Siegfried Obermeier Pořadí knih

Příběh velké lásky krásné lazebnice Anežky Bernauerové a bavorského korunního prince Albrechta III. Albrecht se odmítl s Anežkou rozejít, i když na něj jeho otec, vévoda Arnošt, činil silný nátlak, protože krásná dívka byla chudá a neurozeného původu. Z pomstychtivé žárlivosti se do hry zamíchá hrbatý dvorní šašek, který nakonec uvrhne Anežku do neštěstí a způsobí, že Albrechtův otec nechá nebohou ženu v roce 1435 utopit v Dunaji jako čarodějnici.

Jako nikdy dříve kvete v Římě povolání kurtizán v čele s Imperií, v jejímž domě se setkává nejvyšší šlechta a duchovenstvo. Krásné Fiamettě se podaří získat pro sebe syna papeže Alexandra VI., Cesara Borgiu, který dobývá Romagnu a sní o italské královské koruně. Nesmírné náklady svých válek kryje stále více z finančních prostředků, jež mu plynou z vyvlastňování římské šlechty a vražd bohatých kardinálů. Fanatik víry Savonarola skončí kvůli své kritice na hranici. Ve styku s přáteli a zvláště se ženami je papež veselý a šarmantní. Z Vatikánu se stal veřejný bordel - orgie na papežském dvoře jsou legendární.

François Villon (1431 - 1463), nejvýznamnější francouzský lyrik středověku, vedl neklidný život. Krátce poté, co složil magisterské zkoušky na Navarrské koleji, musel z Paříže uprchnout kvůli rvačce na nože. Připojil se k nechvalně známé Coquille, jednomu z nejvlivnějších tajných společenství, které pro něj získalo omilostnění u krále. Po návratu do Paříže se proslavil svými satirickými verši. Ale vsadil na špatné přátele: podílel se na jedné loupeži a opět musel z Paříže prchat. V nepřítomnosti byl odsouzen k smrti. Zrada a intriky nepřátel ho přivedly do žaláře a orleánský biskup dal popravit jeho komplice. Biskupova metresa však podnikne vše, co je v její moci, pro muže, jenž miluje jinou... Villonovy básně a balady se těšily rostoucí oblibě v krčmách pařížského podsvětí i na dvoře vévody orleánského. Ve své poezii se projevoval jako velmi citlivý člověk, jenž sžíravým posměchem reagoval na aktuální události a často hanebné činy panstva, aniž si dělal starosti s morálkou a konvencemi. Ať byl drsný či něžný, drastický či melancholický, vždy mluvil z duše lidu, a to nejen své doby. Jeho dílo je nadčasové.

"Izák Marco žil v trvalém bolestném napětí, které jen občas pominulo v jeho snech. Jednou se viděl v roli Mojžíše, jak stojí na hoře Nebo, ale nehleděl odtud na Zaslíbenou zemi, nýbrž na celý svět, a všude viděl hořet dřevěné hranice, viděl, jak křesťané útočí na ghetta, viděl, jak pálí, zabíjejí, topí a věší židy, viděl prchat svůj národ z jedné země do druhé, viděl, že nikde nedošel kýženého klidu, a vyslal úpěnlivou modlitbu k Bohu, svému Hospodinovi." Pod strašlivou válkou Velkého inkvizitora Tomáse de Torquemada se sen Izáka Marka rychle změnil ve smutnou skutečnost… V tomto neobyčejně působivě napsaném románu prožíváme jednu z nejpřevratnějších epoch lidských dějin - přelom patnáctého a šestnáctého století. Nemluví se v něm pouze o skvělém rozšíření moci Jejich katolických Veličenstev Ferdinanda a Isabely, nýbrž i o lstivosti a pokrytectví Borgiů v Římě, a především o houževnaté zarputilosti a posedlosti Kryštofa Kolumba, který se po mnohaletém úsilí vydal roku 1492 objevovat Nový svět…

Více než pětačtyřicet let vlády učinilo z Karla Velikého nejslavnějšího středověkého panovníka, který zorganizoval na šedesát vojenských tažení, z nichž polovinu vedl osobně. Jeho energie byla téměř nevyčerpatelná a jeho ambiciózní dobyvatelské výpravy, administrativní opatření, obnova kultury a vzdělání vyžadovaly silný královský dvůr. Gerold, poddaný na dvoře Agilolfingů, se rozhodl vylíčit svůj život ve službách Karla. Na rozdíl od oficiálního životopisce Eginharta, Gerold s Karlem podnikl mnohá tažení a jeho zkušenosti z boje mu daly jedinečný pohled na královu osobnost. Gerold se vrací do své dobrodružné minulosti a otevřeně popisuje dobré i zlé skutky, kratochvíle, lásky, politické zvraty a nebezpečné cesty středověkou Evropou. Zmiňuje své přátelství s arabským obchodníkem Omarem, přijetí byzantskou císařovnou a zážitky z cest do Říma. Také se odvážně vyjadřuje o svém zapovězeném vztahu s Karlovou dcerou Picou a o vlivu manželek a konkubín na Karlova rozhodnutí. Po Karlově smrti se dvůr proměnil a jeho dcery a konkubíny byly uvrženy do klášterů, zatímco Gerold se ocitl na seznamu Ludvíkových "nepřátel".

