Antonín Procházka Knihy

Formou zápisků podané zážitky mladé ženy z doby protektorátních úzkostí a starostí.

Paměti polistopadového politika a ústavního soudce Antonína Procházky (1927–2006) ukazují celý jeho život, s velkým důrazem na závěrečné patnáctiletí. Vynechána přirozeně nejsou léta prožitá v komunistickém kriminále ani „bezčasí“ normalizace. Zajímavými postřehy přímého účastníka je dokreslován politický vývoj po roce 1989, s pochopitelným důrazem na činnost federálního a posléze republikového ústavního soudu. V pohledu na vybrané konkrétní kauzy, jež Antonín Procházka jako ústavní soudce řešil, vystupuje integrita jeho myšlenkového profilu. Vydávané paměti jsou unikátním svědectvím o neobyčejném životě neobyčejné osobnosti.

Kniha přenese čtenáře do dávných časů a odhalí dějiny našich zemí tak, jak je po staletí předávaly generace potomků praotce Čecha svým potomkům a ti pak opět dále. Kdo ví, jestli opravdu naše hlavní město vzniklo na základě věštby kněžny Libuše, nebo jestli Šemík s Horymírem dokázal skočit z vysokých hradeb Vyšehradu do Vltavy. Kdo ví, ale tyto příběhy doprovázené ilustracemi Mikoláše Alše stojí za přečtení.

Nejznámější z Čechových broučkiád - Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do patnáctého století - líčí historii pražského domácího pána Matěje Broučka, který se z hradčanské hospůdky Vikárky rázem octne v době husitské, v předvečer památného vítězství Žižkova na Vítkově. Autor popisuje prostředí husitské Prahy i život v ní a heroickým prostředím provádí svého nehrdinského hrdinu. Neopomíjí využití komického účinu okolností plynoucích z různého způsobu života ve dvou tak vzdálených stoletích, ale zdůrazňuje především kladné rysy husitství: jeho obětavost věci národní, statečnost, odhodlanost položit za pravdu a národ život i majetek, a celý onen pathos kolektivního nadšení, které pomáhalo lidu zvítězit nad panskou přesilou.

Cyklus veršovaných novel, klasické dílo, v němž ve stínu lípy u venkovské hospůdky vyprávějí životní příběhy sedlák, krejčík, učitel, vysloužilý voják, hostinská, pojezdný, potulný houslista a mlynář. Příběhy vážné i humorné,v nichž kontrastují dálky a domov, léto a zima, stáří a dětství, představují básnickou oslavu českého kraje i hlubokých citových vztahů, jimiž prostý člověk lne k rodné zemi.