Hugh Thomson Pořadí knih (chronologicky)

Nejznámější román slavné anglické spisovatelky 19. století Elizabeth Gaskellové Cranford byl poprvé vydáván na pokračování v anglickém časopise Household Words, vedeném Charlesem Dickensem, v roce 1851. Nyní k Vám vůbec poprvé míří v českém překladu. Fiktivní městečko Cranford vykreslila autorka podle Knutsfordu v hrabství Cheshire, kde strávila podstatnou část svého dětství. Děj románu je vlastně sledem rozmarných epizod ze života Mary Smithové a jejích přítelkyň, staropanenských sester Matty a Deborah Jenkynsových. Scéna je zalidněna humorně pojatými postavami - jmenujme jen Betty Barkerovou, která miluje svou krávu, jako by to byla její dcera, ctihodnou, avšak letargickou paní Jamiesonovou, Thomase Holbrooka, ctitele slečny Matty, který zemře teprve rok po své cestě do Paříže, což však veřejnému mínění nebrání v tom, aby v ní vidělo příčinu jeho skonu, pochybného komorníka paní Jamiesonové pana Mullinera, potulného kouzelníka Signora Brunoniho či Petera Jenkynse, již dávno oplakaného bratra slečen Jenkynsových, jehož návrat z Indie obrátí městečko vzhůru nohama. Cranford není jen knihou, kterou si oblíbily již nespočetné generace, ale také vděčným námětem pro filmové a televizní zpracování - například výborně obsazené seriály BBC Cranford a Návrat do Cranfordu byly v roce 2010 odvysílány Českou televizí. Tentokrát si ji můžete vychutnat v kongeniálním - a vůbec prvním českém - překladu Květy Palowské

Třetí ze šesti románů Jane Austenové má všechny znaky, pro něž se dílo této klasické anglické autorky dodnes těší značné oblibě a porozumění u širokého okruhu čtenářů: atmosféra venkovského šlechtického sídla dýchá starosvětským kouzlem, osudy jednotlivých členů rozvětvené rodiny se prolínají v cituplných vztazích, láskyplná a poklidná perspektiva vyprávění je prodchnuta jemným, shovívavým humorem a ironií. Hlavní hrdinka Fanny Priceová, která přišla do rodiny Bertramových v útlém věku jako chudá příbuzná a musela někdy snášet i drobná pokoření a ústrky, nakonec dochází ke štěstí díky svým pevný morálním zásadám a neochvějné věrnosti utajovanému citovému vztahu, který se dloho jevil jako zcela beznadějný... Tedy příběh se šťastným koncem, ale přitom brilantně napsaný a poskytující čtenáři rozkoš z vyprávění, vypovídající barvitě o době, která je pro nás dnes z mnoha důvodů velmi přitažlivá, a především příběh mladé ženy, která si přes odpor konvencí dokázala vybojovat právo na samostatné rozhodování o vlastním životě. Mnohé konvence jsou ty tam a životní styl se od základů změnil, ale toto téma, téma člověka usilujícího o vybudování a uchování vlastní identity a svobody, zůstává stále blízké a důležité pro každého z nás. 1. vydání

Po své vysoce ceněné Bílé skále, v níž se zabývá říši Inků, se tento britský vědec a badatel tentokrát pouští napříč dějinami Peru. Popisuje rozmach a pád předinckých civilizací a provází tak čtenáře pěti tisíciletími peruánské historie – od teprve nedávno objevené caralské kultury přes pyramidy v Moche, chavínský labyrint a gigantické obrazce civilizace Nazca až po inckou pevnost Llactapata, ležící nedaleko Machu Picchu, kterou kdysi sám pomáhal znovuobjevovat. Erudici svých pětadvaceti let bádání a výzkumů začleňuje do čtivého, vzrušujícího příběhu vlastních průzkumných cest, čerstvých archeologických objevů a odhalených tajemství dávné minulosti Peru. Jak říká jeden z archeologů: „Představte si, že by v Egyptě ke všem významným objevům došlo teprve nedávno – přesně taková situace je dnes v Peru.“ Podle časopisu National Geographic patří Hugh Thomson ke vzácnému druhu badatelů; je to spisovatel, který bádá a nikoli badatel, který píše. Navíc dokáže psát s nebývalou a velmi sympatickou pokorou i o svých významných objevech a úspěších; během výprav do peruánských And se mu v nepřístupném terénu Vilcabamby podařilo nejen znovuobjevit na dlouhá desetiletí ztracenou pevnost Llactapata, ale i dosud neznámé skalní město Cota Coca, kam se Inkové pravděpodobně uchýlili po příchodu Španělů.

