Hugh Thomson Knihy

Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...

Po své vysoce ceněné Bílé skále, v níž se zabývá říši Inků, se tento britský vědec a badatel tentokrát pouští napříč dějinami Peru. Popisuje rozmach a pád předinckých civilizací a provází tak čtenáře pěti tisíciletími peruánské historie – od teprve nedávno objevené caralské kultury přes pyramidy v Moche, chavínský labyrint a gigantické obrazce civilizace Nazca až po inckou pevnost Llactapata, ležící nedaleko Machu Picchu, kterou kdysi sám pomáhal znovuobjevovat. Erudici svých pětadvaceti let bádání a výzkumů začleňuje do čtivého, vzrušujícího příběhu vlastních průzkumných cest, čerstvých archeologických objevů a odhalených tajemství dávné minulosti Peru. Jak říká jeden z archeologů: „Představte si, že by v Egyptě ke všem významným objevům došlo teprve nedávno – přesně taková situace je dnes v Peru.“ Podle časopisu National Geographic patří Hugh Thomson ke vzácnému druhu badatelů; je to spisovatel, který bádá a nikoli badatel, který píše. Navíc dokáže psát s nebývalou a velmi sympatickou pokorou i o svých významných objevech a úspěších; během výprav do peruánských And se mu v nepřístupném terénu Vilcabamby podařilo nejen znovuobjevit na dlouhá desetiletí ztracenou pevnost Llactapata, ale i dosud neznámé skalní město Cota Coca, kam se Inkové pravděpodobně uchýlili po příchodu Španělů.

Příběh Machu Picchu a jeho zakladatelů Historie objevu nejslavnějšího města incké říše spolu s životními příběhy posledních čtyř inků. Autor (americký cestovatel a později i politik), slavný objevitel proslulého Machu Picchu (1911) projevoval již od svých studentských let velký zájem o Jižní Ameriku a její historii; po výhodném sňatku pak mohl zorganizovat badatelskou expedici a tuto oblast navštívit. Teprve po svém velkém objevu (jehož význam si zprvu plně neuvědomoval) se začal hlouběji věnovat studiu dějin říše Inků, což zahrnul i do této své knihy. Text je rozdělen do tří částí: první podává přehled dějin Inků a charakterizuje inckou civilizaci; druhá část popisuje autorovo první seznámení se zemí a pátrání po historických místech a třetí je pak věnována objevu a vykopávkám v oblasti Machu Picchu. Kniha je doplněna obsáhlým úvodem editora, bibliografií, rejstříkem, ilustrativními kresbami, mapkami a zejména fotografiemi - původními z Binghamovy expedice a dále barevnými snímky současné podoby místa, které v mnoha případech vynikají originálními záběry.

Ztracená města Jižní Ameriky měla vždycky mocný vliv na lidskou představivost. Rozvaliny staveb Inků a dalších předkolumbovských civilizací jsou roztroušeny na tisících čtverečních kilometrů dosud převážně nezmapovaného území, zvláště ve východních Andách, kde hory sestupují do nížin Amazónie. Ve svém strhujícím vyprávění Thomson líčí i příběhy některých badatelů: objevitele Machu Picchu Hirama Binghama, odvážného Roberta Nicholse, jenž zahynul při hledání bájného Paititi, chrámu v oblasti Madre de Dios, jenž vábí průzkumníky stejně silně jako conquistadory původní El Dorado, a pozoruhodného novodobého průzkumníka Genea Savoye, který v posledních několika letech objevil mnoho významných nalezišť včetně Espíritu Pampy, posledního sídla inkova dvora po španělské conquistě. Kniha vypráví o životě Inků i o jejich mocné říši, o jejich slavě i úpadku, živě líčí jejich výjimečnou kulturu a dáva nahlédnout do jejich zvláštního, někdy krutého světa. Stejně barvitě a poutavě přibližuje i současný svět jejich potomků.

