Vojtěch Zamarovský byl oblíbený slovenský autor historické literatury faktu. Jeho poutavé zpracování starověkých dějin zaujalo širokou veřejnost a přiblížilo ji významným civilizacím. Sám také překládal z několika jazyků, čímž obohatil českou i slovenskou literární scénu.
Stále populární encyklopedie Bohové a králové starého Egypta vznikla kdysi na přání čtenářů, kteří měli zájem o knihu, kde by mohli rychle a spolehlivě najít základní údaje o starém Egyptě, o historických událostech i o mýtech, o faraonech i o bozích, o úchvatných historických památkách, které stále fascinují svou velkolepostí a krásou.
Kniha, v níž autor shromáždil přes 500 abecedně řazených hesel, je vybavená bohatou obrazovou dokumentací. Nyní vychází již po druhé.
„Řeckým zázrakem“ autor nazývá zrod evropské kultury a civilizace v antickém Řecku. V poutavě psané práci, široce využívající poznatků historické literatury, sleduje dějiny starověkého Řecka od jejich mytických počátků přes klasické období až po ovládnutí Řecka Římany v r. 146 př. n. l. Vedle politického a sociálního vývoje významnou pozornost věnuje také řecké kultuře a jejímu vkladu do pokladnice evropské vzdělanosti. 520 stran textu, 32 stran příloh 1. vydání
Přístupně a napínavě podaná historie archeologických objevů a úsilí o rozluštění písma a jazyka důležitého národa starověku, jehož se zúčastnila čs. věda významným přínosem B. Hrozného. Závěr knihy shrnuje dnešní znalosti o kultuře a dějinách Chetitů. Kniha se řadí do literatury faktu. Zabývá se historií, kulturou a vším, co je nějak spjato s první velkou civilizací Malé Asie. – Doslov: Vladimír Souček. 2 .vydání
Sumerové, jeden z nejtajemnějších národů, o němž se před sto lety nevědělo téměř nic, před padesáti málo. A přitom to byl první historický národ na naší zeměkouli, národ snad s největším původním vkladem do všelidské kultury. Sumerové první vynalezli písmo, jsou první známístavitelé měst, první známí zemědělci, jsou vynálezci kola. Vytvořili velkolepá umělecká díla z hlíny, kamene a kovu, jejich básněmi začínají dějiny světové literatury. Víc než tisíc let hráli průkopnickou úlohu na jevišti dějin: když na ně vstoupili, nestály ještě egyptské pyramidy, a když z něho ustoupili, chybělo tolik století do začátku našeho letopočtu, kolik jích od něho uplynulo. A po stopách tohoto národa se vydal dr. Vojtěch Zamarovský, autor, jehož knihy si získaly oblibu čtenářů nejen pro své náměty, ale i pro svěží styl, dramatický spád vyprávění a serióznost zpracování. Prošel trosky sumerských měst ztracených v pouštích mezi Eufratem a Tigridem, navštívil sbírky sumerských památek v Evropě, Americe a na Blízkém východě, vyhledal badatele, kteří výzkumu Sumerů zasvětili život, a sestoupil s nimi do hlubin tisíciletí. Vytvořil tak knihu, která je stejně historickým cestopisem jako vědeckou reportáží, knihu velkého dobrodružství o poznávání nepoznaného - a učinil tak s opravdovou láskou a hlubokou úctou k tomuto obdivuhodnému národu i k lidem, kteří sumerské památky objevili a vynesli je z propadliště věků na světlo našeho dne.
Kniha Objevení Tróje pojednává o Parisovi a Heleně, o trojské válce, o dobrodružstvích lstivého Oddysea a o dalších hrdinech a událostech, které ozpíval ve svých hrdinských básních slavný Homér. Vypráví i o muži, jenž pokládal Homéra nejen za básníka, ale i za historika - a k úžasu svých vrstevníků našel místo, kde kdysi stála Trója a dokonce vykopal její hradby.
