Tomáš Malý Pořadí knih

Hřbitovní areál, nacházející se v severovýchodní části obce Střílky, má v českém prostředí jistou proslulost. Patří mezi významné barokní památky – architektura a sochařská výzdoba hřbitova pocházejí z třicátých a čtyřicátých let 18. století – zároveň však platí, že dnešní podoba výzdoby tohoto místa představuje jen torzo původně zamýšleného celku. O hřbitově ve Střílkách byla napsána řada odborných textů, scházelo však ucelené pojednání, jež by hřbitov uchopilo z více úhlů pohledu a z pozic umělecko- i kulturněhistorických. Záměrem publikace je do jisté míry navázat na objevné a v mnoha ohledech doposud nepřekonané texty zesnulého profesora Miloše Stehlíka, který věnoval tomuto místu velkou část své profesní kariéry. První část publikace nabízí uměleckohistorický, stylově-interpretační způsob uchopení tématu, a to prostřednictvím nepublikované Stehlíkovy studie z padesátých let, upravené a doplněné jím samým o poznámky k architektonickému dílu Ignáce Josefa Cyraniho a k tvorbě sochaře Bohumíra Fritsche. Druhá, rozsáhlejší část knihy představuje další variantu možného zpracování látky, konkrétně z pohledu historie umění a kulturní historie.

Římské korunovace divotvorných Madon a koncept barokní kultury. Kniha nabízí neotřelý pohled na barokní kulturu v Čechách a na Moravě prostřednictvím analýzy tří velkolepých korunovací Madon z let 1732 a 1736: sošky Panny Marie ze Svaté Hory u Příbrami, reliéfu ze Svatého Kopečka u Olomouce a ikony z bývalého augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně. Na rozdíl od dosavadních interpretací těchto monumentálních barokních slavností, jež byly nahlíženy výhradně jako církevní oslavy a jako důkaz tehdejší záliby v divadelnosti, demonstruje autor knihy, že s využitím antropologického a sociologického hlediska se tyto události mohou ukázat jako jeviště ambicí různých skupin účastníků i jako zrcadlo podstatných aspektů kultury 17. a 18. století.

Ovlivňování rychlosti patří k nejobtížnějším úkolům sportovního tréninku. Kromě jiných problémů jde o vhodné vytváření silového základu rychlostních schopností. Klíčové jsou v tomto směru dva momenty – jaká cvičení volit a jak velký odpor volit. Těmto otázkám se hlouběji věnuje předkládaná publikace, zaměřuje se na rychlost cyklickou a acyklickou (z komplexu rychlostních schopností ponechává text stranou rychlost reakční).

První díl skript pro studenty historie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Tématy jsou historie jako věda, historický čas, problematika pramenů, metody historické vědy, heuristika, knihovny, odborné časopisy, informační technologie, muzea a galerie, archivy.

Druhý díl skript pro studenty historie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Tématem jsou specifika výzkumu jednotlivých historických období (středověku, raného novověku, 19. století a 20. století) a dějiny dějepisectví.

Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800. Text se opírá také o dobovou literaturu, která umožňuje podívat se na dané umění z poněkud jiných úhlů pohledu, než jaké jsou typické pro klasické ikonografické studie. Autorům šlo v první řadě o imaginaci, tedy o to, jak barokní lidé vnímali ona umělecká díla v kontextu tehdejší zbožnosti, technik meditace, ale třeba i postojů k obrazům či teorie optiky. Cílem bylo zjistit, co se skrývá „za obrazy“ neboli jakou povahu mají „obrazy v mysli“ diváků. V souhrnu jde o důsledně mezioborové pojednání doposud prakticky nezpracované problematiky.

Kniha se zabývá fenoménem laických náboženských sdružení v potridentském období. Na příkladu moravského města Brna je rekonstruován význam a působení těchto sdružení v rámci městského organismu. Zohledněna byla jak perspektiva samotných bratrstev (organizace, činnost), tak i optika města a měšťanů (popularita bratrstev a vývojové aspekty). Největší část knihy je věnována detailnímu rozboru stanov jednotlivých sdružení a jejich činnosti v rámci města.

Kniha nabízí specifický pohled na podobu zbožnosti laiků ve dvou staletích po bitvě na Bílé hoře. Prostřednictvím analýzy dobové literatury a měšťanských závětí se autor pokouší sledovat proměnu, která se odehrála v souvislosti s postupným přijímáním katolické koncepce spásy duše a následně v souvislosti se sekularizačními tendencemi osvícenského období.

Ve svazku Husitství na Moravě. Náboženská snášenlivost. Jan Amos Komenský se čtenáři dostává do rukou soubor starších studií a článků významného českého historika Josefa Války. Do tohoto souboru byly zařazeny Válkovy příspěvky s badatelskou tematikou, kterou doposud nezavršil samostatnou monografií a jež jsou rozptýleny v různých, většinou obtížně dostupných publikacích. V předkládaných studiích se Josef Válka představuje jako brilantní historik i znalec filozofie dějin, jehož úvahy patří hned několika oborům.