Ivan Krastev Pořadí knih

22 Essays prominenter Autorinnen und Autoren erklären den Zustand Europas und der Europäischen Union. Sie sezieren die Geschichte des Kontinents und treffen Vorhersagen für die politische und ökonomische Zukunft Europas.

A FINANCIAL TIMES BOOK OF THE YEAR One of our most scintillating public intellectuals explores the political paradoxes of the pandemic and helps us think our way through it 'We are able to imagine anything because we are being besieged by something that was considered unimaginable...' Beneath the panic and bluster, beneath the confusing speeches and the conflicting advice, the Coronavirus pandemic acted, changing our world in the most profound ways. The tragic human cost and the economic devastation will be assessed and calculated for decades to come. But the pandemic also changed things in ways that are less easily expressed and understood. It has made bare the frayed contradictions of modern life. It has distorted things that seemed simple and settled. It has affirmed plain, uncomfortable truths. In this brilliant, thought-provoking essay, Ivan Krastev, one of our most interesting thinkers today, explores the pandemic's immediate consequences and conceives of its long-term legacy. Will things be different for the communities most harmed, and for those who escaped the worst? Where are we now with the US and China, with the UK and Europe? And how do we think our way through the unthinkable?

Ein Virus war nötig, um die Welt auf den Kopf zu stellen. Wie wird die Welt danach aussehen? Ivan Krastev, einer der wichtigsten Intellektuellen der Gegenwart, gibt Orientierung in Zeiten der Ungewissheit. »Es gibt Momente, in denen sich unsere Gewissheiten auflösen und sich unsere kollektive Vorstellung von dem, was möglich ist, dramatisch ändert. Die Menschen beginnen, die Gegenwart zu ignorieren und stattdessen über die Zukunft nachzudenken – die Zukunft, die sie sich erhoffen, oder die Zukunft, die sie fürchten.«  »Ivan Krastev ist einer der großen europäischen Denker unserer Zeit.« Timothy Snyder »Krastev zu lesen ist ein Genuss, denn in seiner stilistischen Kunst finden die Liebe zur Literatur, die politische Illusionslosigkeit und die Schönheit des Gedankens zusammen.« Elisabeth von Thadden, Die Zeit   »Ivan Krastev ist einer dieser Philosophen, die auch Geschichtenerzähler sind; seine Pointen, Witze, Anekdoten sind Wegweiser, während er von einem Gedanken zum nächsten wandert.« Lothar Gorris, Der Spiegel

Jak bude vypadat svět po koronavirové pandemii? A nežijeme v něm již nějakou dobu? Neučinila pandemie jen zřejmějšími dlouhodobé trendy? Jak by se měly na ekonomickou krizi v době deglobalizace připravit národní státy a jak Evropská unie? Ivan Krastev vyvolal na vrcholu koronavirové krize celosvětový zájem svým článkem o vlivu pandemie na budoucí společenské změny. Nyní navazuje esejí, ve které zkoumá politické a kulturní důsledky Covidu-19 jako laboratorního sociálního experimentu. Brilantně a provokativně analyzuje sociální dopady karanténní dystopie, návrat vládních intervencí, uzavírání hranic národních států, roli odborníků a krizového řízení v demokratických a autoritářských státech (big data government), etické otázky zdravotnických a ekonomických opatření, mezigenerační a mezinárodní solidaritu. Politologické analýzy a data z výzkumů historických pandemií kombinuje s příklady literárních zpracování či filozofických pojednání a ukazuje paradoxy proměněného světa, pro jehož obyvatele je pandemie základní společnou zkušeností.

