Recepce Janových epištol v díle Klementa z Alexandrie
Křesťanský platonik Klement z Alexandrie usiloval o propojování světa židovsko-křesťanské víry s řeckou filosofickou tradicí. Byl (ač se o tom v literatuře dost pochybovalo) pevně zakotven v Písmu. Kniha J. Plátové zkoumá v první části odkazy na jednotlivé verše tří biblických janovských epištol, ve druhé části postupuje tématicky a všímá si teologie 1. Janova dopisu jako součásti Klementova učení (především jeho koncepce dokonalého gnostika).
Kniha Izaiáš patří mezi nejvlivnější biblické spisy. Její řecký překlad, založený na hebrejském textu, obsahuje verše s obsahovými odlišnostmi, které reflektují historické události 2. století př. Kr., zejména židovskou diasporu v Egyptě. Septuagintní verze tak poskytuje cenné svědectví o interpretaci židovské literatury v období helenismu a kulturních dějinách židovského národa. Hlubší porozumění textu a jeho vztahu k hebrejské předloze je důležité pro badatele Nového zákona a patrology, neboť Izaiáš je jedním z nejčastěji citovaných textů v novozákonních spisech. Jeho septuagintní verze ovlivnila teologii raných řecky píšících církevních Otců a prostřednictvím Vetus Latina i latinských Otců. Publikace, kterou čtenáři dostávají do rukou, je průvodcem textem, s nímž pracovali raní křesťané při hledání zaslíbení v posvátných spisech vyvoleného národa, aby lépe pochopili a ocenili význam Ježíše z Nazareta. O teologickém a kulturním významu tohoto spisu, jehož český komentovaný překlad připravily Gabriela Ivana Vlková a Jana Plátová, není pochyb. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.
Podtitul: Liturgie, rétorika, antropologie.
Příspěvky shromážděné v tomto sborníku zazněly jako referáty na patristické konferenci, která se konala v Olomouci ve dnech 7.-8. listopadu 2008 pod patronací Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Organizátoři se pokusili pozvat širší obec zájemců z řad akademických a výzkumných pracovníků, doktorandů a studentů a nabídli jim, aby formou krátkého příspěvku představili oblast svého zájmu, vlastní přístup a metodu, ať již z hlediska filosofického, teologického, historického nebo literárního.
Z tohoto důvodu také nebyla konference tematicky vymezena, organizátoři pouze předběžně navrhli tři tematické oblasti: Antické filosofické a literární motivy u starokřesťanských autorů, Teologie a spiritualita starokřesťanských autorů, Starokřesťanská liturgie a ikonografie. Z dvaceti šesti přednesených příspěvků jich bylo k vydání dopracováno dvanáct, a tak jakkoli sborník nezachycuje celek konference, je cennou ukázkou současné práce českých, moravských i slovenských patrologů zejména mladší generace. Čtenář v něm najde zajímavý mezioborový pohled na rané křesťanství v jeho velké šíři chronologické i tematické.
Výklad a cvičebnice latinské pádové a větné syntaxe, který je výběrem příkladových vět a textů určen pro studenty teologie a navazuje na Šlesingerovy "Základy latinského jazyka pro studenty teologie".
Příspěvky v tomto sborníku vznikly jako referáty na setkání mladých patrologů v říjnu 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Matyáš Havrda zkoumá Klementa z Alexandrie (cca 150–215) a jeho pojetí víry v souvislosti s kritériem pravdy, přičemž srovnává Klementův koncept víry jako anticipace s epikurejským významem. Václav Němec se zaměřuje na metafyzické rozvrhy Maria Victorina (cca 285–365) a analyzuje jeho filosofické prameny ve srovnání s metafyzickými systémy 3.–4. století. Ladislav Chvátal identifikuje možné textové prameny Maxima Vyznavače (cca 580–662) v kontextu aristotelské a novoplatónské tradice. Jana Plátová zkoumá fragment ztraceného díla Hypotyposes Klementa a upozorňuje na jeho podobnost s fragmentem neznámého evangelia, Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se věnuje teologickému problému milosti a odpuštění hříchů u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí motiv naděje na obrácení i po smrti. Publikace je určena odborníkům a studentům filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ale zaujme i širší čtenářské publikum se zájmem o antické křesťanské myšlení a české patristické bádání.