Mansfieldské panství má všechny potřebné atributy úspěšného románu – spletitý barvitý příběh plný plasticky vylíčených postav, vrcholící šťastným koncem. Hlavní hrdinka Fanny Priceová se v útlém věku ocitá jako chudá příbuzná na Mansfieldu v rodině své lépe situované tety a strýce. Venkovské sídlo žije svým vlastním rytmem a všedními událostmi, jež jsou v celospolečenském měřítku jistě zanedbatelné, ale pro aktéry příběhu vrcholně důležité – ať už je to ples, návštěva nebo něčí nemoc. Fanny dozrává v osobnost, která se i v prostředí sešněrovaném konvencemi dokáže držet svých zásad a ideálů, a proto získá lásku, v niž vlastně neměla doufat…

Jane Austen's sparkling and witty novels continue to entrance readers today--as proven by the rapturous reception given the many film and TV adaptations of her work. Pride and Prejudice, Austen's most well-loved story, tells of Lizzy Bennet and her five sisters as they search for true love-a love Lizzy nearly loses because of pride. Fanny, of Mansfield Park, comes to live with her aunt and uncle in their elegant mansion. But she finds herself both out of place and in love with her handsome cousin Edmund. Can shy Fanny win him from the outgoing and charming Miss Crawford? Persuasion, Austen's last final novel, explores the consequences of giving in to the opinions of others, rather than following one's own heart. Delightfully illustrated with delicate line drawings.

Marianne hledá muže, který by byl stejně temperamentní jako ona; Elinor je zamilovaná do kultivovaného, uhlazeného Edwarda Ferrarse. Jejich mladší sestra Margaret sleduje všechny radosti i strasti, kterými Elinor a Marianne procházejí. Je Marianne příliš vřelá, nebo Elinor příliš chladná? Čí příklad by měla Margaret následovat? Převyprávěla Gill Tavnerová.

V této renesanční pastorále pronikají silné prvky realistické jednak v postavách venkovanů, jednak v lidově zdravém a optimistickém pohledu na život. Z konfrontace pastorály a realismu prýští humor, který straní pravdě proti falšia konvenci.

Román Anna Elliotová patří k trojici pozdních románů Jane Austenové (byl vydán posmrtně, r. 1818 pod názvem Persuasion), jejichž hrdinky jsou zpočátku odsouzené do rolí Popelky a získávají si lásku nejen svou andělskou povahou, ale i inteligencí, vtipem a morální pevností. Přeložila Eva Ruxová.

Nejznámější román slavné anglické spisovatelky 19. století Elizabeth Gaskellové Cranford byl poprvé vydáván na pokračování v anglickém časopise Household Words, vedeném Charlesem Dickensem, v roce 1851. Nyní k Vám vůbec poprvé míří v českém překladu. Fiktivní městečko Cranford vykreslila autorka podle Knutsfordu v hrabství Cheshire, kde strávila podstatnou část svého dětství. Děj románu je vlastně sledem rozmarných epizod ze života Mary Smithové a jejích přítelkyň, staropanenských sester Matty a Deborah Jenkynsových. Scéna je zalidněna humorně pojatými postavami - jmenujme jen Betty Barkerovou, která miluje svou krávu, jako by to byla její dcera, ctihodnou, avšak letargickou paní Jamiesonovou, Thomase Holbrooka, ctitele slečny Matty, který zemře teprve rok po své cestě do Paříže, což však veřejnému mínění nebrání v tom, aby v ní vidělo příčinu jeho skonu, pochybného komorníka paní Jamiesonové pana Mullinera, potulného kouzelníka Signora Brunoniho či Petera Jenkynse, již dávno oplakaného bratra slečen Jenkynsových, jehož návrat z Indie obrátí městečko vzhůru nohama. Cranford není jen knihou, kterou si oblíbily již nespočetné generace, ale také vděčným námětem pro filmové a televizní zpracování - například výborně obsazené seriály BBC Cranford a Návrat do Cranfordu byly v roce 2010 odvysílány Českou televizí. Tentokrát si ji můžete vychutnat v kongeniálním - a vůbec prvním českém - překladu Květy Palowské