Albert Orlita Knihy

Poválečný československý letecký průmysl vyvinul řadu letadel, z nichž některá jsou téměř zapomenutá, ale některé se natrvalo zapsaly do světové letecké historie. Mezi nimi vyniká celokovový dvoumístný větroň L-13 Blaník, který je známý v mnoha částech světa. Vznikl jako produkt, jehož elegantní silueta se stala typickou v oblastech více než čtyřiceti států. Tento větroň, určený k výuce téměř nehlučného létání, je rozpoznatelný i pro začátečníky. Jeho silueta se právem stala součástí loga Aeroklubu České republiky. Na rozdíl od jiných podobných typů, které se vyráběly v řádu stovek kusů, Blaník dosáhl počtu přesahující polovinu třetí tisícovky, a to i přesto, že byl v určitém období nechtěným dítětem. O L-13 Blaník by se dalo psát dlouho, ale zatím se musíme spokojit s tím, co je známo za více než šedesát let jeho existence. Kniha, kterou Albert Orlita uspořádal, obsahuje množství faktografických údajů, což z ní činí unikátní a ucelené dílo o tomto světově známém československém větroni.

Již třetí díl Na cestách s L-410, třicet roků s Turboletem.

Jak-11 byl sovětský cvičný stíhací letoun, který byl vyvinut ze slavných stíhacích letounů konstruktéra Jakovleva. Tento letoun byl v Československu vyráběn v licenci pro potřeby našeho letectva a Svazarmu. Byl exportován do mnoha zemí včetně SSSR kde vznikl. Kniha podrobně popisuje přípravu a rozběh výroby od roku 1952 včetně vzpomínek pracovníků LET Kunovice. Službu v našem letectvu, aeroklubech a službu v zahraničí.

Paměti Alberta Orlity (1904 - 1982) z odboje a věznění v době druhé světové války.

Předkládám ctěnému čtenáři text, který je odrazem uplynulých třiceti let, které jsem strávil v kokpitech mnoha letadel L-410. Velká část těchto letových hodin se odehrávala podle pravidel letu podle přístrojů, nad dvěma dalšími kontinenty a s mnoha kapitány, jak naznačuje titul publikace.

Před padesáti lety poprvé vzlétl první prototyp malého dopravního letounu L-410. Letecká továrna LET n.p. Kunovice tak vstoupila do pomyslného „klubu“ výrobců malých dopravních letadel. Všeobecně se málo ví, že v šedesátých letech letouny L-200 v SSSR létaly na pravidelných místních linkách a Aeroflot potřeboval rychlejší letoun s větší kapacitou, který by nahradil dvouplošníky Antonov An-2. Proto se také od začátku počítalo s provozem L-410 i na nezpevněných plochách (jak se v Rusku říká, „na gruntu“). Pomyslná „první čárka na rýsovacím prkně“ programu L-410 byla učiněna někdy v polovině šedesátých let. Konstrukční práce se rozběhly pod vedením hlavního konstruktéra Ing. Ladislava Smrčka. Vpravdě nadčasové linie „čtyřistadesítky“ pocházejí ponejvíce „z pera“ Ing. Jiřího Janíka, talentovaného projektanta. Publikace mapuje vznik a výrobu tohoto slavného československého letounu od počátku až do současnosti, kdy si připomínáme 50 let od prvního startu L-410.

Po vlídném přijetí mojí první knížky o létání s L-410 si dovoluji předložit další, jsou to popisy některých cest, příhod a pobytů, vesměs na zahraničních cestách s tímto letadlem. Věřím, že i tato publikace zaujme, tak jako ta první a proto snad čtenář pochopí, jak toto letadlo výrazně ovlivnilo můj život. Když jsem bezmála před padesáti lety tento stroj poprvé spatřil, vůbec jsem netušil, kolik letových hodin mi bude souzeno v jeho kokpitu strávit ve vzduchu, mnohdy tisíce kilometrů od domova. Vzpomínky na tuto dobu jsou stále živé a doufám, že snad ještě nějakou stránku napíšu. Fotografie a poznámky za letu jsem si dělal vždycky, ale nikdy by mne nenapadlo, že se najde tolik čtenářů, které to bude zajímat…

Nevím, jak k tomu mohlo dojít, že po čtyřiceti letech, co se zabývám leteckou publicistikou mi za poslední tři roky vychází už třetí opravdická kniha (brožury nepočítám). Je to shoda okolností, nebo se něco změnilo? V každém případě to nejspíše bude tím, že jsem před časem kontaktoval nakladatelství Svět křídel a moje texty je natolik zaujaly, že došlo k realizaci .