Jaroslava Skleničková Pořadí knih

V červnu 1942 jí bylo šestnáct let. Pokud by se narodila jako chlapec, nacisté by ji společně s muži zavraždili u Horákova statku. Kdyby na svět přišla o pouhé tři měsíce později a pro okupanty by byla ještě dítětem, byla by jako jiné lidické děti usmrcena plynem. Desátý červen roku 1942 a zkušenosti z koncentračního tábora Ravensbrück její život poznamenaly trvale. Vzpomínky na něj se prostě jen tak vymazat nedají. V knize Vzpomínky mě stále tíží je lidická tragédie vykreslena v nových, zcela nečekaných souvislostech, nutících k úvahám, vedoucích k možná pro někoho nečekaným závěrům. Kniha je cenná autentickým pohledem ženy, která proti své vůli musela projít kalvárií, o níž dokáže psát věcně, bez sebelítosti, ba vtipně. Její výpověď je strhující a hluboce lidská.

Příběh nejmladší lidické ženy Autobiografické vzpomínky nejmladší lidické ženy se vracejí zejména k zážitkům z koncentračního tábora Ravensbrück, ale i k poválečným osudům rodiny. V době této tragédie bylo vypravěčce šestnáct let. Prožila hezké dětství, na které ráda vzpomíná, především na svého otce, znamenitého kuchaře a milého starostlivého muže. Autorka bez sentimentu líčí všechny hrůzy koncentračního tábora, pochod smrti, jenž prodělala s matkou i sestrou. Po návratu do Lidic ženy zjišťují celou rodinnou tragédii. Následuje popis politických událostí v Čechách padesátých let a dalších osudů přímých účastníků lidické tragedie.