Jana Plátová Knihy

Příspěvky v tomto sborníku vznikly jako referáty na setkání mladých patrologů v říjnu 2006 na Cyrilo­metodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Matyáš Havrda zkoumá Klementa z Alexandrie (cca 150–215) a jeho pojetí víry v souvislosti s kritériem pravdy, přičemž srovnává Klementův koncept víry jako anticipace s epikurejským významem. Václav Němec se zaměřuje na metafyzické rozvrhy Maria Victorina (cca 285–365) a analyzuje jeho filosofické prameny ve srovnání s metafyzickými systémy 3.–4. století. Ladislav Chvátal identifikuje možné textové prameny Maxima Vyznavače (cca 580–662) v kontextu aristotelské a novoplatónské tradice. Jana Plátová zkoumá fragment ztraceného díla Hypotyposes Klementa a upozorňuje na jeho podobnost s fragmentem neznámého evangelia, Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se věnuje teologickému problému milosti a odpuštění hříchů u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí motiv naděje na obrácení i po smrti. Publikace je určena odborníkům a studentům filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ale zaujme i širší čtenářské publikum se zájmem o antické křesťanské myšlení a české patristické bádání.

Podtitul: Liturgie, rétorika, antropologie. Příspěvky shromážděné v tomto sborníku zazněly jako referáty na patristické konferenci, která se konala v Olomouci ve dnech 7.-8. listopadu 2008 pod patronací Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Organizátoři se pokusili pozvat širší obec zájemců z řad akademických a výzkumných pracovníků, doktorandů a studentů a nabídli jim, aby formou krátkého příspěvku představili oblast svého zájmu, vlastní přístup a metodu, ať již z hlediska filosofického, teologického, historického nebo literárního. Z tohoto důvodu také nebyla konference tematicky vymezena, organizátoři pouze předběžně navrhli tři tematické oblasti: Antické filosofické a literární motivy u starokřesťanských autorů, Teologie a spiritualita starokřesťanských autorů, Starokřesťanská liturgie a ikonografie. Z dvaceti šesti přednesených příspěvků jich bylo k vydání dopracováno dvanáct, a tak jakkoli sborník nezachycuje celek konference, je cennou ukázkou současné práce českých, moravských i slovenských patrologů zejména mladší generace. Čtenář v něm najde zajímavý mezioborový pohled na rané křesťanství v jeho velké šíři chronologické i tematické.

Kniha Izaiáš patří mezi nejvlivnější biblické spisy. Její řecký překlad, založený na hebrejském textu, obsahuje verše s obsahovými odlišnostmi, které reflektují historické události 2. století př. Kr., zejména židovskou diasporu v Egyptě. Septuagintní verze tak poskytuje cenné svědectví o interpretaci židovské literatury v období helenismu a kulturních dějinách židovského národa. Hlubší porozumění textu a jeho vztahu k hebrejské předloze je důležité pro badatele Nového zákona a patrology, neboť Izaiáš je jedním z nejčastěji citovaných textů v novozákonních spisech. Jeho septuagintní verze ovlivnila teologii raných řecky píšících církevních Otců a prostřednictvím Vetus Latina i latinských Otců. Publikace, kterou čtenáři dostávají do rukou, je průvodcem textem, s nímž pracovali raní křesťané při hledání zaslíbení v posvátných spisech vyvoleného národa, aby lépe pochopili a ocenili význam Ježíše z Nazareta. O teologickém a kulturním významu tohoto spisu, jehož český komentovaný překlad připravily Gabriela Ivana Vlková a Jana Plátová, není pochyb. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.

Výklad a cvičebnice latinské pádové a větné syntaxe, který je výběrem příkladových vět a textů určen pro studenty teologie a navazuje na Šlesingerovy "Základy latinského jazyka pro studenty teologie".

Recepce Janových epištol v díle Klementa z Alexandrie Křesťanský platonik Klement z Alexandrie usiloval o propojování světa židovsko-křesťanské víry s řeckou filosofickou tradicí. Byl (ač se o tom v literatuře dost pochybovalo) pevně zakotven v Písmu. Kniha J. Plátové zkoumá v první části odkazy na jednotlivé verše tří biblických janovských epištol, ve druhé části postupuje tématicky a všímá si teologie 1. Janova dopisu jako součásti Klementova učení (především jeho koncepce dokonalého gnostika).

Klement Alexandrijský (asi 150–215 po Kr.) byl řecký křesťanský autor, jehož celoživotním úsilím bylo přiblížit biblické poselství filosoficky vzdělaným čtenářům své doby. Kromě Stromat, určených spíše pokročilejším čtenářům, je také autorem méně rozsáhlých spisů, jimiž chce oslovit zájemce o křesťanskou víru nebo poskytnout poučení křesťanům začátečníkům. Do této kategorie se řadí i text Který bohatý člověk může být spasen? Dílo představuje první křesťanský výklad evangelní perikopy o povolání bohatého člověka. Klementův komentář vychází nezvykle z textu Evangelia podle Marka. Ježíšova slova „jdi a prodej vše, co máš“ vysvětluje nikoli jako příkaz opustit materiální bohatství, ale jako výzvu odpoutat svou duši od vášní. Spis je svědectvím o soužití bohatých a chudých křesťanů v Alexandrii druhé poloviny 2. století a kromě otázky příslušnosti bohatých k církevnímu společenství se pokouší vstoupit do diskuse o dobové penitenciální praxi. Součástí textu je i nekanonická tradice o apoštolu Janovi, která plní funkci závěrečného exempla. Touto Klementovou knihou se zároveň v nakladatelství OIKOYMENH uzavírá vydání všech jeho spisů v moderních českých překladech.