Aj svetoznámy politológ Ivan Krastev zostal počas pandémie koronavírusu v domácej izolácii. O novom fenoméne, ktorý za niekoľko týždňov zmenil celý svet, sa tak rozhodol uvažovať hneď zahorúca. Jeho najnovšia esej vychádza naraz vo väčšine európskych krajín. Esej Ivana Krasteva Európa a pandémia nie je predpoveďou toho, ako bude vyzerať svet po koronavíruse. A nie je ani manifestom toho, ako by vyzerať mal. Je to snaha pozrieť sa na svet obrátený naruby a pochopiť fenomén, ktorý sa zásadne odlišuje od všetkého, čo nás postretlo doteraz. Vieme, že koronavírus najviac postihuje tých, ktorí už nejaké zdravotné problémy majú. A keďže liberálne demokracie trpia jednou z najvážnejších chorôb – nedôverou ľudí v inštitúcie –, patria práve ony medzi najohrozenejších pacientov. Krastev je presvedčený, že Európska únia bude po tejto kríze celkom iná než pred ňou: môže sa rozpadnúť, môže sa premeniť na modernú kópiu stredovekej Svätej rímskej ríše alebo môže dosiahnuť strategickú autonómiu. Jedna vec je však istá už dnes: nie je to kríza, ktorú môže Európska únia len tak jednoducho prečkať. „Svet sa zmení nie preto, že by naša spoločnosť po tejto zmene túžila, alebo preto, že by existoval konsenzus o tom, akým smerom nás má táto zmena posunúť. K zmene dôjde preto, že cesta späť neexistuje,“ hovorí uznávaný politológ Ivan Krastev vo svojej najnovšej knihe Európa a pandémia.

Ivan Krastev a Stephen Holmes se zamýšlejí nad vznikem a vzestupem hnutí a politických proudů, které se stavějí do opozice vůči liberalismu a které v posledních několika letech důrazně vyvrátily představu, že budoucnost bude nevyhnutelně liberální. Nacházejí zajímavé vývojové paralely mezi střední a východní Evropou, putinovským Ruskem a trumpovskými Spojenými státy. Tento vývoj spolu s nástupem populistických politiků vnímají jako důsledek zhroucení naděje na unipolární liberálně-demokratický svět, jemuž by dominovaly Spojené státy. Detailně se věnují řadě aspektů, které k této změně přispěly, ať už to byla vnitřní ekonomická krize ve Spojených státech, vylidňování ve východní Evropě, resentiment z napodobování Západu, k němuž byly tlačeny země bývalého sovětského bloku, nebo pokrytectví americké zahraniční politiky. Rozpad liberálně-demokratického řádu popisují věcně, byť zároveň s jistou nostalgií, ale i mírným optimismem při pohledu do budoucnosti.

The Fritz Thyssen Foundation continues its tradition with the "Thyssen Lectures," initiated in Germany in 1979 and expanded to various countries, including the Czech Republic, Israel, Russia, and Turkey. The series in Greece, organized over four years under Prof. Vassilios Skouris, former President of the European Court of Justice, focuses on "the EU as a community of European law and values." It raises the question: IS EUROPE FAILING? Three distinct versions of Europe shape its current identity: postwar Europe after 1945, the post-1968 Europe of human rights, and the united Europe that emerged after the Cold War. Each of these is now in question. The postwar Europe is faltering as the memory of conflict fades, leading to a Europe that struggles to defend itself. The post-1968 Europe, which emphasized minority rights, faces challenges in addressing the cultural rights of majorities without compromising democratic principles. Additionally, Eastern Europeans are increasingly reluctant to imitate the West, seeking to create their own models rather than conforming to Western standards. These failures prompt a critical inquiry: do they signify that Europe is irreversibly disintegrating?

Why did the West, after winning the Cold War, lose its political balance? In the early 1990s, hopes for the eastward spread of liberal democracy were high. And yet the transformation of Eastern European countries gave rise to a bitter repudiation of liberalism itself, not only there but also back in the heartland of the West. In this work of political psychology, Ivan Krastev and Stephen Holmes argue that the supposed end of history turned out to be only the beginning of an Age of Imitation. Reckoning with the history of the last thirty years, they show that the most powerful force behind the wave of populist xenophobia that began in Eastern Europe stems from resentment at the post-1989 imperative to become Westernized. Through this prism, the Trump revolution represents an ironic fulfillment of the promise that the nations exiting from communist rule would come to resemble the United States. In a strange twist, Trump has elevated Putin's Russia and Orbán's Hungary into models for the United States.