Rudolf Procházka Pořadí knih

Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé. V historických disciplínách se ujala mnohaletou úspešností posvěcená tradice oslavit životní jubileum významné osobnosti oboru publikací, do které přispívají kolegové, přátelé i žáci svými studiemi blízkými badatelským tématům oslavence. Podle podobného scénáře vznikl i tento sborník, věnovaný významnému brněnskému archeologovi, PhDr. Rudolfu Procházkovi, CSc., k 65. narozeninám. V rámci snahy o využití momentu, doufejme, že radostného, překvapení při plánovaném předání společného dárku a s tím související potřebou maximálního utajení přípravných prací před zrakem i sluchem oslavence, zvolili iniciátoři celé akce cestu osobního oslovení užšího okruhu potenciálních přispěvatelů. Jejich výběr naplňoval zamýšlenou koncepci publikace zaměřenou na téma středověkého města v širokém pojetí, kterému oslavenec zasvětil své celoživotní badatelské úsilí. Proto se poněkud nestandardně v publikaci objevila jedna z jeho zásadních studií, kterou jsme si se souhlasem původního vydavatele, Archeologického ústavu AV ČR, Brno, dovolili otisknout znovu, aby se toto dílo, známé dosud především odborné veřejnosti, zpřístupnilo i zájemcům z řad veřejnosti široké.

Monografie zahrnuje nejvýznamnější výsledky projektu, které nejen vystihují vývoj opevněných center na Moravě a ve Slezsku v 1. polovině 11. století, ale přinášejí i srovnání se situací v sousedních zemích (souhrnné nebo příkladové), hlavně na Moravě a ve Slezsku, hlavně v Čechách, Slovensku, Velkopolsku a Slezsku, což doplňují práce s perspektivou z více vzdálených území (východní Německo, Anglie). Překvapivé výsledky výzkumu hradiště v Opavě-Kylešovicích přinesly zajímavé nálezy materiální kultury včetně mincí, které ukazují na kontakty směrem k severu a východu, z okolí tzv. Varjagů, jakož i kvalitní sekvenci dendrochronologických dat, která dovolila datování stavby hradu do rané fáze piastovské expanze. Jeho opevnění prozrazuj polský vliv. Monografie ukazuje rozdíly mezi Moravou a sousedními zeměmi, které spojily ranou fázi svou státnosti se sítí hradišť. Na Moravě nacházíme jen jednotlivé opory přemyslovské a polské moci. Skutečný systém administrativních hradišť vybudovali Přemyslovci krátce po dobytí Moravy ve 2. třetině 11. století.

Obsáhlá monografie zabývající se dějinami Modřic od nejstarších dob po současnost. Kniha se zaměřuje nejen na klasickou historii, ale i na kulturně-etnografický obraz města a každodenní život obyvatel v rámci církevního roku (zvyky a obyčeje).

Monografie souborně vyhodnocuje nejdůležitější odkryvy v rámci raně středověkého Přerova, důležitého opevněného bodu na trase z Podunají k Baltu. Vedle velkomoravského osídlení analyzuje zejména situaci za polské nadvlády na počátku 11. století, s unikátně dochovanými dřevěnými sruby a roštovou hradbou, i celou řadou vzácných drobných nálezů. Kniha přispěla k objasnění situace na Moravě před jejím ovládnutím Přemyslovci na sklonku první třetiny 11. století.