Peter Härtling Knihy

Jedná se o poslední román, který Härtling před svou smrtí (v červenci 2017) vydal a vypráví o stáří, bolesti, nemoci, nemohoucnosti, samotě, zahanbující závislosti na pomoci druhých a o smrti.

Tato Härtlingova kniha memoárů vyšla v Německu v roce 2003 pod titulem 'Leben lernen: Erinnerungen' a její překlad 'Učit se žít: vzpomínky' je jedním z vrcholů knižní edice univerzitního Centra pro výzkum moravské německé literatury Poetica Moraviae. Härtling v knize v prvních dvou kapitolách vzpomíná na válečná léta na Moravě, od třetí kapitoly je už ovšem jeho osud spojen s Německem a český čtenář má ideální příležitost seznámit se s nelehkým poválečným vývojem této země až do současných dnů. Hlavním hrdinou tohoto 'vývojového románu' je Peter Härtling sám, vyhnanec, sirotek, který nedůvěřuje dospělým a jejich frázím, tře bídu s nouzí, revoltuje, miluje a píše básně, stává se novinářem, vydavatelem a nakonec slavným spisovatelem, aniž by ale přestal revoltovat, milovat a nedůvěřovat.

Autobiograficky laděný román z prostředí sanatoria, kde se autor podrobuje vyšetření srdce a bilancuje svou minulost.

Román je příběhem dvou sester a sondou do soužití Čechů, Němců a Židů v moravské metropoli na sklonku monarchie a mezi dvěma světovými válkami. Čtenář souběžně sleduje jak individuální lidské osudy, tak i obrazy doby, která předjímá, jak se bude jejich následný životní příběh odvíjet. Je konfrontován s otázkou, kdy a jak se člověk stává obětí a kdy spoluviníkem. Postačí, když se jen nezúčastní dění? Nebo je vinen i tím, že se nepokusil zabránit?

Příběhy malého chlapce, který je po smrti rodičů vychováván babičkou.

Kniha pravdivě zachycuje atmosféru v Brně, Olomouci aj. během druhé světové války, kdy Petr Härtling ve městě prožíval své dětství. Zároveň je kniha vzpomínkou na Härtlingova otce, jehož se Peter prostřednictvím knihy snaží pochopit. 33-746-87

Kniha pravdivě zachycuje atmosféru v Brně, Olomouci aj. během druhé světové války, kdy Petr Härtling ve městě prožíval své dětství. Zároveň je kniha vzpomínkou na Härtlingova otce, jehož se Peter prostřednictvím knihy snaží pochopit. 33-746-87

Der vor zwanzig Jahren zum ersten Mal erschienene Roman "Hölderlin" von Peter Härtling markiert einen Wendepunkt im Werk des Autors. Der Roman wurde zu einem Vorbild für die literarisch-biographische Erforschung eines Künstlerlebens, das in seinen menschlichen und geschichtlichen Spannungen von ungeahnter Aktualität geblieben ist. Mit Sachkenntnis und Sensibilität, literaischer Phantasie und Einfühlungsvermögen gelingt es Härtling, Friedrich Hölderlin als Mensch und Poet zu beschreiben, sein Leben und seine Zeit so zu entwerfen, daß sie für uns lebendig werden. Dabei vermag es Härtling, den politisch bewegten Hölderlin, aber auch den liebenden neu und differenziert zu beschreiben. Der Roman ist jedoch nicht nur eine inzwischen berühmt gewordene Version von Hölderlins Leben, so wie es gewesen sein könnte, er ist auch ein Novum in der Art, wie Härtling seinen eigenen Arbeitsprozeß und seine Beziehung zu Hölderlin, seinem Werk und der Landschaft, aus der er schöpft, in den Roman integriert hat.