Ondrej Sokol Knihy

Vozit Nory v MHD není jen tak! Jednak je tam mnohem větší zima než na Slovensku, a podle Ondrejova psaní i mnohem větší sranda. Ale to může být i jeho stylem. Možná kdyby popisoval vyšívání v Zimbabwe, taky by vám to připadalo jako záviděníhodná činnost. Ondrej se hřeje v paprscích slávy od chvíle, kdy pověsil na internet svůj první článek a způsobil tím doslova výbuch. S každým dalším příspěvkem narůstal tlak, aby texty vydal knižně. Stalo se. Kniha, kterou právě držíte v rukou, se na Slovensku stala zcela nečekaně bestsellerem. Kromě tisíců čtenářů si získala i uznání kritiky nominaci na Cenu René. Jestli doufáte, že se dozvíte pikošky o geografických a demografických rozdílech a o norských zvyklostech, máte částečně pravdu. Jenomže je nemusíte postřehnout, protože se právě budete smát Ondrejovým neopakovatelným, trefným přirovnáním nebo mistrovsky gradovaným pointám. Ondrej Sokol se narodil roku 1980 v katastru malebného města Trenčín. Měl snahu vystudovat překladatelství a tlumočnictví, ale po zrušení fakulty se nakonec rozhodl splnit si dětský sen a začal jezdit pro Dopravní podnik Bratislava. Odtud už to nabralo rychlý spád po čtyřech měsících odešel do Norska, a dobře mu tak. Je to práce venku, vsedě, s hezkým výhledem a, jak sám říká, rozmanitá, každý den ho vytočí něco nového. Zároveň doufá, že reputace mezinárodně vydávaného autora bude mít pozitivní vliv na jeho sexuální život.

Ondrej Sokol omnoho radšej počúva, než rozpráva. Vypočul teda modlitby i zbožné priania svojich fanúšikov a napísal pokračovanie svojho úspešného debutu o patáliách s vozením Nórov v autobusoch. Tentokrát sa dozvieme, aké je to šoférovať ekologické hybridy v extrémnych severských podmienkach, aké sú výhody vozenia turistov na Nordkapp a prečo jazdiť MHD, hoci aj v Nórsku, nemusí byť až taká výhra. Táto kniha má naozaj všetko: politicky nekorektný humor, intermezzo s ňuňu mačiatkom a dokonca virtuálnu prehliadku najsevernejšieho WC Európy. Viacerých čitateľov určite prekvapí tiež fakt, že nielen u nás sa zadávajú a vyhrávajú tendre s absolútne nezmyselnými podmienkami. V knihe Ako som vozil Nórov 2 je študovaný prekladateľ a vášnivý šofér autobusu Ondrej opäť v plnej sile - dočkáme sa trefných prirovnaní a zábavných historiek, cez ktoré nakukneme oknom autobusu do prostredia príťažlivej škandinávskej krajiny. Je to jednoducho Sokol taký, akého ho máme radi - otrlý, nad vecou a s chuťou voziaci rôzne národnosti po napínavých trasách. Nech mu to vydrží.

Po dvoch úspešných dieloch o tom, aké je to voziť Nórov, prichádza Ondrej Sokol s historkami o vození Kórejcov. Obmena cestujúcich prináša nové spôsoby, akými sa dá šoférovi autobusu skomplikovať život, pričom autor sa vám ich nebojí dopodrobna opísať. Zmena nastáva aj v prostredí – tentoraz sa nebudeme premávať len po Nórsku, ale rovno krížom cez celú Európu. Z Nemecka cez Rakúsko s móresmi z čias monarchie, urobíme si zastávku v čiernej diere strednej Európy a cez našich južných susedov sa pretrmácame na divoký Balkán okolo roku 2014, aby sme sa šťastlivo presunuli vpred v čase aj v priestore za severný polárny kruh...Čo sa nemení, je Ondrejov typický humor a rozprávačský talent. Automaticky vás vtiahne na sedadlo vodiča medzi fotomaniackeho mnícha a sprievodkyňu. Napínavou jazdou zahraničím zistíte, že nezáleží na tom, či ste v Nemecku, u susedov alebo na Balkáne. Všade sa nájde nejaký dôležitý colník, šéf parkoviska, dôchodca alebo čajka, ktorí vám chcú pokaziť deň.Kniha obsahuje tradične veľa zábavy, dve záhadné kórejské tabletky a dokonca aj romantickú linku, v ktorej budete fandiť autorovmu kukovi.