Jaroslava Skleničková

Jaroslava Skleničková (rozená Suchánková) se narodila 27. března 1926 ve středočeské vesnici Lidice, nedaleko Kladna. Dětství strávila díky povolání svého otce šéfkuchaře střídavě v rodných Lidicích, Luhačovicích, tatranském Novém Smokovci, Hradci Králové a Praze. Dne 10. června 1942, necelé tři měsíce po jejích šestnáctých narozeninách, byl v rámci vyhlazení Lidic její otec zastřelen. Spolu s matkou a o tři roky starší sestrou Miloslavou byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Všechny tři ženy útrpení koncentračního tábora přežily a vrátily se do rodné země. Po osvobození v roce 1945 dokončila svoje vzdělání a začala pracovat jako úřednice ve Všeobecném penzijním ústavu v Praze. V té době se seznámila se svým pozdějším manželem, za něhož se v roce 1951 provdala. Ze zaměstnání odešla po pěti letech, aby se kromě svých dvou dětí mohla starat o těžce nemocnou matku a postupně i o dvě děti své sestry. Po smrti matky nastoupila v roce 1971 do Telexportu Československé televize jako referentka. Po odchodu do důchodu se rozhodla přestěhovat do Lidic, kde také dosud s manželem žije.