Benjamin Kuras Pořadí knih

Kdo je Julia Birdová? Čerstvě rozvedená, čerstvě v důchodu, bezdětná, zvědavá. Dříve Londýňanka, teď však majitelka domku ve vysněné idylické anglické vesničce a amatérská vyšetřovatelka. Když nechá zbourat zahradní kůlnu, najdou pod ní kostru mladé ženy, jež tam zřejmě leží více let. Policejní vyšetřování se ne a ne hnout z místa, a tak Julia prostě musí začít pátrat. Ještě že přitom má k ruce svérázně zvědavé labradoří štěně jménem Jake Julia odkrývá překvapivé charaktery některých sousedů – jsou v rozporu s jejími dojmy při letmých setkáních na ulici. V téhle kouzelné vesničce téměř každý střeží nějaké rodinné tajemství, takže pod idylickým povrchem to někdy pořádně vře. Netrvá dlouho a Julia je přesvědčená, že odhalila vraha, jenže Jake ji vyvede z omylu, když jejího podezřelého najde utopeného. Vesnici zachvátí hysterie: v minulosti tady kdosi vraždil a teď to zase začalo

Soubor článků původně psaných pro Playboy. Rozkoš chvilková, pozice směšná, výdaje proklaté, podle lorda Chestertona. Balitba internetem, se všemi trapnostmi. Sex telefonický. Sex podle českých pohádek. Sex bezpečný a nebezpečný. Sex s náhubkem. Neukojené chtíče. Kovidové líbání může být smrtelné. Bod G: je či není? – a je-li, jak se hledá a co dělá? Toxická maskulinita a toxická femininita. Sex seniorský jako kulečník. A víc.

Úsměvná sci-fi novelka, jejímž hrdinou je virus, co odmítá zabít své lidské nositele. Humoristická novela či tragikomické sci-fi melodrama plné zápletek, nebezpečí, filozofování a lásky mezi viry i lidmi. Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem. Nakladatelská anotace.

Série Kurasových "civilizačních" knih, sledujících pokračující destrukci západní civilizace zevnitř i zvenčí, vstoupila do české literatury. Začala ji publikace Soumrak bílého muže, následovaly bestsellery Jak zabít civilizaci a Pohřbívání svobody a završila Poslední naděje civilizace. S obvyklým, ač stále víc šibeničním humorem, autor komentuje současné absurdity a varuje před blížícím se kolapsem - pokud se včas neprobereme z letargie k jeho zastavení.

Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu. V knize zažíváte s autorem komedii českého komunismu, emigrujete do Londýna, vysíláte v české redakci BBC, bavíte se recesistickým humorem maďarských kolegů a pouštíte se do psaní her v angličtině, podle osobních rad anglo-maďarského humoristy George Mikese. Poznáváte zevnitř anglické divadlo, cestujete s ním po Evropě a Izraeli a potkáváte všude inspirující osobnosti.A sledujete jeho zdráhavé vstupy do postkomunistického Česka a českého písemnictví, vnímané ne jako návrat domů, ale jako nová pozvolná emigrace do neznámé země.

K. O. sexu volně navazuje na předchozí trilogii Tao sexu, Ciao sexu a Mao sexu a sleduje postmoderní vývoj sexuálních vztahů. Analyzuje tři fáze a tři generace feminismu, od Simone de Beauvoir přes Germaine Greer po MeToo, od emancipace ženy po psychický masakr mužů. Kniha se baví revolučností současných feministek brojících proti “fašisticko-rasistické” maskulinitě bílého heterosexuála ztělesněné v osobě Donalda Trumpa. Kroutí hlavou nad nadšením dnešních feministek pro islám, který má vlastní dlouholeté bohaté zkušenosti, jak si s ženskou rebelií poradit. A snaží se spočítat desítky nových genderových identit a hodně se při tom všem směje, i když jí místy běhá mráz po zádech napětím, kam se naše civilizace zvolna řítí.

