Hans Carl Artmann

Hans Carl Artmann (12. červen 1921, Vídeň-Breitensee – 4. prosinec 2000, Vídeň) byl rakouský lyrik a prozaik, autor experimentálních textů. Studoval srovnávací jazykovědu a po roce 1952 se stal vůdčím představitelem tzv. vídeňské skupiny (Wiener Gruppe), tedy autorů, užívajících ve svých dílech rozličné jazykové experimenty a dráždivé gagy. Artmannova lyrika je zčásti psána vídeňským dialektem a v lze z ní vyčíst inspiraci surrealismem i ostatními směry evropské avantgardy, zajímavý je však též vliv rakouské barokní poezie a vídeňské lidové frašky. Svou rozsáhlou lyrickou tvorbu z 50. a 60 let shrnul Artmann do sbírky bělostný dopis z lincolnshiru (ein lilienweisser brief aus lincolnshire) z roku 1969, jeho experimentální prózy pak vyšly ve třech svazcích pod názvem Gramatika růží (Grammatik der Rosen) v roce 1979. Hans Carl Artmann se roku 1972 oženil s německou spisovatelkou Rosou Pockovou. Zemřel ve Vídni 4. prosince 2000 na srdeční selhání.