Antonín Procházka Knihy

Formou zápisků podané zážitky mladé ženy z doby protektorátních úzkostí a starostí.

Paměti polistopadového politika a ústavního soudce Antonína Procházky (1927–2006) ukazují celý jeho život, s velkým důrazem na závěrečné patnáctiletí. Vynechána přirozeně nejsou léta prožitá v komunistickém kriminále ani „bezčasí“ normalizace. Zajímavými postřehy přímého účastníka je dokreslován politický vývoj po roce 1989, s pochopitelným důrazem na činnost federálního a posléze republikového ústavního soudu. V pohledu na vybrané konkrétní kauzy, jež Antonín Procházka jako ústavní soudce řešil, vystupuje integrita jeho myšlenkového profilu. Vydávané paměti jsou unikátním svědectvím o neobyčejném životě neobyčejné osobnosti.

Knížka od samotného prvního vydání v roce 1894 patří do zlatého fondu české literatury a její znalost patří k základnímu vzdělání. Jirásek tu sebral a beletristicky zpracoval nejznámější české pověsti. Soubor pověstí o praotci Čechovi, Krokovi, Libuši, Bivojovi, Horymírovi včetně novějších pověsti o Žižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi. Jirásek čerpal pro své populární dílo pro mládež z Kosmase, Dali­mila, Václava Hájka z Libočan.

Satirická skladba o váženém měšťanu Matěji Broučkovi a jeho výletu do 15. století se vysmívá omezenosti a bezpáteřnosti zbohatlíků na sklonku 19. století.

Cyklus veršovaných novel, klasické dílo, v němž ve stínu lípy u venkovské hospůdky vyprávějí životní příběhy sedlák, krejčík, učitel, vysloužilý voják, hostinská, pojezdný, potulný houslista a mlynář. Příběhy vážné i humorné,v nichž kontrastují dálky a domov, léto a zima, stáří a dětství, představují básnickou oslavu českého kraje i hlubokých citových vztahů, jimiž prostý člověk lne k rodné zemi.