Vojtěch Zamarovský byl oblíbený slovenský autor historické literatury faktu. Jeho poutavé zpracování starověkých dějin zaujalo širokou veřejnost a přiblížilo ji významným civilizacím. Sám také překládal z několika jazyků, čímž obohatil českou i slovenskou literární scénu.
Stále populární encyklopedie Bohové a králové starého Egypta vznikla kdysi na přání čtenářů, kteří měli zájem o knihu, kde by mohli rychle a spolehlivě najít základní údaje o starém Egyptě, o historických událostech i o mýtech, o faraonech i o bozích, o úchvatných historických památkách, které stále fascinují svou velkolepostí a krásou. Kniha, v níž autor shromáždil přes 500 abecedně řazených hesel, je vybavená bohatou obrazovou dokumentací. Nyní vychází již po druhé.
Kniha, která seznamuje populární formou se světem králů, bohů, bájí a mýtů řeckého a římského starověku.
„Řeckým zázrakem“ autor nazývá zrod evropské kultury a civilizace v antickém Řecku. V poutavě psané práci, široce využívající poznatků historické literatury, sleduje dějiny starověkého Řecka od jejich mytických počátků přes klasické období až po ovládnutí Řecka Římany v r. 146 př. n. l. Vedle politického a sociálního vývoje významnou pozornost věnuje také řecké kultuře a jejímu vkladu do pokladnice evropské vzdělanosti. 520 stran textu, 32 stran příloh 1. vydání
Přístupně a napínavě podaná historie archeologických objevů a úsilí o rozluštění písma a jazyka důležitého národa starověku, jehož se zúčastnila čs. věda významným přínosem B. Hrozného. Závěr knihy shrnuje dnešní znalosti o kultuře a dějinách Chetitů. 1. vydání
Sumerové, jeden z nejtajemnějších národů, o němž se před sto lety nevědělo téměř nic, před padesáti málo. A přitom to byl první historický národ na naší zeměkouli, národ snad s největším původním vkladem do všelidské kultury. Sumerové první vynalezli písmo, jsou první známístavitelé měst, první známí zemědělci, jsou vynálezci kola. Vytvořili velkolepá umělecká díla z hlíny, kamene a kovu, jejich básněmi začínají dějiny světové literatury. Víc než tisíc let hráli průkopnickou úlohu na jevišti dějin: když na ně vstoupili, nestály ještě egyptské pyramidy, a když z něho ustoupili, chybělo tolik století do začátku našeho letopočtu, kolik jích od něho uplynulo. A po stopách tohoto národa se vydal dr. Vojtěch Zamarovský, autor, jehož knihy si získaly oblibu čtenářů nejen pro své náměty, ale i pro svěží styl, dramatický spád vyprávění a serióznost zpracování. Prošel trosky sumerských měst ztracených v pouštích mezi Eufratem a Tigridem, navštívil sbírky sumerských památek v Evropě, Americe a na Blízkém východě, vyhledal badatele, kteří výzkumu Sumerů zasvětili život, a sestoupil s nimi do hlubin tisíciletí. Vytvořil tak knihu, která je stejně historickým cestopisem jako vědeckou reportáží, knihu velkého dobrodružství o poznávání nepoznaného - a učinil tak s opravdovou láskou a hlubokou úctou k tomuto obdivuhodnému národu i k lidem, kteří sumerské památky objevili a vynesli je z propadliště věků na světlo našeho dne.
První část interpretuje v chronologickém sledu Trojskou válku od její příčiny až po návrat hrdinů do vlasti. Shrnuje nejen text Homérových básní Íllias a Odyssea, ale i ostatních starořeckých bájí a pověstí. V druhé části jsou střízlivě, na vědeckém podkladě popsány Schliemannovy objevy, vykonané často za dobrodružných okolností. Na jeho výzkumy navazují další archeologové, rovněž v knize charakterizovaní. Třetí část, namnoze původně, odpovídá na některé "homérské otázky".
Sedm starověkých divů světa poznáte v knize známého autora historických knih Vojtěcha Zamarovského. 4., přeprac. vyd. v Albatrosu
Klasické dílo populárně-naučné literatury o dějinách starověkého Egypta. Text rozdělen do tří tematických celků. První část obsahuje přehled objevitelů, výzkumníků a historiků, kteří se zabývali touto problematikou (od Herodota po zvučná jména představitelů moderní egyptologie). Druhá začleňuje hrobky egyptských faraonů do historického kontextu a třetí popisuje jednotlivé pyramidy v souladu s výsledky nejnovějších egyptologických bádání.
Kniha, ktorá v úplnosti podáva vyše tisícročnú históriu antických olympijských hier a navyše sa zamýšľa aj nad ich odkazom dnešku. Zaoberá sa dnešnou Olympiou a históriou jej objavenia, antickými olympijskými hrami vo svetle poznatkov modernej vedy a napokon otázkami okolo obnovenia olympijských hier.
Zamarovský měl odvahu, kterou nenašel u nás žádný historik nebo klasický filolog z profese, shrnout v jedné knize dějiny Říma - a více než dějiny - od jeho založení až po Romula Posledního.
