Maxmilián Strmiska Pořadí knih

Utváření nové politologické perspektivy výzkumu prostorově-institucionálních aspektů volebního chování a stranické soutěže ve víceúrovňových uspořádáních, tj. v soustavách s více než jednou úrovní vládnutí a reprezentace, představuje v soudobé politologii výzvu mimořádného významu. Tato kniha představuje originální příspěvek české provenience ke studiu více­úrovňového volebního chování a stranicko-volební soutěže v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku, a to k takovému druhu studia, jež respektuje prostorovou členitost politických systémů a snaží se brát patřičně v úvahu jak horizontální (vnitroúrovňové), tak vertikální (meziúrovňové) vazby a rysy volebních a stranických fenoménů a procesů. Na rozdíl od tradičního rigidního úhlu pohledu, v jehož rámci nebylo možné představit si víceúrovňové systémy jinak než jako přísně hierarchická, stupňovitá uspořádání, vycházejí autoři z otevřeného pojetí komplexů volebních úrovní, umožňujícího nový pohled na vazby a interakce volebních i stranických procesů a jevů. Klíčovými znaky publikace jsou snaha o inovaci pojmového aparátu a důraz kladený na nepředpojatost a otevřenost uplatňované badatelské perspektivy. Knihu lze chápat jako základní příspěvek k rozsáhlému a dynamicky se rozvíjejícímu tématu.

V současném evropském politologickém výzkumu se klíčovým tématem stává problematika víceúrovňového politického systému. S rostoucím významem Evropské unie a jejím rozšiřováním se zvyšuje důležitost zkoumání vztahů mezi různými úrovněmi vlády a správy. Tato problematika zahrnuje široké výzkumné pole, které se týká různých institucionálních úrovní a politických arén, kde působí mnozí aktéři, jejichž interakce se vyvíjejí i v oblastech, které dříve nebyly v tradičním politickém prostředí národních států přítomny. Změny v těchto interakcích ovlivňují charakter a vlastnosti aktérů, jako jsou politické strany a zájmové skupiny, které se musí vyrovnávat s proměnami výkonu vládnutí a diferenciací jeho forem. Tyto procesy vedou k dynamickým změnám v povaze a funkcích politických stran a zájmových reprezentací, což se projevuje v modifikacích jejich organizačních struktur a ve vztazích s voliči, stejně jako ve změnách jejich komunikačních a informačních strategií. Publikace zahrnuje devatenáct studií vycházejících z příspěvků prezentovaných na konferenci o víceúrovňové vládě, která se konala 26. května 2005. Vydáno pro Institut pro srovnávací politologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Umožňují formování názorů občanů, jejich agregaci a vyjadřování ve volbách. V jejich fungování nebo naopak dysfunkci se projevuje kvalita celých politických systémů. Stávají se proto privilegovaným předmětem studia politologie. Na základě klasických typologií (G. Sartoriho, J. Blondela) popisují autoři systémy politických stran v rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy. Věnují se jejich současnému stavu, jednotlivým významným stranám, konfliktním liniím, vývoji, proměnám a významu pro politiku v jednotlivých zemích.

Publikace určená především politologickému publiku podává základní charakteristiku katalánské regionální stranicko-politické soustavy a přehled hlavních katalánských politických stran v letech 1977 až 2002.

Kniha poskytuje čtenářům přehledný a ucelený soubor informací o vývoji jednotlivých stranicko-politických aktérů v postkomunistických evropských zemích v období od konce osmdesátých let dvacátého století do samého počátku století jedenadvacátého. Vedle teoretického uvedenído problematiky klasifikace stranických rodin v postkomunistickém kontextu tvoří knihu dvě desítky studií, které představují shrnujícím způsobem stranické systémy a jednotlivé politické strany dvaceti států čtyř postkomunistických areálů: středoevropského, pobaltského, postsovětského a balkánského.