Bernard-Henri Lévy je uznávaný francouzský filozof a aktivista, jehož rozsáhlé dílo zahrnuje více než třicet knih a řadu filmových dokumentů. Jeho psaní, často zasazující do aktuálního dění, se zabývá hlubokými filozofickými otázkami a společenskými problémy. Lévyho přístup je charakteristický intelektuální vášní a neústupným hledáním pravdy a spravedlnosti v komplexním světě. Jeho práce představuje výzvu k zamyšlení nad podstatou lidskosti a naší rolí v současné společnosti.
Hlavní postavou tohoto románu-životopisu, který vychází nejen ze všech známých faktů, ale i požadavků básnické imaginace, je opravdu autentický Charles Baudelaire. Autor knihy se opírá o vizi Baudelaira vyhnance, přesvědčeného o svém celoživotním krachu, líčí okolnosti básníkova života a poslání literatury s maximální svobodou.
Inspirativní slovní přestřelka dvou předních francouzských intelektuálů. Dva kontroverzní autoři si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. To, co začalo jako tajná korespondence zavilých nepřátel, přerostlo v jiskřivou intelektuální výměnu mezi dvěma mistry pera – slavným spisovatelem a neméně věhlasným filozofem. Výsledkem je provokativní názorový střet, který ukazuje celou společnost i oba myslitele v tragikomickém světle. Začalo to jako neveřejná korespondence dvou zarytých protivníků. Na jedné straně Bernard Henri Lévy, autor dnes už klasické knihy Barbarství s lidskou tváří, kterého média odmítají jako bohatého, arogantního a propagací vlastní osoby posedlého samozvaného dobroděje. Na druhé Michel Houellebecq, autor bestselleru Elementární částice, často vysmívaný jakožto sexem posedlý misogyn a údajný rasista. Tito dva kontroverzní spisovatelé si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. Výsledkem je tragikomický portrét společnosti i obou myslitelů a jiskřivá intelektuální výměna mezi dvěma mistry pera, která se brzy po vydání stala mezinárodním bestsellerem.
Biografie francouzského spisovatele a filozofa J. P. Sartra. Mezi raným Sartrem, úžasným filozofem Bytí a nicoty, brilantním spisovatelem novely Nevolnost a pozdějším souputníkem nejhorších totalitních systémů existuje totiž svým způsobem rozmlžená hranice. Lévy se pokouší přijít na kloub náhlému zvratu a zodpovědět otázku, proč intelektuál, který zlo do všech důsledků promyslí, mu v rozhodující chvíli podlehne. V Lévyho knize ovšem defiluje vskutku celé intelektuální století. Osobnosti, s nimiž se Sartre musel vyrovnávat, i ti, kteří se museli vyrovnat s ním, Céline, Gide, Flaubert, Heidegger, Husserl, Camus, Malraux, Breton, Deleuze, Foucault a bezpočet dalších. Překvapivý epilog s otevřeným koncem je pak jen jiným vyjádřením dvojznačného vztahu století a jednoho velkého a rozporuplného intelektuála, který v něm zanechal hluboký otisk.
On se souvient avec effroi des images diffusées en février 2002 montrant le supplice de Daniel Pearl, ce journaliste américain enlevé puis décapité, a Karachi, par une bande de fous de Dieu . Hanté par le meurtre barbare du reporter du Wall Street journal, a la fois juif et ami du monde arabo- musulman, Bernard-Henri Lévy a mené sa propre enquete. Celle-ci l'a conduit de Karachi a Londres, de Sarajevo a Dubai, de Kandahar a Los Angeles et... Karachi. Il a remis ses pas dans les pas de la victime et de son bourreau. Il a retrouvé les témoins, les acteurs et les lieux. Il s'est plongé dans un monde de fanatismes et de passions sanglantes, de traques interminables, de manipulations périlleuses et de mensonges d'État. Il a côtoyé la nébuleuse terroriste dans ses ramifications les plus stupéfiantes, dans ses complicités les moins avouables. A chaque étape de cette immersion dans l'univers des nouveaux possédés , deux questions: Qui a vraiment tué Daniel Pearl ? Quel secret s'appretait-il a révéler quand ses assassins l'ont égorgé ? Bernard- Henri Lévy explore ces ténebres en journaliste, en romancier, en philosophe. Son livre propose un tableau moderne du mal. C'est une descente vers les enfers ou couvent, peut-etre, nos prochaines apocalypses.
Končí éra Západu. Kdo jej vystřídá? Jeden z předních současných globálních intelektuálů, francouzský filozof, dokumentarista a spisovatel Bernard-Henri Lévy, ve své esejistické a osobně laděné knize Říše a pět králů sleduje zmenšování vlivu západních demokracií na světové dění. Po staletí budovaná euroamerická Říše zaniká a o její ruiny se začíná prát pět agresivních králů: Rusko, Čína, Saúdská Arábie, Írán a Turecko. Bernard-Henri Lévy se zamýšlí nad příčinami konce atlantického vlivu a současnou geopolitickou situací především na Blízkém východě i nad důsledky vzniklého mocenského vakua pro dnešní svět. Proces ústupu podle něj započal už mnohem dříve než ve chvíli, kdy byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump nebo kdy vypukla migrační krize. A pokud mají hodnoty a ideály rovnosti, svobody a demokracie přežít, musí Říše, která se jimi doposud zaštiťovala, začít hledat novou cestu pro jednadvacáté století.
Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás – základy evropské civilizace – více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme? Co nám tato kritická situace odkrývá o nás samých a naší vůli nechat sebou manipulovat? Jeho rozhněvaná reflexe připomíná nezrušitelnost lidských závazků a podstatu odpovědnosti za otevřenost světa.
Jaká je vlastně země, která dnes vládne světu? Je to ještě demokracie? Kniha francouzské intelektuální celebrity, která na tyto a další otázky hledá odpovědi, se v USA i ve Francii stala bestsellerem ihned po svém vydání. Na počátku byl nápad vlivného časopisu Atlantic Monthly: požádat některého francouzského intelektuála, aby navštívil Ameriku a vydal se po stopách Alexise de Tocquevilla, který počátkem XIX. století podnikl slavnou cestu, na jejímž základě sepsal dnes klasické dílo Demokracie v Americe.