Tato kniha je unikátním cestopisem, který nás zavede do kouzelných zemí mezi Eufratem a Tigridem, na březích Nilu a kolem Egejského moře, ale především do hlubin tisíciletí. Prozkoumáme říše a kultury, které existovaly již v době, kdy vznikl náš kalendář, a obdivujeme „sedm divů světa“. Na naší cestě nás provázejí historické postavy jako Hérodotos a Strabón, ale i moderní badatelé jako Belzoni a Petrie, kteří odhalili tajemství pyramid, či Botta a Layard, kteří objevili město Ninive. Koldewey vykopal základy Babylónské věže a Curtius odkryl Olympii. Evans na Krétě přivedl k životu Mínóův labyrint. Tito průzkumníci nám odhalí fascinující příběhy, které by jinak zůstaly skryty v odborných publikacích. Dobrodružství je umocněno skutečnými zážitky starověkých cestovatelů a moderních objevitelů, jejichž příběhy jsou tak vzrušující, že fantazie nebyla potřeba. Přes nástrahy a nebezpečí je kniha vědecky podložena a stává se bezpečným průvodcem třemi starověkými kulturami, jejichž dědictví v nás žije více, než si obvykle uvědomujeme.
Klasické dílo populárně-naučné literatury o dějinách starověkého Egypta. Text rozdělen do tří tematických celků. První část obsahuje přehled objevitelů, výzkumníků a historiků, kteří se zabývali touto problematikou (od Herodota po zvučná jména představitelů moderní egyptologie). Druhá začleňuje hrobky egyptských faraonů do historického kontextu a třetí popisuje jednotlivé pyramidy v souladu s výsledky nejnovějších egyptologických bádání.
Kniha, ktorá v úplnosti podáva vyše tisícročnú históriu antických olympijských hier a navyše sa zamýšľa aj nad ich odkazom dnešku. Zaoberá sa dnešnou Olympiou a históriou jej objavenia, antickými olympijskými hrami vo svetle poznatkov modernej vedy a napokon otázkami okolo obnovenia olympijských hier.
DĚJINY PSANÉ ŘÍMEM jsou univerzální a faktograficky bohatou knihou, mnohostranně zachycující více než tisíciletou existenci starověkého Říma. Politické, vojenské, kulturní i hospodářské dějiny Říma spojil autor se smyslem pro dramatičnost skutečných událostí do jednoho širokého obrazu antického světa, který svou historicky autentickou pravdivostí zaujme každého čtenáře.
Třetí doplněné vydání, v ČS první
Autor provádí čtenáře dnešní Olympií, kolébkou a jevištěm her, které byly největší sportovní událostí starověku, a sleduje jejich historii. Evokuje atmosféru olympijských bojů, seznamuje se soutěžními disciplínami aodměnamivítězů. Zamýšlí se nad původem a účelem olympijských her, nad příčinami jejich rozkvětu i zániku a zabývá se vzkříšením olympijské myšlenky v novověku.
Úspěšná kniha rakouského spisovatele vypráví na základě historických skutečností, spojených občas nití fantazie, nejprve o vyloupení hrobky faraóna Tutanchamóna a pak o jejím objevení anglickým archeologem Howardem Carterem ve 20. letech 20. století. Mezi tato vyprávění vkládá nástin nejdůležitějších objevů, které mu předcházely. Kniha zaujme nevšedností líčených dějů i skutečností a místy přímo detektivním spádem.
Přenesme se přes tisícileté a tisícikilometrové dálky do starověkého Egypta. Do doby, kdy začínalo v pořadí už druhé slavné období jeho dějin, jemuž se říká Střední říše, a sledujme Sinuhetovy osudy. Sinuhet, dědičný velmož a králův skutečný přítel, správce královských držav v zemi Asijců, představený králova harému, králem milovaný společník a průvodce, vypravuje.. 13-275-KMČ-85
Klasické dílo literatury faktu, přeložené téměř do třiceti jazyků, představuje archeologii jako pracovní proces plný vzrušujících příhod a dobrodružství. Nové vydání je revidováno a doplněno podle poslední autorovy ruky, přičemž se v závěrečné poznámce upozorňuje na některé nepřesnosti vzhledem k současnému stavu archeologického bádání.
K dvoustému výročí autorova úmrtí vycházejí vedle úvodní studie V. Čecháka, vykládající a hodnotící autorovo dílo, tři základní autorovy práce, tj. Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi, Rozprava o politické ekonomii a O společenské smlouvě neboli o základech státního práva.
