Hugh Thomson Pořadí knih (chronologicky)

Nejznámější román slavné anglické spisovatelky 19. století Elizabeth Gaskellové Cranford byl poprvé vydáván na pokračování v anglickém časopise Household Words, vedeném Charlesem Dickensem, v roce 1851. Nyní k Vám vůbec poprvé míří v českém překladu. Fiktivní městečko Cranford vykreslila autorka podle Knutsfordu v hrabství Cheshire, kde strávila podstatnou část svého dětství. Děj románu je vlastně sledem rozmarných epizod ze života Mary Smithové a jejích přítelkyň, staropanenských sester Matty a Deborah Jenkynsových. Scéna je zalidněna humorně pojatými postavami - jmenujme jen Betty Barkerovou, která miluje svou krávu, jako by to byla její dcera, ctihodnou, avšak letargickou paní Jamiesonovou, Thomase Holbrooka, ctitele slečny Matty, který zemře teprve rok po své cestě do Paříže, což však veřejnému mínění nebrání v tom, aby v ní vidělo příčinu jeho skonu, pochybného komorníka paní Jamiesonové pana Mullinera, potulného kouzelníka Signora Brunoniho či Petera Jenkynse, již dávno oplakaného bratra slečen Jenkynsových, jehož návrat z Indie obrátí městečko vzhůru nohama. Cranford není jen knihou, kterou si oblíbily již nespočetné generace, ale také vděčným námětem pro filmové a televizní zpracování - například výborně obsazené seriály BBC Cranford a Návrat do Cranfordu byly v roce 2010 odvysílány Českou televizí. Tentokrát si ji můžete vychutnat v kongeniálním - a vůbec prvním českém - překladu Květy Palowské

Mansfieldské panství má všechny potřebné atributy úspěšného románu – spletitý barvitý příběh plný plasticky vylíčených postav, vrcholící šťastným koncem. Hlavní hrdinka Fanny Priceová se v útlém věku ocitá jako chudá příbuzná na Mansfieldu v rodině své lépe situované tety a strýce. Venkovské sídlo žije svým vlastním rytmem a všedními událostmi, jež jsou v celospolečenském měřítku jistě zanedbatelné, ale pro aktéry příběhu vrcholně důležité – ať už je to ples, návštěva nebo něčí nemoc. Fanny dozrává v osobnost, která se i v prostředí sešněrovaném konvencemi dokáže držet svých zásad a ideálů, a proto získá lásku, v niž vlastně neměla doufat…

Britský vědec a badatel se pouští napříč dějinami Peru. Popisuje rozmach a pád předinckých civilizací a provází tak čtenáře pěti tisíciletími peruánské historie - od teprve nedávno objevené caralské kultury přes pyramidy v Moche, chavínský labyrint a gigantické obrazce civilizace Nazca až po inckou pevnost Llactapata, ležící nedaleko Machu Picchu. Erudici svých pětadvaceti let bádání a výzkumů začleňuje do čtivého, vzrušujícího příběhu vlastních průzkumných cest, čerstvých archeologických objevů a odhalených tajemství dávné minulosti Peru.

Příběh Machu Picchu a jeho zakladatelů Historie objevu nejslavnějšího města incké říše spolu s životními příběhy posledních čtyř inků. Autor (americký cestovatel a později i politik), slavný objevitel proslulého Machu Picchu (1911) projevoval již od svých studentských let velký zájem o Jižní Ameriku a její historii; po výhodném sňatku pak mohl zorganizovat badatelskou expedici a tuto oblast navštívit. Teprve po svém velkém objevu (jehož význam si zprvu plně neuvědomoval) se začal hlouběji věnovat studiu dějin říše Inků, což zahrnul i do této své knihy. Text je rozdělen do tří částí: první podává přehled dějin Inků a charakterizuje inckou civilizaci; druhá část popisuje autorovo první seznámení se zemí a pátrání po historických místech a třetí je pak věnována objevu a vykopávkám v oblasti Machu Picchu. Kniha je doplněna obsáhlým úvodem editora, bibliografií, rejstříkem, ilustrativními kresbami, mapkami a zejména fotografiemi - původními z Binghamovy expedice a dále barevnými snímky současné podoby místa, které v mnoha případech vynikají originálními záběry.

This edition is a new collection of Hugh Thomson illustrations selected from the edition of Pride and prejudice originally published in 1894 by George Allen.

Vzdělaná, citlivá a oduševnělá Anna byla zasnoubena s námořním kapitánem Frederickem Wentworthem. Její rodina však tento vztah označila za společensky nepřijatelný a Anna se musela své lásky vzdát. Po letech se s bývalým snoubencem znovu setkává a zjistí, že čas její city k němu nijak nezměnil...

Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...

Ztracená města Jižní Ameriky měla vždycky mocný vliv na lidskou představivost. Rozvaliny staveb Inků a dalších předkolumbovských civilizací jsou roztroušeny na tisících čtverečních kilometrů dosud převážně nezmapovaného území, zvláště ve východních Andách, kde hory sestupují do nížin Amazónie. Ve svém strhujícím vyprávění Thomson líčí i příběhy některých badatelů: objevitele Machu Picchu Hirama Binghama, odvážného Roberta Nicholse, jenž zahynul při hledání bájného Paititi, chrámu v oblasti Madre de Dios, jenž vábí průzkumníky stejně silně jako conquistadory původní El Dorado, a pozoruhodného novodobého průzkumníka Genea Savoye, který v posledních několika letech objevil mnoho významných nalezišť včetně Espíritu Pampy, posledního sídla inkova dvora po španělské conquistě. Kniha vypráví o životě Inků i o jejich mocné říši, o jejich slavě i úpadku, živě líčí jejich výjimečnou kulturu a dáva nahlédnout do jejich zvláštního, někdy krutého světa. Stejně barvitě a poutavě přibližuje i současný svět jejich potomků.

Tradice vypráví, že Shakespeare napsal komedii Veselé paničky windsorské na objednávku královny Alžběty, která si oblíbila postavu Falstaffa a chtěla ho na jevišti vidět zamilovaného. Shakespeare elegantně královně vyšel i nevyšel vstříc, neboť jeho Falstaff není zamilován do dvou windsorských manželek, ale pouze do peněz jejich manželů. Jeho záměr zmocnit se těchto peněz nakonec nevyjde a v komediálním konci hry je rituálně potrestán a zesměšněn ve windsorském parku. Veselé paničky windsorské jsou jedinou komedií Williama Shakespeara odehrávající se v Anglii a je to jediná jeho komedie měšťanská. Zaujme především gejzíry jazykového vtipu, neboť každá její postava má výraznou a osobitou řeč. Velšský kněz Hugo Evans deformuje angličtinu svým přízvukem a komediálně vykloubenými slovními spojeními, doktor Cajus je Francouz, který komolí angličtinu francouzskou výslovností a idiomy, zcela osobitou řečí mluví paní Čiperná a samozřejmě i rytíř Jan Falstaff, jedna z největších Shakespearových komediálních postav vůbec.

Komedie plná bláznivých situací, postav, přeměn a milostných zápletek. Když rozzlobíte svého bratra a vévodu v jedné osobě, může se stát cokoli. Dokáže láska zvrátit lidskou zlobu a proměnit ji opět ve štěstí? Je pravdou, že „Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci“? Přijďte s námi tu záhadu rozluštit.