Zdeněk Wirth Pořadí knih (chronologicky)

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. Zánik některých stavebních památek pražských na konci 18. a v polovině 19. století se dá vysvětlit nezájmem doby a neporozuměním tehdejšího odborného světa pro jejich historický nebo umělecký význam nebo také jejich nevyhovujícím stavebním stavem, avšak při novodobé úpravě vnitřní Prahy mohla být většina dnes zmizelých památek při dobré vůli jejich majitelů a úředních kruhů zachována asanací, restaurací nebo konzervací stavebního objektu a jeho okolí. Stará Praha, jak se dochovala jako nejkrásnější stavební celek až do druhé poloviny 19. století, patří dnes bohužel již z velké části minulosti. V souboru pěti svazků (Praha 1–2, Praha 3–4, Praha 5, Praha 6–19, Opevnění a vltavské břehy) je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.

Novodobá úprava a přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století, zničila většinu krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. Zánik některých památek na konci 18. a v polovině 19. století lze přičíst nezájmu doby a neporozumění historickému či uměleckému významu těchto staveb. Při moderní úpravě vnitřní Prahy však bylo možné většinu zmizelých památek zachovat asanací, restaurací nebo konzervací, pokud by majitelé a úředníci projevili dobrou vůli. Stará Praha, jak byla zachována až do druhé poloviny 19. století, je dnes bohužel již z velké části minulostí. V pěti svazcích je dokumentován neblahý zásah nové doby do staré Prahy, zachycující stavební skupiny a jednotky od středověku do 19. století v jejich původním stavu. Situace na konci 19. a začátku 20. století, kdy byly oblasti jako Holešovice, Karlín, Vinohrady, Podolí či Vršovice považovány za periferní, je dokumentována v dalším svazku edice Zmizelá Praha. Kniha, reeditovaná po více než padesáti letech, nese název Vyšehrad a zevní okresy Prahy a jejími autory jsou Emanuel Poche a Zdeněk Wirth. Obsahuje studii o Vyšehradu a druhém tématu, spolu s třiaosmdesáti fotografiemi většinou z poslední třetiny 19. století.

Encyklopedie nábytkového umění. Druhý díl obsahuje kapitoly věnované pozdnímu baroku (Francie – Ludvík XIV., Německo, Rakousko), rokoku (Francie – Ludvík XIV., Itálie, Německo, Rakousko), nábytku 18. století (v jihovýchodní Evropě, Severní Americe a Anglii), klasicismu (Francie – Ludvík XVI., Švédsko, Itálie, Německo). Druhé, upravené vydání. Ilustrace Leo Ludvík.

Kniha obsahuje 180černobílých fotografií a vysvětlující texty k nim. Zachycují chrámy, paláce, nádvoří, terasy, kašny, zahrady i zákoutí, sály i jejich uměleckou výzdobu, prostě vše, co tento největší stavební komplex v Praze obsahuje, od svatovítské katedrály až po korunovační klenoty českých králů.

Fotografická publikace Pražského hradu a jeho interiérů, kostelů, zahrad, bran, nádvoří, věží a okolí hradu s podhradím. Úvodní slovo napsal Zdeněk Wirth.

Obrazová publikace s ilustracemi Lea Ludvíka zachycující dějiny nábytkového umění. První díl obsahuje kapitoly věnované starověku, středověku, pozdní gotice, renesanci a baroku (Itálie, Francie, Švýcarsko, Německo, Skandinávie, Belgie, Holandsko, Španělsko, Anglie, Severní Amerika). První vydání.

Encyklopedie nábytkového umění. Třetí díl obsahuje kapitoly věnované klasicismu, empíru a biedermeieru (české země, Slovensko, Polsko), dále nábytku v zemích Orientu a v době romantismu ve druhé polovině 19. století. Druhé, upravené vydání. Ilustroval Leo Ludvík.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. Zánik některých stavebních památek pražských na konci 18. a v polovině 19. století se dá vysvětlit nezájmem doby a neporozuměním tehdejšího odborného světa pro jejich historický nebo umělecký význam nebo také jejich nevyhovujícím stavebním stavem, avšak při novodobé úpravě vnitřní Prahy mohla být většina dnes zmizelých památek při dobré vůli jejich majitelů a úředních kruhů zachována asanací, restaurací nebo konzervací stavebního objektu a jeho okolí. Stará Praha, jak se dochovala jako nejkrásnější stavební celek až do druhé poloviny 19. století, patří dnes bohužel již z velké části minulosti. V souboru pěti svazků (Praha 1–2, Praha 3–4, Praha 5, Praha 6–19, Opevnění a vltavské břehy) je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.