Největší římský epos, v němž Publius Vergilius Maro, jehož dvoutisící výročí úmrtí si právě připomínáme (70-19 před n. l.), oslavil římskou minulost a císaře Augusta. V. Zamarovský převypravuje hlavní dějovou linii prózou s náznakem původních výrazových prostředků, přičemžvlastní jména osobní uvádí ve tvarech převzatých z latiny.
Jedná se o převyprávění jednoho z nejstarších a největších básnických děl světa – eposu o Gilgamešovi. Asyrské tabulky s tímto eposem byly poprvé objeveny ve městě Ninivé (dnešní sever Iráku) v roce 1846 při vykopávkách. Protože byly psány klínovým písmem, trvalo až do roku 1872,než došlo k překladu tehdy nalezeného zlomku tabulky. Dalšími archeologickými výzkumy v Mezopotámii a z dalších míst světa se podařilo objevit další nálezy tabulek a společným úsilím vědců v ústavech Evropy a Ameriky došlo k jejich překladu. Epos o Gilgamešovi je tedy složen ze stovek fragmentů z různých míst a dob i z různých vývojových etap asyrštiny, babylónštiny, chetitštiny a sumerštiny. Některé tabulky dnes už ani neexistují, protože se rozpadly nebo ztratily, ale jejich objevitelé je opsali, takže je známe alespoň z jejich deníků.
Historický román o životě rakouského vojevůdce, prince Eugena Savojského, který proslul na přelomu 17. a 18. století vítězstvími proti Turkům a proslavil se v bojích o španělské dědictví ve službách tří panovníků habsburského rodu. Byl též znamenitým diplomatem a milovníkem výtvarného umění. Román je psán formou dialogů mezi představiteli feudálních evropských mocností i rozhovorů mezi prostým lidem, vojáky a duchovními.
Podtitul: Po stopách vlastných kníh Knížka popisuje nejvýznamnější památky kultur, o nichž Vojtech Zamarovský po celý život psal. Zde tyto civilizace komentuje a uvažuje o nich prostřednictvím textu i fotografií, jež sám pořídil při natáčení dokumentárního pořadu s V. Zamarovským jako moderátorem. Hlavní myšlenkou knihy je „ukázať šírku i hĺbku starovekých základov dnešnej európskej kultúry a civilizácie.“...
Príbehy o Gilgamešovi, Sinuhetovi a Aeneovi patria k najslávnejším textom, aké nám starovek zanechal a napriek rozdielnemu pôvodu ich mnohé spája. Iba zriedka sa pritrafí, že sa v jednej knihe stretnú príbehy z takých rozdielnych období a civilizácií, ako je to v tomto prípade.
Niekedy v priebehu tretieho tisícročia pred n. l. na juhu Mezopotámie napísali na hlinené tabuľky po prvý raz príbeh o Gilgamešovi. Rozprávanie má viacero rovín a jedna z nich zosobňuje ľudský zápas so smrteľnosťou. Hlavný hrdina prichádza k poznaniu, že človek sa môže snažiť iba o nesmrteľnosť svojho mena. Sinuhetov príbeh je považovaný za najlepšie dielo egyptskej literatúry v období Strednej ríše. Medzi to najlepšie ho radili už starí Egypťania. Sinuhet býval sluhom kráľovnej Neferu. Podobne ako v židovskej tradícii porazil Dávid Goliáša, porazil Sinuhet na čele svojich ľudí omnoho silnejší kmeň a tak sa preslávil. Jedenásť rokov písal Vergilius Aeneas, veľký rímsky epos, ktorý vzdáva hold vládcovi impéria a verí v dni budúce.
Vojtech Zamarovský veľakrát navštívil krajiny, kde kvitli staroveké civilizácie. Na svojich cestách študoval, pozoroval, zapisoval. Najvýznamnejšie pamiatky, o ktorých tento slovenský najprekladanejší autor literatúry faktu celý život písal, sú témou tejto knihy. Rukopis Vojtecha Zamarovského je doplnený dvomi odbornými štúdiami.
