Karel Skalický Pořadí knih

Druhý díl pamětí česko římského teologa Karla Skalického je poutavým svědectvím o době jeho italského života mezi lety 1956-1994. Memoáry jedné z klíčových osobností exilu, která zanechala silný otisk jak v českém exilovém, tak v italském teologickém prostředí, jsou psány čtivým jazykem, tak charakteristickým pro autora řady českých a italských titulů. Paměti jsou rovněž důležitým zdrojem informací o lidech a událostech, které by se bez jeho poutavého vyprávění a osobních zážitků staly jen souborem historických faktů. Kniha Vyznání na hraně času a věčnosti: Ve městě sedmi pahorků přivede čtenáře do prosluněného Říma, v němž Karel Skalický strávil téměř čtyřicet let života. Řím a Itálie se vepsaly do jeho způsobu života a pomohly mu uchovat a rozvinout úctu k lidem, jimž jako kněz, univerzitní pedagog a vědec celý život slouží. Kniha plná dobových fotografií, slunce, příběhů a radosti ze života a setkání s Bohem.

Tato kniha je vyjádřením úcty, obdivu a vděčnosti jednačtyřiceti lidí římskokatolickému knězi, teologovi, pedagogovi, redaktorovi, spisovateli a exulantovi, profesorovi Karlu Skalickému, který 20. května roku 2024 oslavil své devadesáté narozeniny. Každý z autorů a každá z autorek, kteří do této knihy přispěli svým textem, fotografií nebo obrazem, poznali jubilanta za jiných okolností. Někteří z nich byli navíc v kontaktu s přáteli, kolegy a studenty, kteří se s profesorem Skalickým potkávali nejen v dobách jeho téměř čtyřicetiletého římského působení, ale i po dobu jeho, již téměř třicetileté, práce v Českých Budějovicích. Mnozí z nich již hledí na Boha tváří v tvář. Věříme, že spolu s autory jednotlivých příspěvků tedy přicházejí s blahopřáním všichni ti, jimž prof. Skalický vstoupil v průběhu devadesáti let do života a zanechal v něm nesmazatelný otisk. Také oni jsou svým způsobem spoluautory této knihy.

Vzájemná korespondence teologa Karla Skalického a sociologa Karla Hrubého otevírá zajímavý pohled na spolupráci a přátelství dvou mužů, kteří odešli z komunistického Československa do exilu v jiné době, do jiné země a za úplně jiných okolností. Dopisy přinášejí svědectví o každodenním životě, práci, vztazích, radostech i peripetiích exilového života. Předně jsou ale symbolickým dokladem, jak důležité bylo v exilu osobní nasazení a víra, že jedině spoluprací na společném kulturním díle lze i zvenku pomoci ke změně domácích poměrů.

Tato kniha spojuje dvě studie k tématu politické teologie. Skalického analýza Gutiérrezovy teologie osvobození je zralým přepracováním jeho starší neuveřejněné přednášky na Lateránské univerzitě. Skalický se v ní pokusil co nejvěrněji představit Gutiérrezovu teologii a poukázat na její slabá místa. Kriticky vidí především utopický rys teologie osvobození, která potenciálně tíhne k násilnému prosazování toho, co je správné a pravdivé. Vokounův text pak zkoumá dějiny pokusů pojmout křesťanskou víru jako občanské náboženství, anebo ji občanským náboženstvím nahradit. Ambice vkládané do občanského náboženství zkoumá od Comta (nahradit křesťanství), přes Kanta (přetvořit křesťanství v čistě morální náboženství rozumu) až po realizaci občanského náboženství v USA (být společným minimem křesťanství a judaismu) nebo jeho promýšlení v německé diskusi osmdesátých let (garantovat společné hodnoty, z nichž sekulární stát žije, ale sám je nedokáže garantovat). Kniha je určena všem zájemcům o vztah mezi náboženstvím a politikou, zejména z řad studentů společenských věd, historie a teologie.

Dochované dopisy česko-římského teologa a katolického kněze Vladimíra Boublíka přinášejí pohled na život člověka, který se od chlapeckých let připravoval na kněžství.

Kniha vzájemné korespondence mezi filosofem Erazimem Kohákem a teologem Karlem Skalickým pokrývá období let 1978–2011. Přináší jedinečné svědectví o životě dvou významných osobností v exilu a po jejich návratu do vlasti. Sto šestnáct dopisů vypráví příběh mužů, kteří odešli za svobodou do Spojených států amerických a Itálie, aby mohli naplnit své sny a ideály, a tehdy, kdy zaslechli Boží volání, se vrátili domů. Jejich dopisy ukazují všední tvář křesťansky orientovaného exilu, v němž bylo přátelství jedním z nejcennějších darů.

První díl pamětí česko-římského teologa, katolického kněze a pedagoga Karla Skalického vypravuje o době jeho dětství a dospívaní v jižních Čechách a v Praze a je zároveň strhujícím svědectvím mladého člověka, který se z touhy po kněžství odhodlal k dramatickému útěku z komunistického Československa do Rakouska a posléze do Italie.

První díl pamětí česko-římského teologa, katolického kněze a pedagoga Karla Skalického vypravuje o době jeho dětství a dospívaní v jižních Čechách a v Praze a je zároveň strhujícím svědectvím mladého člověka, který se z touhy po kněžství odhodlal k dramatickému útěku z komunistického Československa do Rakouska a posléze do Italie.

Nová monografie česko-římského teologa Karla Skalického se pokouší pohlédnout na evropskou historii, zvláště pak na dějiny 20. století v Československu a v zemích za železnou oponou, prizmatem klíčových historických přelomů – revolucí. Kniha si zachovává ráz napínavého vyprávění, obohaceného o jedinečné osobní svědectví autora, jenž žil převážnou část svého života v Římě, v centru církevního, teologického a politického dění.

Kniha projevů, promluv, kázání, úvah a homilií významného česko-římského teologa Karla Skalického (nar. 1934) míří k těm čtenářům, pro které je v životě důležité hledání smyslu, pravdy, krásy a duchovního přesahu. Profesor Papežské Lateránské univerzity a někdejší sekretář kardinála Josefa Berana, jenž žil čtyřicet let v římském exilu, se tu představuje nikoliv jako akademický pracovník, nýbrž jako katolický kněz, který se vydal svým dílem sloužit potřebným.