Peter Härtling Knihy

Jedná se o poslední román, který Härtling před svou smrtí (v červenci 2017) vydal a vypráví o stáří, bolesti, nemoci, nemohoucnosti, samotě, zahanbující závislosti na pomoci druhých a o smrti.

Tato Härtlingova kniha memoárů vyšla v Německu v roce 2003 pod titulem 'Leben lernen: Erinnerungen' a její překlad 'Učit se žít: vzpomínky' je jedním z vrcholů knižní edice univerzitního Centra pro výzkum moravské německé literatury Poetica Moraviae. Härtling v knize v prvních dvou kapitolách vzpomíná na válečná léta na Moravě, od třetí kapitoly je už ovšem jeho osud spojen s Německem a český čtenář má ideální příležitost seznámit se s nelehkým poválečným vývojem této země až do současných dnů. Hlavním hrdinou tohoto 'vývojového románu' je Peter Härtling sám, vyhnanec, sirotek, který nedůvěřuje dospělým a jejich frázím, tře bídu s nouzí, revoltuje, miluje a píše básně, stává se novinářem, vydavatelem a nakonec slavným spisovatelem, aniž by ale přestal revoltovat, milovat a nedůvěřovat.

Autobiograficky laděný román z prostředí sanatoria, kde se autor podrobuje vyšetření srdce a bilancuje svou minulost.

Román je příběhem dvou sester a sondou do soužití Čechů, Němců a Židů v moravské metropoli na sklonku monarchie a mezi dvěma světovými válkami. Čtenář souběžně sleduje jak individuální lidské osudy, tak i obrazy doby, která předjímá, jak se bude jejich následný životní příběh odvíjet. Je konfrontován s otázkou, kdy a jak se člověk stává obětí a kdy spoluviníkem. Postačí, když se jen nezúčastní dění? Nebo je vinen i tím, že se nepokusil zabránit?

Příběhy malého chlapce, který je po smrti rodičů vychováván babičkou.

Kniha pravdivě zachycuje atmosféru v Brně, Olomouci aj. během druhé světové války, kdy Petr Härtling ve městě prožíval své dětství. Zároveň je kniha vzpomínkou na Härtlingova otce, jehož se Peter prostřednictvím knihy snaží pochopit. 33-746-87

Kniha pravdivě zachycuje atmosféru v Brně, Olomouci aj. během druhé světové války, kdy Petr Härtling ve městě prožíval své dětství. Zároveň je kniha vzpomínkou na Härtlingova otce, jehož se Peter prostřednictvím knihy snaží pochopit. 33-746-87

Der Schmerz überkam ihn im Schlaf, wandte sich den linken Arm hinauf und wurde erst durch den Notarzt gelindert. Darauf folgte eine Reise durch Kliniken, Reha-Zentren und Orte seiner Vergangenheit – zurück ins Leben. Diese Erfahrung ist Teil des Alltags in modernen Industrienationen, wird jedoch erst greifbar, wenn ein Betroffener seine Geschichte erzählt. Peter Härtling, einer der bekanntesten deutschen Schriftsteller, schildert eindringlich den Moment, als sich ein Gitter über seine Brust legte und ihm den Atem raubte. Er nimmt den Leser mit in die Klinik, wo über sein Schicksal entschieden wird. Mit Humor und Staunen beschreibt er die Auseinandersetzungen mit den Ärzten, deren strenge Vorschriften und seine sanfte Rebellion gegen die Einschränkungen. Dabei wird das Wissen um die Zerbrechlichkeit des Körpers und der unaufhörliche Wunsch nach einem normalen Leben spürbar. Auch die Sorge und Zuwendung seiner Angehörigen sowie sein Bedürfnis, diese Erfahrungen zu teilen, kommen zur Sprache. Der Wunsch, sein Kindheitstrauma – den frühen Verlust des Vaters – zu überwinden, führt Härtling zurück nach Zwettl, auf der Suche nach dem Grab seines Vaters. Ein ergreifendes, persönliches Buch über Grenzerfahrungen und den Umgang damit.