Příběh Machu Picchu a jeho zakladatelů Historie objevu nejslavnějšího města incké říše spolu s životními příběhy posledních čtyř inků. Autor (americký cestovatel a později i politik), slavný objevitel proslulého Machu Picchu (1911) projevoval již od svých studentských let velký zájem o Jižní Ameriku a její historii; po výhodném sňatku pak mohl zorganizovat badatelskou expedici a tuto oblast navštívit. Teprve po svém velkém objevu (jehož význam si zprvu plně neuvědomoval) se začal hlouběji věnovat studiu dějin říše Inků, což zahrnul i do této své knihy. Text je rozdělen do tří částí: první podává přehled dějin Inků a charakterizuje inckou civilizaci; druhá část popisuje autorovo první seznámení se zemí a pátrání po historických místech a třetí je pak věnována objevu a vykopávkám v oblasti Machu Picchu. Kniha je doplněna obsáhlým úvodem editora, bibliografií, rejstříkem, ilustrativními kresbami, mapkami a zejména fotografiemi - původními z Binghamovy expedice a dále barevnými snímky současné podoby místa, které v mnoha případech vynikají originálními záběry.

This edition is a new collection of Hugh Thomson illustrations selected from the edition of Pride and prejudice originally published in 1894 by George Allen.

Vzdělaná, citlivá a oduševnělá Anna byla zasnoubena s námořním kapitánem Frederickem Wentworthem. Její rodina však tento vztah označila za společensky nepřijatelný a Anna se musela své lásky vzdát. Po letech se s bývalým snoubencem znovu setkává a zjistí, že čas její city k němu nijak nezměnil...

Slavný román Jane Austenové vykresluje, jak může nový mladý soused převrátit vzhůru nohama život v rodině s pěti dcerami. V ovzduší se vznáší pýcha, láska, předsudky, společenské konvence, zlomená srdce i společenský skandál, ale také sebepoznání a pochopení. Příběh lásky a hodnot odkrývá vztahy mezi společenskými vrstvami Anglie na přelomu 18. a 19. století a s jemnou, avšak nepřehlédnutelnou ironií líčí prostředí anglického venkova, tamní rodinné vztahy a snahy matek najít svým dcerám vhodné ženichy. Autorka se pohybuje na hraně odlehčeného a vážného tónu, její vtipné postřehy prozrazují bystrou a nemilosrdnou pozorovatelku. Nový překlad Kateřiny Hilské dává vyprávění svěží tempo, přičemž nic neubírá na zmíněné ironičnosti, a svět Elizabeth Bennetové a pana Darcyho je v jejím podání barevnější a jasnější, než jak jsme ho znali doposud.

Ztracená města Jižní Ameriky měla vždycky mocný vliv na lidskou představivost. Rozvaliny staveb Inků a dalších předkolumbovských civilizací jsou roztroušeny na tisících čtverečních kilometrů dosud převážně nezmapovaného území, zvláště ve východních Andách, kde hory sestupují do nížin Amazónie. Ve svém strhujícím vyprávění Thomson líčí i příběhy některých badatelů: objevitele Machu Picchu Hirama Binghama, odvážného Roberta Nicholse, jenž zahynul při hledání bájného Paititi, chrámu v oblasti Madre de Dios, jenž vábí průzkumníky stejně silně jako conquistadory původní El Dorado, a pozoruhodného novodobého průzkumníka Genea Savoye, který v posledních několika letech objevil mnoho významných nalezišť včetně Espíritu Pampy, posledního sídla inkova dvora po španělské conquistě. Kniha vypráví o životě Inků i o jejich mocné říši, o jejich slavě i úpadku, živě líčí jejich výjimečnou kulturu a dáva nahlédnout do jejich zvláštního, někdy krutého světa. Stejně barvitě a poutavě přibližuje i současný svět jejich potomků.

Traduje se, že tuto komedii napsal William Shakespeare na přání samotné královny Alžběty, neboť první dáma Anglie toužila vidět svého oblíbeného hrdinu, korpulentního rytíře Falstaffa, zamilovaného. Ve hře má ale rytíř ke skutečné lásce daleko napíše totiž stejná milostná psaníčka hned dvěma dámám současně. Krásky si to ovšem vzájemně povědí a uchystají mohutnému rytíři nejedno škodolibé překvapení. A když dodáme, že se do věci vloží i žárliví manželé oněch dam, je zřejmé, že o zábavu nebude nouze.Překladatel Erik Adolf Saudek.

Okouzlující komedie slavného alžbětince odehrávající se v Ardenském lese, jejíž hlavní postavy jsou vyhnanci. Obtížné hledání lásky mezi Rosalindou a Orlandem je nejen oslavou silné lásky, ale také přírody a veselého bláznovství. V lese plném zázraků hledají postavy hry svou svobodu. V překladu Františka Fröhlicha vychází jako 177. svazek edice D.