Maxmilián Strmiska Knihy

Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Umožňují formování názorů občanů, jejich agregaci a vyjadřování ve volbách. V jejich fungování nebo naopak dysfunkci se projevuje kvalita celých politických systémů. Stávají se proto privilegovaným předmětem studia politologie. Na základě klasických typologií (G. Sartoriho, J. Blondela) popisují autoři systémy politických stran v rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy. Věnují se jejich současnému stavu, jednotlivým významným stranám, konfliktním liniím, vývoji, proměnám a významu pro politiku v jednotlivých zemích.

Kniha se zabývá problematikou teorie politických stran a stranických systémů se zvláštním zřetelem k typologiím soudobých stran a systémů stran.

Studie je věnována subverzívnímu terorismu, který již po několik desetiletí představuje jedno z možných vyjádření vyhrocené protirežimní orientace v soudobých demokratických systémech ajež přímo ztělesňuje radikální popření procedurálního demokratického konsensu. Úvodní část je věnována obecným otázkám pojetí a typologie politického terorismu. Ve druhé části je zachycen vývoj italských Rudých brigád, jež lze pokládat za typického reprezentanta subverzívní teroristické organizace.

Utváření nové politologické perspektivy výzkumu prostorově-institucionálních aspektů volebního chování a stranické soutěže ve víceúrovňových uspořádáních, tj. v soustavách s více než jednou úrovní vládnutí a reprezentace, představuje v soudobé politologii výzvu mimořádného významu. Tato kniha představuje originální příspěvek české provenience ke studiu více­úrovňového volebního chování a stranicko-volební soutěže v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku, a to k takovému druhu studia, jež respektuje prostorovou členitost politických systémů a snaží se brát patřičně v úvahu jak horizontální (vnitroúrovňové), tak vertikální (meziúrovňové) vazby a rysy volebních a stranických fenoménů a procesů. Na rozdíl od tradičního rigidního úhlu pohledu, v jehož rámci nebylo možné představit si víceúrovňové systémy jinak než jako přísně hierarchická, stupňovitá uspořádání, vycházejí autoři z otevřeného pojetí komplexů volebních úrovní, umožňujícího nový pohled na vazby a interakce volebních i stranických procesů a jevů. Klíčovými znaky publikace jsou snaha o inovaci pojmového aparátu a důraz kladený na nepředpojatost a otevřenost uplatňované badatelské perspektivy. Knihu lze chápat jako základní příspěvek k rozsáhlému a dynamicky se rozvíjejícímu tématu.

Monografie přináší rozbor a typologii regionálních stranických soustav v Itálii, Španělsku a ve Spojeném království. Kniha nabízí souhrnný pohled na problematiku politické role a postavení regionálních a etnicko-regionálních stran v Baskicku, Katalánsku, Andalusii, Galicii, na Kanárských ostrovech a na Sardinii, v Jižních Tyrolích, Tridentsku a severní Itálii, ve Skotsku, Walesu a britském Ulsteru.

Publikace určená především politologickému publiku podává základní charakteristiku katalánské regionální stranicko-politické soustavy a přehled hlavních katalánských politických stran v letech 1977 až 2002.

Kniha poskytuje čtenářům přehledný a ucelený soubor informací o vývoji jednotlivých stranicko-politických aktérů v postkomunistických evropských zemích v období od konce osmdesátých let dvacátého století do samého počátku století jedenadvacátého. Vedle teoretického uvedenído problematiky klasifikace stranických rodin v postkomunistickém kontextu tvoří knihu dvě desítky studií, které představují shrnujícím způsobem stranické systémy a jednotlivé politické strany dvaceti států čtyř postkomunistických areálů: středoevropského, pobaltského, postsovětského a balkánského.

Politologické studie zkoumají národnostní a etnické konflikty moderní doby, ve které představují národní státy základní formu politické organizace. Obsah Popis Citace Podobné Baršův text využívá základní koncepty a politické teorie k analýze moderních etnických a národnostních konfliktů. Nacionalismus ve smyslu státotvorné ideologie vystřídal náboženství. Kořeny národnostní nesnášenlivosti spočívají v interpretaci kultury coby mnohosti prostorově oddělených, ze svého vlastního prostředí vyrůstajících celků. Postindustriální společnost by se však měla opírat o národnostní otevřenost vůči vnějšímu prostředí (tj. multikulturní národ), což sníží možnost potenciálního násilí a napomůže formování plurální identity. "Centrum, periferie a národotvorný proces" naznačuje genezi národotvorných hnutí nevládních etnických skupin. Rozpad systému národních států coby základní formy politické organizace lidstva s sebou přináší nové možnosti uplatňování nestátních prvků. Všestranné oslabování role státu posiluje periferní národotvorná hnutí a tím samotnou občanskou společnost.

Několik studií věnovaných různým variantám křesťanského postoje k politice ve 20. století. V interdisciplinárním charakteru textů se setkává přístup politologický s výzkumnými postupy historickými, filozofickými a teologickými. Jednotlivé studie nabízejí detailní pohledy na důležité aspekty křesťanské politiky, z nichž některé patří již minulosti, zatímco jiné představují součásti moderní politiky. (oficiální text distributora)