuje nejvýznamnější památky kultur, o nichž Vojtech Zamarovský po celý život psal. Zde tyto civilizace komentuje a uvažuje o nich prostřednictvím textu i fotografií, jež sám pořídil při natáčení dokumentárního pořadu s V. Zamarovským jako moderátorem. Hlavní myšlenkou knihy je „ukázať šírku i hĺbku starovekých základov dnešnej európskej kultúry a civilizácie.“... celý text
K dvoustému výročí autorova úmrtí vycházejí vedle úvodní studie V. Čecháka, vykládající a hodnotící autorovo dílo, tři základní autorovy práce, tj. Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi, Rozprava o politické ekonomii a O společenské smlouvě neboli o základech státního práva.
Přenesme se přes tisícileté a tisícikilometrové dálky do starověkého Egypta. Do doby, kdy začínalo v pořadí už druhé slavné období jeho dějin, jemuž se říká Střední říše, a sledujme Sinuhetovy osudy. Sinuhet, dědičný velmož a králův skutečný přítel, správce královských držav v zemi Asijců, představený králova harému, králem milovaný společník a průvodce, vypravuje.. 13-275-KMČ-85
Největší římský epos, v němž Publius Vergilius Maro, jehož dvoutisící výročí úmrtí si právě připomínáme (70-19 před n. l.), oslavil římskou minulost a císaře Augusta. V. Zamarovský převypravuje hlavní dějovou linii prózou s náznakem původních výrazových prostředků, přičemžvlastní jména osobní uvádí ve tvarech převzatých z latiny.
