Bertrand Schmitt Pořadí knih (chronologicky)

Výbor z esejistické a teoretické tvorby francouzského autora Bertranda Schmitta (1967) zahrnuje texty publikované v českých překladech časopisecky či jako doslovy a texty do katalogů a sborníků. Tento absolvent pařížské Sorbonny vnáší do českého uměnovědného prostředí prvky, které jsou ve Francii stále aktuální, zejména v oblasti interpretace imaginativní tvorby. Nepracuje v duchu dominantní postmoderní dikce, ale preferuje kontexty levicového diskursu, jak je založili G. Bataille, G. Debord či J. Baudrillard. Sleduje linie imaginativního myšlení a jeho sebereflexe, vztahující se k tradici francouzského surrealismu, včetně kritické analýzy Bretonových teoretických konceptualizací. Také se zaměřuje na historicky paralelní a odlišné perspektivy, například na autorů ze skupiny Le Grand Jeu, zejména Josefa Šímu. Schmittova erudice v komentářích a interpretacích uměleckých děl, jak minulých (Breton, Bataille, Artaud) tak současných (Eva a Jan Švankmajerovi), narušuje stereotypní představu francouzského intelektuála, který v postmoderní sebestřednosti zaměňuje sémantiku za syntax. Jako významný básník přináší do svého analytického jazyka imaginaci, která mu umožňuje empatický vhled do světa autorských individualit.

Knížka si klade za cíl představit rané dílo malíře Josefa Šímy od brněnských počátků do jeho setkání se členy francouzské skupiny Vysoká hra. Ukazuje, jak toto setkání ovlivnilo další Šímovu malířskou tvorbu.

Výtvarné dílo a filmy Jana Švankmajera, uznávaného autora, zůstávají v mnoha ohledech neprozkoumané. Dosud neexistuje kniha, která by systematicky a komplexně zmapovala jeho vývoj jako filmaře, výtvarníka, experimentátora a surrealisty. Tato monografie se snaží zachytit různé aspekty jeho života a díla, vyzývá čtenáře k prozkoumání jeho bohatého a unikátního univerza. Eseje se zaměřují na charakteristické rysy Švankmajerovy tvorby, jako jsou loutkové divadlo, surrealismus a spolupráce s Evou Švankmajerovou, a zkoumají jeho obsesi a rané tvůrčí zkušenosti, které přispěly k jeho pozdějšímu vývoji. Biografická studie je chronologická a doplňuje ji analýza jeho divadelních a filmových děl, výtvarných projektů a básní, přičemž zdůrazňuje umělecké spolupráce a vlivy, které formovaly jeho imaginaci. Autoři knihy mají hluboké znalosti o Švankmajerově díle a sdílejí s ním podobný pohled na svět. Publikace obsahuje také antologii jeho textů, podrobnou filmografii a bibliografii a vychází v české i anglické verzi.

Alena Nádvorníková je historička umění, členka Surrealistické skupiny v Československu. Šíře jejích aktivit je neuvěřitelně široká - věnuje se teoreticko-kritické činnosti, mimo jiné objevila pro českou veřejnost fenomén art brut; byla kurátorkou mnoha výstav, je autorkou několika básnických sbírek, editorkou knih převážně se vážících k surrealismu a zejména výsostnou kreslířkou. Její kresby si nelze nezapamatovat. Vryjí se do paměti hned napoprvé svou zneklidňující naléhavostí. Rozrušují, a přitom volají po soustředěné pozornosti. Jdou proti srsti tomu, co bychom mohli vnímat jako vnějškově líbivé. Drásají, současně však i zacelují. Chaos je v nich opakovaně vytvářen, a vzápětí zklidňován a zvládán. Jsou dílem spontaneity i kritického postoje. Nic v nich není vposled náhodné, ačkoli vznikají z jedinečné náhody daného okamžiku. Vším, co je jim vlastní, protestují proti intelektuálnímu výkladu, současně však poskytují prostor k téměř nekonečnému počtu asociací a interpretací.