Se svým obvyklým tragikomickým pohledem Benjamin Kuras prezentuje svou skrz naskrz prošmejděnou, prokoukanou a prochutnanou Itálii jako rodiště naší civilizace a její archiv, muzeum, pinakotéku, fonotéku a gastrotéku. Provází nás od regionu k regionu velkolepými městy a překvapivými městečky, fascinujícími stavbami, výraznými osobnostmi jejích dějin, bizarnostmi jejích tradic a zvyklostí, drahokamy její gastronomie, klenoty její výtvarné, hudební a literární tvorby a jejího designu. Úzkostně je klade do kontrastu s její nynější krizí ekonomickou (4 miliony pod hranicí chudoby, třetinová nezaměstnanost mládeže), demografickou (úbytek obyvatel nenarozením a emigrací o čtvrt milionu ročně, vylidňování venkova a menších měst), migrační (pokračující statisícové přítoky afroislámských ilegálů), slábnoucí úctou ke svým civilizačním úspěchům, chabnutím kvalit a dovedností, které je tvořily, a ztrátou kontinuity, smyslu a vůle pokračovat.

S vítaným návratem k tradičnímu černému humoru provází Pohřbívání svobody absurditami, kterými dnes na individuální tvůrčí svobodu a zdravý rozum útočí v křečích politické korektnosti na úrovni lokální, státní, eurounijní a globální téměř všechny obory lidské činnosti - politika, zákony, školství, média, umění, náboženství, věda, vojenství, komunikační a sledovací technologie, business, finančnictví, energetika, bezpečnost, medicína, zemědělství, potravinářství i zacházení s odpadem. S citátem Fritjofa Capry "život tu samozřejmě zůstane, ale nebude nutně lidský", nás autor chlácholí, že blížící se destrukci sebe samých a celé planety dokáží přežít švábi, z nichž kosmické moudro s přírodou jistě vytvoří za milion let další humornou civilizaci.

Kniha Poslední naděje civilizace navazuje na bestseller Jak zabit civilizaci. Dokumentuje dobu od přelomových událostí historické imigrační vlny léta 2015 a nabízí hlubší vhled do příčin a kořenů sebevražedné mánie západní civilizace. Vydává tak zoufalý výkřik k probuzeni z iluzí a sebeklamů růžovými brýlemi vnímané reality a vykresluje skutečný obraz vystupující z mlhy ideologické zaslepenosti. V podrobně dokumentovaných událostech popisuje šíři kolonizace a hloubku islamizace západní Evropy, prudké tempo islamizace Ameriky za Obamova prezidentství, kolaps Blízkého východu a jeho pád do brutálního chaosu a ničím nezastavovaný růst síly a agresivity spojený se sofistikovanou strategií radikálního islámu. Ukazuje, jak a proč prohlubující se psychické poruchy západních elit vhánějí celou civilizaci do propasti, a přibližuje poslední naděje na záchranu Evropy před kulturním a civilizačním zánikem. Vkládá je především do střední Evropy jako poslední dosud nekolonizované a multikulturní politickou korektností neomámené evropské části, jejímž osudovým posláním je vyrůst ze své domnělé malosti a uchovat zdravý rozum, tak jako kdysi Západ zachránil zdravý rozum a civilizovaný život jí.

Epikúros definoval dobré žití jako "slast bez strasti". V jeho stravě "jídla prosté chuti působí stejnou slast jako bohatá hostina, jestliže nás zbavují trýzně pocitu nedostatku". Do epikurejské filozofie se to překládá takto: Touhou po tom, co nemáme, si kazíme to, co máme. Kdo se nedokáže těšit z toho, co má, nebude se těšit z ničeho. Strach z nouze nás nutí konat činy, které nouzi působí. Pečujme proto o vše, co působí blaho, neboť máme-li je, máme vše, a nemáme-li je, ze všech sil po něm toužíme. Blaho sobě působíme i vytvářením blaha druhým, tak jako bolestí působenou druhým vytváříme bolest sobě. To se týká všeho živého, co bolest vnímá. Včetně zvířat, která jíme. Ta nám pak bolest vracejí v podobě stresem a bolestí působených toxinů ve svém mase. S tímto vědomím byl Epikúros s téměř stoprocentní jistotou vegetarián. Benjamin Kuras v této netradiční kuchařce svou vtipnou formou předkládá řadu receptů, která budou působit blaho vám i vašemu okolí.