Jiří Kostelecký Knihy

Angela a David Wilsonovi jsou oba lékaři. Jejich život v Bostonu je plný stresu, neustálých honiček v práci a stísněných poměrů doma. Není divu, že když dostanou nabídku z hezkého novoanglického městečka Bartletu, láká je to z chaosu velkoměsta pryč. Bartletská nemocnice navíc nabízí lepší plat, pěknou přírodu okolo, výhodnou půjčku na koupi domu… je tedy rozhodnuto. Po čase se ale ukáže, že všechno není tak idylické, jak doufali. Davidovi pacienti nevysvětlitelně a zdánlivě bez příčiny umírají, nový systém financování zdravotnictví jde navíc leckdy proti zájmům nemocných, z Angelina šéfa se nakonec vyklube mnohem méně sympatická postava, než to na počátku vypadalo… To ale není nic proti tomu, co začnou tušit později - že v pozadí záhadných úmrtí nemusí stát neznámý virus, ale něčí úmysl. Wilsonovi si s hrůzou uvědomí, že za poklidnou sousedskou atmosférou maloměsta je tiché spiklenectví, ne-li spoluvina. A když se po hlavě vrhnou do vyšetřování případu, zjistí, že mají proti sobě i místní policii. Přesto v pátrání pokračují…

Blíží se konec milénia, doba, kdy v naší republice po několika málo letech naděje zlo minulosti opět začíná zapouštět své kořeny. Vypravěč, konečně svobodný a volný, odjíždí na dobrodružnou cestu po Africe, která ho má zavést až do daleké Keni, cestu plnou vášně, erotických zážitků a nezapomenutelných setkání. Přichází čas vzpomínání a bilancování, čas přemýšlení a filozofických diskusí. Vypravěč se nikdy nezaprodal, ale přesto v něm zůstává neznatelná pachuť z toho, kam se mohl jeho život ubírat, kdyby žil ve svobodném světě, a ne pod dohledem mocné StB. A všechna ta vítězství i prohry, strach i drobné triumfy najednou začínají dostávat jiný význam. Přichází čas zúčtování se zlem minulosti, ale i čas smíření…

V americkém státě Michigan, kde státy povolují náhradní rodičovství, porodí Mary Milmanová jako náhradní matka chlapce. Jeho skutečnými rodiči jsou doktor Frank, výzkumník oboru genetiky, a jeho žena Marsha. Svému synovi dají jméno VJ. Záhy se zjistí, že VJ je malý génius, jehož inteligence výrazně převyšuje hranici lidského chápání. Chybí mu však některé lidské vlastnosti. Když mu jsou tři roky, jeho inteligence náhle prudce klesne. Marsha začne mít o malého VJ strach. Krátce poté zemře jeho bratr a rok po něm i chůva. Oba zemřou na vzácný druh rakoviny. Doktoru Frankovi navíc někdo vyhrožuje a snaží se ho zastrašit. Oba rodiče začínají nezávisle na sobě pátrat po souvislostech, které jednotlivé případy zdánlivě spojují. Marsha dochází k šokujícím zjištěním...

Co by se bylo tenkrát stalo, kdyby… se Churchillovi podařilo zviklidovat Stalina? Tuto otázku si klade známý americký autor science fiction Ben Bova ve svém románu Triumf. Duben 1945. Druhá světová válka se blíží ke svému konci, v Berlíně řídí Hitler poslední boje ze svého bunkru. Nejvyšší představitelé Sovětského svazu, USA a Velké Británie studují ve svých operačních centrech strategické mapy Evropy. Spojenečtí generálové – Eisenhower, Patton, Montgomery, Žukov a Koněv – čekají na svůj závěrečný triumf. Jde o vavřínový věnec vítěze vítězů – jde o Berlín… A pak je zde Stalingradský meč – dar anglického krále od britského národa, který J. V. Stalin převzal na Teheránské schůzce v roce 1943… To je ta chvíle, kdy vše se změní v drama, neboť v režii Ben Bovy se tento symbolický meč stane skutečnou vražednou zbraní. Ale ne tak, jak by Vás napadlo. Vše mohlo být i jinak…... celý text

Román Konec karnevalu líčí okouzlení fyzickou i duchovní láskou, která se zdá být věčná. Mladý hrdina Pedro se vyrovnává se zradou své životní lásky a snaží se najít sám sebe a svou duchovní rovnováhu. Vydává se za strýcem Jorgem, vzdělaným malířem a filozofem, který žije na ostrově věčného jara, v Santa Cruz na Tenerife, kde se koná každoroční karneval. Autor se v textu ponořuje do magického světa erotiky bez tabu a zároveň zkoumá duchovní milostné okouzlení. Meditativní úvahy se dotýkají smyslu života, fascinace tvůrčí činností, strachu ze smrti a touhy porozumět magické konstrukci makrokosmu. V jednom z intimních okamžiků Pedro prožívá spojení s ženou, která ho svírá mezi koleny, a vzpomíná na slova Vladimira Nabokova o prvním milování. Jejich okamžik je naplněn touhou a melancholií, přičemž Pedro cítí, že se měli potkat mnohem dříve. Jejich láska je spojena s pocitem, že by měli prožít něco neskutečného, co je přesahuje a spojuje je v čase a prostoru.