Miroslav Červenka Pořadí knih (chronologicky)

Publikace je přehledně a srozumitelně napsanou učebnicí rozpočtového práva, která čtenáři poskytne potřebnou orientaci v oblasti veřejných rozpočtů v České republice. Text je uspořádán do 20 kapitol; v úvodu je popsán vývoj rozpočtového hospodaření a současná legislativa. Důraz je kladen na rozpočtovou terminologii, která je přehledně zpracována formou slovníku definic. Stěžejní část je věnována veřejným rozpočtům, rozpočtovému procesu a finanční kontrole, závěrečné kapitoly se pak soustředí na aktuální otázky v oblasti veřejných rozpočtů. V příloze kniha obsahuje rozpočtové zákony, což jistě usnadní čtenářům práci s učebním textem, a vzor rozpočtu obce a rozpočtových opatření obce. Autor dlouhodobě přednáší na vysokých školách předmět Soustava veřejných rozpočtů. Je uznávaným odborníkem, který dokáže vhodně skloubit teoretická východiska s praktickou aplikací při sestavování, projednávání a schvalování rozpočtu. Ačkoliv je kniha především učebním textem pro posluchače vysokých škol ekonomického směru, nejsou opomenuty ani informace, které mohou ve své praxi využít pracovníci obecních, popř. krajských úřadů a dalších veřejných institucí. Těm by měla publikace napomoci věcně argumentovat proti různým zažitým stereotypům i proti některým názorům představitelů místních volených orgánů v oblasti rozpočtu a nakládání s veřejnými financemi.

Přítomný výbor představuje textologické práce a řadu studií, článků, které se s touto oblastí prolínají, především odráží půlstoletí autorovy odborné činnosti na tomto poli, a to od významné polemiky a textologického zkoumání Bezručových Slezských písní, Halasova Ladění ve světle jeho rukopisů, nebo studie věnované Textologii a sémiotice, která je souhrnem dosavadního textologického zkoumání a současně prezentuje svébytný koncept. Závěrečná studie představuje Miroslava Červenku - textologa a editora, jeho pojetí textologie v dobovém horizontu od Michala Kosáka a Jiřího Flaišmana. Uvedený soubor je prvním svazkem Edice Varianty, která si klade za cíl zpřístupňovat texty z oblasti textologie české, později i zahraniční.

V letech 1985–1989 si Miroslav Červenka zaznamenával jakýsi „duchovní deník“, v němž se vyrovnával s událostmi přicházejícími zvenčí i s událostmi svého vlastního osobnostního zrání. V deníku se podivuhodně smísilo bytostné zaujetí otázkami poezie a umění vůbec, poetologická a versologická erudice s vyhraněným postojem občanským, nepřipouštějícím žádné kompromisy s panující mocí. To vše a ještě mnohé jiné, komentované podněty z široké oblasti kultury, filozofie, náboženství, z historie i současnosti, a ovšem též nezanedbatelné živé a přesné dojmy z přírody, to vše se v Červenkově Záznamníku prolnulo s nevšední bezprostředností. (...) Záznamy z konce osmdesátých let nabývají na dramatičnosti. K „péči o duši“ přibyla potřeba jednat. Rozjíždějí se mnohé aktivity, samozřejmě neoficiální, přednášky, diskuse na kroužcích pořádaných po bytech, večerní univerzita pro ty, kterým by byla za daných poměrů odepřena. O tom všem a také o chování lidí v té pohnuté době, o smýšlení a chování statečném i nízkém zanechal Červenkův Záznamník přísné, ale spravedlivé svědectví. Událostmi na podzim roku 1989 Červenkovy záznamy končí.

Edice původní podoby sbírky - faksimile ručně psaného textu doprovozeného fotografiemi zbytků dřevin, nalezených na dně vypuštěné přehrady na Černé Nise.