Obrazová publikace s ilustracemi Lea Ludvíka zachycující dějiny nábytkového umění. První díl obsahuje kapitoly věnované starověku, středověku, pozdní gotice, renesanci a baroku (Itálie, Francie, Švýcarsko, Německo, Skandinávie, Belgie, Holandsko, Španělsko, Anglie, Severní Amerika). První vydání.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. Zánik některých stavebních památek pražských na konci 18. a v polovině 19. století se dá vysvětlit nezájmem doby a neporozuměním tehdejšího odborného světa pro jejich historický nebo umělecký význam nebo také jejich nevyhovujícím stavebním stavem, avšak při novodobé úpravě vnitřní Prahy mohla být většina dnes zmizelých památek při dobré vůli jejich majitelů a úředních kruhů zachována asanací, restaurací nebo konzervací stavebního objektu a jeho okolí. Stará Praha, jak se dochovala jako nejkrásnější stavební celek až do druhé poloviny 19. století, patří dnes bohužel již z velké části minulosti. V souboru pěti svazků (Praha 1–2, Praha 3–4, Praha 5, Praha 6–19, Opevnění a vltavské břehy) je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. Zánik některých stavebních památek pražských na konci 18. a v polovině 19. století se dá vysvětlit nezájmem doby a neporozuměním tehdejšího odborného světa pro jejich historický nebo umělecký význam nebo také jejich nevyhovujícím stavebním stavem, avšak při novodobé úpravě vnitřní Prahy mohla být většina dnes zmizelých památek při dobré vůli jejich majitelů a úředních kruhů zachována asanací, restaurací nebo konzervací stavebního objektu a jeho okolí. Stará Praha, jak se dochovala jako nejkrásnější stavební celek až do druhé poloviny 19. století, patří dnes bohužel již z velké části minulosti. V souboru pěti svazků (Praha 1–2, Praha 3–4, Praha 5, Praha 6–19, Opevnění a vltavské břehy) je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. Zánik některých stavebních památek pražských na konci 18. a v polovině 19. století se dá vysvětlit nezájmem doby a neporozuměním tehdejšího odborného světa pro jejich historický nebo umělecký význam nebo také jejich nevyhovujícím stavebním stavem, avšak při novodobé úpravě vnitřní Prahy mohla být většina dnes zmizelých památek při dobré vůli jejich majitelů a úředních kruhů zachována asanací, restaurací nebo konzervací stavebního objektu a jeho okolí. Stará Praha, jak se dochovala jako nejkrásnější stavební celek až do druhé poloviny 19. století, patří dnes bohužel již z velké části minulosti. V souboru pěti svazků (Praha 1–2, Praha 3–4, Praha 5, Praha 6–19, Opevnění a vltavské břehy) je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.

Popis pražských zahrad na 24 ti stranách, doplňuje 62 příloh fotografií, zejména Josefa Sudka a dalších významných fotografů

Vyd. k 75. výročí založení královéhradecké spořitelny

Zasvěcený výklad přibližuje známá místa a pamětihodnosti jednotlivých historických pražských měst.

Detailní průvodce historickou budovou ND, s 16 stránkami obrazové přílohy.

Detailní průvodce historickou budovou ND, s 16 stránkami obrazové přílohy.

Publikace se zaměřuje na oblast Českého ráje s důrazem na Turnovsko. Autoři knihy shnují nejzajímavější fakta k tomuto regionu. Kniha je doplněna překrásnými dřevoryty Karla Vika.

Dvacet let Štencova grafického závodu 1908 - 1928.

Na titulním listě název Česká architektura 1800-1920

Studie věnovaná architektonickému dílu čelného představitele české neorenesance doplněná chronologickým přehledem prací A. Wiehla. V obrazové příloze (16 stran) jsou černobílou fotografií nebo architektonickým řezem dokumentovány tyto Wiehlovy práce: Schnirchův dům na Vinohradech (čp.548), domy čp. 317 a 1035 v ulici Karoliny Světlé 15 a 17, dům čp. 64 v Sadové 1 na Vinohradech, Staroměstská vodárna, dům čp. 542 na Smíchově, Městská spořitelna v Rytířské ulici, fara u sv. Petra (čp. 1137b/II), dům J. A. Nováka čp. 1020/II, dům čp. 792/II, náhrobek K. Sladkovského na Olšanském hřbitově, vyšehradský Slavín, Wiehlova rodinná hrobka v arkádách Vyšehradského hřbitova.

Kutná Hora: město a jeho umění : 89 fotografií architektur, maleb a plastik. Vydalo Zemědělské knihkupectví A. Neubert. Druhé vydání. Album komentovaných černobílých fotografií, zachycující exteriéry i interiéry kulturně-umělecké památek Kutné Hory včetně detailů umělecké výzdoby.