Vítězslav Hálek Knihy

Když roku 1859 vydal čtyřiadvacetiletý Hálek sbírku básní nazvanou Večerní písně, byla to literární událost. Tématem knížečky – obsahovala 65 básní – je především láska v rouše jarní přírody, poklidné lidské soužití, radost z daru života a důraz na tehdy velmi ceněné poslání básníka. Líbezná forma představila Hálka jako pěvce, pomáchovského reprezentanta drobných laskavých básnických útvarů. Po delším intermezzu povídkovém (např. Muzikantská liduška) a dramatickém vrátil se Hálek k útvaru krátké básně ve třech cyklech souboru V přírodě; poslední z nich vyšel v roce jeho smrti. Přestože se za ta dlouhá léta ryze lyrický vztah k lásce a k přírodě proměnil, zachovala si řada z těchto básní kouzlo líbezného pohlazení. Nové vydání se může stát pro nejednoho milovníka poezie objevem. Svazek doprovázejí ilustrace Jany Šindelové. Uspořádal Vladimír Justl.

Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873), reprezentující to nejlepší z Hálkova raného i zralého prozaického díla. Výbor uzavírá šest ukázek z publicistiky, zahrnujících fejetony a články cestopisné (například Neštěstí na Dunajci v Tatrách, Cestopis na Oupor) i literární (mimo jiné Gogola hledám, Papírová společnost).

Výbor z básnické tvorby klasika české poezie 19. stol. Obsahuje 4 sbírky: Balady a romace -- Večerní písně -- V přírodě -- Pohádky z naší vesnice Balady a romance - krátké epické básně, v nichž se básník dotýká základních otázek lidského života, morálky, problémů smrti a života,viny a svědomí. Večerní písně - básně, v nichž zpívá o sťastné lásce zbavené společenských a náboženských předsudků (některé zhudebnil B. Smetana). V přírodě - básník zde zachytil především jarní přírodu v pestrých a rozmanitých obrazech. Pohádky z naší vesnice - láska k rodnému mělnickému kraji a obraz denního života na vsi.

Vybrané spisy Vítězslava Hálka, svazek IV. Vychází k 120 výročí narození Vítězslava Hálka

Výbor z dopisů a milostných a sociálních próz představuje průřez tzv. prvním obdobím autorovy tvorby (povídka Z Amorova deníku vyšla prvně časopisecky v Obrazech života 1859).

Tato vzácná kniha Vítězslava Hálka, ve své době nejoblíbenějšího básníka lyrických, optimisticky laděných veršů vzdávajících hold lásce, přírodě a bezprostřední radosti ze života (celé jeho literární dílo i názory ovlivnila nejvíce léta strávená v prostředí klidného středočeského venkova

Povídka pojednává o sociálních poměrech na vesnici, kde začínají vládnout peněžní vztahy a touha po bohatství. Příběh dívky, které rodiče bránili ve sňatku s jejím milým a nutili ji do svazku s bohatým člověkem.

Otištěno podle textu v "Osvětě", roč. III., 1873

Otisk podle prvého vydání z roku 1859 (píseň I - LVI.), doplněný podle vydání z roku 1862 o dalších sedm písní (LVII.-LXII.), dále podle vydání z roku 1871 o nové tři písně (LXIV. až LXVI.) z posmrtného vydání o další dvě písně (LXVII.-LXVIII.) a opomenutou z "Máje"

Sbírka Vítězslava Hálka s úvodní studií od F.V.Krejčího.

Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.

Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané je soubor literárních děl, která reflektují období 19. století a jeho kulturní kontext v české literatuře. Kniha zahrnuje příspěvky významných autorů, jako jsou Karel Jaromír Erben, Karel Sabina, Jaroslav Novák a další, kteří se ve svých textech věnují různým aspektům života a společnosti té doby. Hlavními tématy jsou národní obrození, identita a tradice, stejně jako každodenní život na Hané. Postavy v těchto literárních dílech představují široké spektrum lidských zkušeností, od venkovských obyvatel po intelektuály, a jejich příběhy odrážejí jak osobní, tak kolektivní zápasy a radosti. Kniha se zaměřuje na propojení literatury a historie, přičemž ukazuje, jak literární výrazy a motivy odrážejí dobové hodnoty a myšlení. Čtenáři se mohou těšit na analýzu jazykových prostředků, stylu a tematických prvků, které utvářejí českou literární tradici v kontextu Mánesovy doby.