Soubor pěti studií věnovaných Březinově dílu v kontextu české a světové literatury přelomu 19.a 20. století. Soubor obsahuje tři časopisecky vydané studie věnované Březinovu verši (1967), Březinově próze (1969) a vlivu Vrchlického překladů belgického básníka M. Maeterlincka na konstituci Březinova volného verše (1999) a dvě studie – interpretaci Březinova vlastního výkladu sbírky Svítání na západě a interpretaci Březinovy básně Modlitba za nepřátele –, které byly zařazeny do knižního výboru Červenkových studií Styl a význam (1991) .

Kniha Kapitoly o českém verši shrnuje autorův celoživotní výzkum českého verše. První část se zabývá obecnými principy a v návaznosti i polemice vůči dosavadním koncepcím (včetně Romana Jakobsona a Červenkova učitele Jana Mukařovského) formuluje nově některé podstatné rysy českého verše. Druhou část tvoří průvodce základními metry novočeské poezie, od počátku obrození až do poloviny 20. století. Knihu, která vznikla na základě rozsáhlého excepčního materiálu a na které Miroslav Červenka pracoval do posledních dnů svého života, připravili k vydání Květa Sgallová a Jiří Holý.

Kniha Fikční světy lyriky je věnována tématu z oboru teorie umělecké fikce, přinášející v současnosti nové zásadní poznatky pro zkoumání literární teorie. M. Červenka tentokrát svůj zájem o význam a jeho výstavbu v literárním textu zaměřil na konstrukt fikčního světa, jemuž je v současné době ve světě věnována velká pozornost. Většina takto zaměřených teorií se ovšem věnuje především epice a románu. Autor se proto orientoval na konfrontaci těchto pohledů s vlastním zkoumáním oblasti lyriky, především z hlediska fikčních subjektů, jejich světů a komunikace. Výsledkem takových úvah je závěr, že teorie fikčních světů je pro lyriku stejně nosným východiskem jako pro epiku. Studie je cenná nejen představením autorových úvah, ale i širokým kontextem, daným citacemi ze současné, u nás nepříliš přístupné literatury, jejíž autoři mají přitom zásadní vliv na vývoj literární teorie.

Okolnosti vzniku sbírek poezie zůstávají obvykle zahaleny záhadou, jen málokterý básník se svěřuje s tím, v jakou minutu a svou inspirace našel a v jaké situaci ji složil na papír či na strukturované magnetické pole svého harddisku. V případě kolekce textů “Vyšívaný vlnama” však víme přesně, kdy a jak básně vznikly. A dokonce i kde: pod statusem číslo 10153693349165147 na sociální síti Facebook, v němž rodící se básník Tomáš Baldýnský odkazoval na pozoruhodné vystoupení literárního kritika P. A. Bílka v pořadu České televize z cyklu Náš venkov – Nutrie jako životní krédo. Během diskuse, která se z počátku týkala hlavně zjevu a způsobu argumentace P. A. Bílka, si TB povšiml, že textová podoba celého pořadu, zachycená v titulcích pro hluchoněmé v transkripci Jaroslava Švagra má emocionálně nesmírně silná místa a nepopiratelnou poetickou kvalitu. A že není nutno je NIJAK upravovat, editovat. Jen najít – a nazvat. V záchvatu inspirace vzniklo první české dílo – slovy překladatele Ladislava Nagye – „bleskové poezie“. Během necelých tří hodin byla kniha nejen napsána, ale též graficky upravena předním českým grafikem Martinem T. Pecinou a v redakci Petra Onufera publikována. Jako e-knihu ve formátu PDF si ji můžete stáhnout na těchto stránkách.

Kniha je souvislým vývojovým obrazem dějin českého volného verše. Úvodní kapitola přináší výklad principu rytmu ve volném verši v termínech rytmického zaměření účastníků poetické komunikace, vyjádřeného při tvorbě i vnímání specifickou rytmickou intonací. Následujících pět kapitol konkrétně a na základě individuálního rozboru všech relevantních textů probírá cestu volného verše od jeho počátků v symbolismu přelomu století až po autory let padesátých a šedesátých, přičemž tvorbu zařazených autorů sleduje až do současnosti. V závěru se klade aktuální otázka krize volného verše v současnosti.

