Ivan Krastev Knihy

Ivan Krastev a Stephen Holmes se zamýšlejí nad vznikem a vzestupem hnutí a politických proudů, které se stavějí do opozice vůči liberalismu a které v posledních několika letech důrazně vyvrátily představu, že budoucnost bude nevyhnutelně liberální. Nacházejí zajímavé vývojové paralely mezi střední a východní Evropou, putinovským Ruskem a trumpovskými Spojenými státy. Tento vývoj spolu s nástupem populistických politiků vnímají jako důsledek zhroucení naděje na unipolární liberálně-demokratický svět, jemuž by dominovaly Spojené státy. Detailně se věnují řadě aspektů, které k této změně přispěly, ať už to byla vnitřní ekonomická krize ve Spojených státech, vylidňování ve východní Evropě, resentiment z napodobování Západu, k němuž byly tlačeny země bývalého sovětského bloku, nebo pokrytectví americké zahraniční politiky. Rozpad liberálně-demokratického řádu popisují věcně, byť zároveň s jistou nostalgií, ale i mírným optimismem při pohledu do budoucnosti.

Jak bude vypadat svět po koronavirové pandemii? A nežijeme v něm již nějakou dobu? Neučinila pandemie jen zřejmějšími dlouhodobé trendy? Jak by se měly na ekonomickou krizi v době deglobalizace připravit národní státy a jak Evropská unie? Ivan Krastev vyvolal na vrcholu koronavirové krize celosvětový zájem svým článkem o vlivu pandemie na budoucí společenské změny. Nyní navazuje esejí, ve které zkoumá politické a kulturní důsledky Covidu-19 jako laboratorního sociálního experimentu. Brilantně a provokativně analyzuje sociální dopady karanténní dystopie, návrat vládních intervencí, uzavírání hranic národních států, roli odborníků a krizového řízení v demokratických a autoritářských státech (big data government), etické otázky zdravotnických a ekonomických opatření, mezigenerační a mezinárodní solidaritu. Politologické analýzy a data z výzkumů historických pandemií kombinuje s příklady literárních zpracování či filozofických pojednání a ukazuje paradoxy proměněného světa, pro jehož obyvatele je pandemie základní společnou zkušeností.

Aj svetoznámy politológ Ivan Krastev zostal počas pandémie koronavírusu v domácej izolácii. O novom fenoméne, ktorý za niekoľko týždňov zmenil celý svet, sa tak rozhodol uvažovať hneď zahorúca. Jeho najnovšia esej vychádza naraz vo väčšine európskych krajín. Esej Ivana Krasteva Európa a pandémia nie je predpoveďou toho, ako bude vyzerať svet po koronavíruse. A nie je ani manifestom toho, ako by vyzerať mal. Je to snaha pozrieť sa na svet obrátený naruby a pochopiť fenomén, ktorý sa zásadne odlišuje od všetkého, čo nás postretlo doteraz. Vieme, že koronavírus najviac postihuje tých, ktorí už nejaké zdravotné problémy majú. A keďže liberálne demokracie trpia jednou z najvážnejších chorôb – nedôverou ľudí v inštitúcie –, patria práve ony medzi najohrozenejších pacientov. Krastev je presvedčený, že Európska únia bude po tejto kríze celkom iná než pred ňou: môže sa rozpadnúť, môže sa premeniť na modernú kópiu stredovekej Svätej rímskej ríše alebo môže dosiahnuť strategickú autonómiu. Jedna vec je však istá už dnes: nie je to kríza, ktorú môže Európska únia len tak jednoducho prečkať. „Svet sa zmení nie preto, že by naša spoločnosť po tejto zmene túžila, alebo preto, že by existoval konsenzus o tom, akým smerom nás má táto zmena posunúť. K zmene dôjde preto, že cesta späť neexistuje,“ hovorí uznávaný politológ Ivan Krastev vo svojej najnovšej knihe Európa a pandémia.

This book is not a study of anti-corruption policies. Instead, it looks at the politics of anti-corruption. Policies are what institutions do. But in analyzing politics, this book seeks to discover why institutions do what they do. The author delves into political motivations at a time when "combating corruption" is the fashion among the academic community. Krastev argues that anti-corruption sentiments are not driven by the actual level of corruption but by general disappointment with liberal reforms that cause rising social inequality. In this collection of essays, the author makes the provocative argument that the current corruption-focused policies are doomed.

22 Essays prominenter Autorinnen und Autoren erklären den Zustand Europas und der Europäischen Union. Sie sezieren die Geschichte des Kontinents und treffen Vorhersagen für die politische und ökonomische Zukunft Europas.

In Democracy Disrupted, journalist and political scientist Ivan Krastev proposes a provocative interpretation of the Occupy movements that have surfaced in the United States, Great Britain, and Spain, as well as the more destabilizing forms of unrest in Eastern Europe, the Middle East, and Southeast Asia.

With the „Thyssen Lectures“ the Fritz Thyssen Foundation is continuing a tradition that it initiated in Germany in 1979 and followed by venues at a series of universities in the Czech Republic, Israel, the Russian Republic and, most recently, in Turkey. The series in Greece is being organised for a period of four years under the leadership of Prof. Vassilios Skouris, former President of the European Court of Justice and current Director of the Centre of International and European Economic Law (CIEEL), and is dedicated to the framework topic of "the EU as a community of European law and values. IS EUROPE FAILING? On Imitation and Its Discontents Three different versions of Europe constitute the one that we know today: the postwar Europe after 1945, the post-1968 Europe of human rights, and then the united Europe that emerged after the end of the Cold War. All three Europes are now cast into doubt. The first Europe, the postwar Europe, is failing because memory of the war is fading and becuase it has contributed to a Europe incapable of defending itself. The second Europe, post 1968 Europe, is failing because it was the Europe of minorities; it's still trying to find a way to address majorities' demand that their cultural rights should be protected, too, without turning democracy into instruments of exclusion. Post-1968 Europe if failing because Eastern Europeans no longer want to imitate the West and be judged by the West but rather want to build a counter-model. Do Europe's failures mean that Europe is irrevocably falling apart?

Während sich in den letzten drei Jahrzehnten im Rest der Welt mehr Menschen als je zuvor an demokratischen Wahlen beteiligten, hat in vielen europäischen Ländern die Mehrheit der Bevölkerung den Glauben daran verloren, mit ihrer Stimme etwas bewirken zu können. Hier sinkt die Wahlbeteiligung seit langem, vor allem bei den Unterschichten - eine Entwicklung, die den Zusammenhalt der Gesellschaft gefährdet. Die Beiträge in diesem Heft beschäftigen sich mit der gegenwärtigen Malaise der Demokratie, sie versuchen, Diagnosen zu stellen und machen Therapievorschläge.