Pod dutým stromem Krista byla sirotek a Veníkovi zemřela maminka. Krista žila u Říhových. Když bylo Veníkovi 12, přestal chodit do školy a začal pracovat na louce. Krista už také nechtěla chodit do školy a chtěla být s Veníkem. Na louce hrál Veník na housle a Krista zpívala. Když Veníkovi zemřel tatínek, nastaly pro děti krušné časy. Rozhodly se utéct a toulaly se po vesnicích. Veník hrál a Krista zpívala. Tím se živili. Všem se jejich hudba líbila. Když dospívali, Veník se do Kristy zamiloval. Vrátili se na svoji oblíbenou louku a Veník ustlal Kristě pod dubovým stromem. Krista od něj odešla a už se za ním nevrátila. Poldík ji dlouho hledal a změnil se. Když chodil vesnicemi, pil v hospodách a už nebyl tak hodný jako dřív. Doslechl se, že v Praze zpívá vynikající zpěvačka. Šel se na ni podívat do divadla a poznal v ní Kristu. Krista byla uznávaná a žila v přepychu. Veník začal hrát v orchestru divadla. Když hrál Osiřelo dítě, Krista ho poznala. Byla asi ráda, že ho vidí. Omdlela a zemřela. Veník se vrátil na louku. Bylo mu zima, proto se chtěl ohřát a udělal si oheň. Začal hořet celý les a Veník zemřel. Otištěno podle vydání z r. 1874 v "Jiných třech povídkách" a jest třetím vydáním v Bačkovského "Národní četbě".

Otištěno podle "Slovanských besed", roč. I. z r. 1861.

Články literární a výbor z feuilletonů. Úvahy o písemnictví; Časové projevy a boje literární; Příležitostné články o české literatuře; Výbor z feuilletonů

Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.

Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.

Edice Melantrichovy knižnice sv. XLVIII. Povídky s vesnickou tematikou. Povídky s vesnickou tematikou. Zaměřoval se na kontrasty (vztahy rodičů a dětí, …). Většina jeho povídek končí tragicky. Hálek zde kritizuje finanční vztahy a touhu po penězích. Hlavním motivem je nutnost jednat a žít v souladu s přírodou a to pro něj znamená posuzovat člověka podle jeho vnitřních hodnot. Objevuje se v nich snaha vychovávat.

Muzikantská Liduška je vesnická povídka Vítězslava Hálka z roku 1861, patří k nejznámějším Hálkovým povídkám. V minulosti byla i zfilmována.

Básně, které jsou vybrány ze sbírky "V přírodě", přibližují dětem krásu a život přírody v různých ročních obdobích od jara do zimy. Poslední báseň "Zlatá babička" je ze sbírky "Pohádky z naší vesnice". Výbor uspořádal Bohumil Polan. Pro čtenáře od 9 let.

Cestopisné črty a fejetony z let šedesátých a sedmdesátých zachycují bohatství dojmů a citových zážitků básníka na cestách doma i v cizině. První část uvádí cestu do Horní Lužice a Saska (1861), druhá část cestu do Haliče a do Tater (1862), třetí část cesty na Balkán a do Cařihradu (1865-1869). Následující Krkonošské črty (1874) a další cestopisné fejetony z domova a ciziny.

Básně Vítězslava Hálka v edici Květy české poezie. Uspořádal a doslovem opatřil Vladimír Dostál.

Soubor povídek, v nichž pěvec Večerních písní zachycuje většinou na venkovských námětech z poloviny minulého století (v povídce Poldík rumař jde o námět z pražského Podskalí) konflikty sociální a etické, přičemž nejčastěji jde o problém nešťastné lásky. Toto vydání je v podstatě reedicí textů, které vyšly ve třech svazcích jako druhý, třetí a čtvrtý díl Vybraných spisů Vítězslava Hálka v SNKLHU 1955-1957.

Výbor z milostné, přírodní a reflexivní lyriky byl pořízen z knih Večerní písně a V přírodě. Východiskem výboru po stránce textové bylo vydání básní Vítězslava Hálka v Národní knihovně z roku 1955. Vybral, uspořádal a předmluvu napsal Michal Černík.

Básně vydány k 100. výročí narození autora. Předmluva Dr. Miloslav Hýsek, listy volně vložené v papírové obálce, ta je mírně v kraji nažloutlá, listy nerozřezané. III. svazek sbírky Listy k srdci, kresby Zdeněk Guth. Náklad 300 ks, z toho 25 ks na papíru Japan a 250 ks na ofsetu.

Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.

Články z let 1861-1874. Drobné články cestopisné -- Na Černou Horu -- Cařihrad a jeho život -- Krkonošské črty -- Poslední obrázky

Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.

Muzikantská liduška - U panských dvěří - Na statku a v chaloupce

Kniha obsahuje tři povídky, Náš dědeček, Poldík rumař, Na vejminku.