Autoři druhého svazku Poetiky literárního díla 20.století se rozhodli pozorovat a představit svůj předmět velice "zblízka", v plné jeho konkrétnosti. Detailní analýzy - například mnohovrstevnatého, všechny řečové složky aktivizujícího přediva vyprávění, jak se projevilo v jednom z Vančurových a jednom z Čapkových děl - prostředkují čtenářům živé doteky se slovesnými výtvory: průhledy do básnivé prózy, do poezie symbolismu, do tvorby avantgardy a jejích časových souputníků. Pozorně sledovány jsou též experimenty vytvářené na pomezí literatury a výtvarnictví, texty budované na principu variačních a permutačních obměn či intertextových citací.

Soubor šesti studií stejného počtu autorů, který doprovází komentář Jiřího Holého. Kniha přináší již klasické texty kostnické školy recepční estetiky (H. R. Jausse, W. Iser, K. Stierle) i ty, které rozvíjejí jeden dílčí aspekt (J. Striedter a R. Lachmannová). Jde o první uvedení jedné z dnes nejvlivnějších literárněteoretických a estetických škol do češtiny a její představení v základních myšlenkách a podnětech: vztah díla a čtenáře, pohled na literární dějiny z hlediska čtenáře, intertextualita, poměr k českému strukturalismu.

Kniha představuje souhrnný pohled na naratologické teorie dvacátého století do začátku osmdesátých let. Zaměřuje se zejména na teorii ruského formalismu, francouzského strukturalismu, anglo-americké nové kritiky, tel-avivské školy a fenomenologie čtení. Na rozdíl od mnoha jiných publikací neuspořádává kniha S. Rimmonové-Kenanové toto téma chronologicky, ani podle jednotlivých teorií a jejich autorů, nýbrž synchronně okolo jednotlivých naratologických složek jako jsou čas, události, fokalizace, charakterizace, vyprávění, text, čtení apod. Tento přístup umožňuje autorce vnést do knihy i některé vlastní názory a modifikace probíraných teorií. Vedle analýzy a popisu obecného systému, na jehož základě fungují všechny fikční narativy, se autorka zabývá i problematikou studia jednotlivých textů na pozadí tohoto obecného systému.

Výbor z díla V. J. Proppa přináší proslulou Morfologii pohádky a další významné studie ze sborníku Folklor a skutečnost, které zasazují jeho dílo do náležitého kontextu. Východiskem Proppových úvah bylo bohatství ruských pohádek a ruský folklor, zkoumání vztahů mezi folklorem a skutečností. Autor vycházel z teoretického zobecnění jednotlivin zjištěných v materiálu, nekupil je však uplatňováním komparativního hlediska, směřoval k pochopení vyšších celistvostí v rámci sumárního chápání folkloru jako svébytné struktury. Metoda spočívala v rozložení syžetů na motivy, které převáděl na alfabetické a číselné znaky, z nichž potom sestavoval a klasifikoval schémata pohádkových syžetů. Proppova metoda čerpala inspiraci z řady metodologických prací ruských formalistů (Žirmunskij a další). Morfologická analýza pohádky byla pouze prvním krokem k dalšímu poznávání geneze a historického vývoje pohádky jako žánru, což si vyžádalo dalších deset let studia, která se odrazila v dílech: Historické kořeny kouzelné pohádky a Transformace kouzelných pohádek. - Závěr tvoří studie o autorovi, bibliografie, rejstříky

Nové rozšířené vydání souboru studií předního českého literárního historika strukturalistické orientace z 50. a 60. let.

Druhý svazek kritického vydání díla Karla Tomana obsahuje sbírky Torzo života (z roku 1902), Melancholická pouť (z roku 1906), Sluneční hodiny (z roku 1913), Měsíce (z roku 1918), Hlas ticha (z roku 1923), Verše rodinné a jiné (z let 1914-1917), Stoletý kalendář (z roku 1926) a Pohádky krve (prvotina z roku 1898). Komentář napsali Miroslav Červenka a Zina Trochová.