Jméno Jidáš se stalo synonymem pro zrádce, člověka hodného toho nejhlubšího opovržení. Zradil Krista, údajně za třicet stříbrných mincí, a když si uvědomil svůj hnusný čin, spáchal sebevraždu. Je to ale pravda, nebo pouhá legenda, která se hodila do starozákonních vyprávění, jež dala vzniknout jedné z nejčtenějších knih na světě - bibli?. Lze text považovat za přísně historický, anebo jsou v něm nesrovnalosti, o nichž lze pochybovat? Jidášova smrt není ani ve starých textech popisována jednotně. Zemřel oběšením, shnil zaživa, nebo dokonce pukl? Anebo jinak - byl skutečně muž z Kariotu tím, kdo vydal kazatele Ježíše zvaného Spasitel do rukou katů? Musel opravdu někdo přímo označit Proroka, za nímž se táhly davy? Takový člověk, vyvolávající neklid, by byl i tenkrát nepochybně pod dohledem. Proč musel Jidáš zemřít? Aby vstal Kristus z mrtvých? Je myšlenka, že si Jidáš Iškariotský dokonce celkem spokojeně žil v Římě jako historik, přítel Seneky a Petronia, současník císaře Nera, Caliguly a dalších, věrohodná? Je to možná pouhá fikce, ale možná i příběh skutečný, který stárnoucí Jidáš vypráví svým dětem. V každém případě však velmi působivě napsaná kniha, která vyvolává mnoho otazníků nad událostmi, od kterých odvíjíme počátky našeho letopočtu.

Německý romanopisec se v historickém příběhu navrací do starověku, k osudům legendárních postav krále Šalamouna a královny ze Sáby. Bilkis Balmaka je nejen krásnou ženou, ale i uvážlivou a oblíbenou panovnicí říše Sába. Když se doslechne o nebývalé moudrosti židovského krále Šalamouna, okamžitě se za ním vypraví do Jeruzaléma, kde je velkolepě přivítána. Dvojice je k sobě přitahována vzájemnými sympatiemi a nakonec zahoří i láskou, rozloučení je však neodvratné a královna se navrací do Sáby s darem, který nosí v sobě. V historickém žánru se autor pohybuje bez problémů, takže i tato výprava do starověkého Jeruzaléma je napsána čtivě a přitom zasvěceně, se smyslem pro legendy i historická fakta.... celý text

V dějinách papežství, zejména ve středověku, ale i na počátku novověku, byli "zástupci Boha na zemi", kteří se neštítili téměř ničeho, dokonce ani nejtěžších zločinů. Kniha populárního německého autora nás šokuje příběhy těchto "nesvatých Otců" a provádí dějinami papežství do poloviny 17. století. Každá kapitola má svého hlavního "hrdinu", který něčím záporně vynikal. Tito papežové odstraňovali své protivníky jedem nebo dýkou, dávali je zardousit, umučit hladem, bezostyšně smilnili, bažili po majetku a světské moci. Bojovali nejen proti svým konkurentům v církvi, ale i proti králům a císařům. Vyskytly se i případy, že někteří byli ochotni svůj úřad prodat tomu, kdo dá víc. Dá se říci, že co papež, to typ krutosti, pomstychtivosti, ziskuchtivosti, snahy o co největší moc nad lidmi i o moc politickou. Autor ale nekončí 17. stoletím, v závěru knihy dovádí ve stručném přehledu dějiny papežství až do současnosti a podrobněji se zabývá některými papeži, z moderní doby především osobou Pia XII. (1939-1978), který potichu kolaboroval s nacisty, a hodnotí také pontifikát Jana Pavla II. (1978-2005).

Tento příběh se odehrává v době císaře Augustusa, jenž po vítězství nad královnou Kleopatrou a Markem Antoniem vládl římskému impériu téměř půl století, v němž vyrostl Řím do krásy i slávy a stal se vskutku hlavním městem světovládné říše. Zde se přijímala zásadní politická rozhodnutí a konaly se vzrušující gladiátorské zápasy a život zde byl krásný i proto, že mohl být velice krátký... Úspěšný římský lékař Herofilos miluje bohatou, hezkou a vášnivou Julii. Zdá se, že štěstí mu je nakloněno, římská smetánka vyhledává jeho lékařské služby, miluje ho krásná a moudrá žena, jenže pak je náhle úkladně zavražděn jeho věrný pomocník Gallus a Herofilos se domnívá, že došlo k fatálnímu omylu, že totiž smrtící rána nebyla určena Gallovi, nýbrž jemu. Herofilos začne po vrahovi pátrat na vlastní pěst, jenže se při tom nechá vlákat do pasti vraždící mašinerií...

Historický román vypovídá o rozporuplné osobnosti francouzských dějin 15. století, maršálovi Gillovi de Rais. V roce 1436 zahajují se souhlasem bretaňského vévody a inkvizice mladý ambiciózní právník, sekretář nanteského biskupa a kancléře, a dominikánský mnich tajné pátrání. V Nantes a okolí se snaží zjistit pravdu o osudu záhadně zmizelých desítek chlapců, odvedených na různá sídla Gilla de Rais, jednoho z nejbohatších šlechticů v kraji. Postupně odhalují odvrácenou tvář hrdinného maršála, spolubojovníka Jany z Arku, hájícího neohroženě zájmy Francie v bitvě u Orléansu. S pomocí odvážného informátora, sedlářského učně a sbormistra, riskujícího svůj život, se snaží shromáždit dostatek přesvědčujících důkazů, aby ho mohli zatknout a usvědčit ze zločinů. Až po čtyřech letech se v Nantes koná soudní proces, při kterém vycházejí najevo otřesná fakta o krutých činech zvráceného jedince, homosexuálního pedofila se sadistickými sklony. Německý autor podává na základě studia historických pramenů přesvědčivý obraz drsného a neklidného období konce středověku. 22.9.2003 Pek.