V básních se autor dotýká tématiky rozpadu tradičních hodnot, dalším námětem je nepříznivá ekologická situace.

Červenkova kniha je rozdělana do tří částí. První shrnuje studie z teorie literárního díla (např. Literární artefakt, Verš a poezie, Rytmický impuls, Sebeoslovení v lyrice, Textologie a semiotika), druhá část shrnuje téměř všechny Červenkovy recenze české poezie za dobu více než třiceti let, třetí pak programové a polemické stati. Druhá a třetí část knihy je podstatným příspěvkem k literárněhistorickému studiu novodobé české poezie, představuje totiž ve svém celku souhrnný pohled na díla významných novodobých českých básníků (V. Holana, F. Hrubína, J. Koláře, J. Zábrany, K. Šiktance, I. Wernische, P. Kabeše, J. Gruši, A. Brouska, M. Topinky, P. Šruta ad.).

Kniha zpřístupňuje hlavní Jakobsonovy práce z oblasti literární vědy. Spolutvůrce ruského formalismu a jeden ze zakladatelů Pražského lingvistického kroužku se nám v tomto výboru z celoživotního díla představuje jako autor studií o podstatě literatury, dále jako průkopník fonologické analýzy prozodických systémů, a jako autor pracé o slovesnosti českého středověku, a jako autor studií o novější české i světové literatuře. ... celý text

Kniha poesie obsahuje mimo uvedeného názvu i podtituly - Ovčín, Lyrická dramata, Źelezná košile, Hromnice hoří

Úvahy o předpokladech významového rozboru literárního díla.

Triptych původně ineditně vydaných sbírek významného literárního vědce, shrnující jeho básnické dílo od počátku šedesátých do poloviny osmdesátých let a vyjevující v básních reflexních, konfesijních i polemických existenciální i společenskou situaci zakázaného autora.

Výbor literárních studií o českých básnících (Březina, Bezruč, Gellner, Reynek, Halas, Holan, Kolář, Hrabal, Šiktanc) z pera předního literárního teoretika a kritika.

Domácí úkoly se vymykají z Hrabalovy prozaické tvorby, stojí na jejím okraji. Koláž z autorových esejů, poznámek, rozhovorů, medailonků o výtvarnících, statí a článků, drobných lyrických i filozofických miniatur, které ukazují šíři Hrabalových zájmů, dalece přesahující oblast literatury. Jde o reprint prvního vydání, které muselo být z důvodu autorova publikačního zákazu okamžitě po vytištění skartováno a jehož se dochovalo jen několik kusů. Doslov Karol Sidon

Slovník rozborů básnických knih. Díla české poezie od obrození do roku 1945.

Průřez tvorbou známého básníka. Krajiny, Meditace a písně, Lyrické balady, Reliéfy a panorámata

Básnická sbírka využívající nejrůznějších forem. Současné dějiny se prolínají se starověkou historií, orientální motivika se střídá se sny, úvahami a vzpomínkami. Kromě toho kniha obsahuje také rozličné poznámky, anekdoty a aforismy.

Tematicky řazený výbor (Elegie, Modlitby, Postavy, Pohyblivé obrazy) z pěti autorových básnických sbírek a torsa šesté knihy básní, doplněný esejem Nebezpečí sklizně a chronologicky řazenými životopisnými daty, publikačníčinností a úryvky z dopisů Anně Pammrové, F. Bílkovi, J. Demlovi, F. Bauerovi, F.X. Šaldovi a jiným uměleckým přátelům a významným osobnostem. Část nákladu vydaná s mikrodeskou (recitace básní v podání V. Brabce a J. Kačera s doplňující hudbou úryvků Sukovy Pohádky léta).

Studie o proměnách čes. lyrického slohu na přelomu století: Sova, Březina, Neumann, Gellner, Toman

Z veršů 1956 - 1959. Reflexivní lyrika zamýšlející se nad lidským životem současnosti originálními obrazy různých civilizačních, budovatelských, mírových a milostných motivů.