Vítězslav Hálek Pořadí knih (chronologicky)

Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835—1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873), reprezentující to nejlepší z Hálkova raného i zralého prozaického díla. Výbor uzavírá šest ukázek z publicistiky, zahrnujících fejetony a články cestopisné (například Neštěstí na Dunajci v Tatrách, Cestopis na Oupor) i literární (mimo jiné Gogola hledám, Papírová společnost).

Oceňování majetku patří mezi ekonomické disciplíny, jejichž význam neustále roste a s jeho závěry pracuje celá řada profesí a institucí. Příkladem mohou být soudy všech úrovní, Policie ČR, exekutoři, advokáti, notáři, úředníci mnoha státních úřadů, zaměstnanci bank a pojišťoven a samozřejmě podnikatelé i běžní občané při zcela obvyklých majetkových transakcích. Všem jmenovaným, a nejen jim, je určena tato publikace, která poskytuje zájemcům o oceňování majetku jednoduché a jasné odpovědi na otázky související s praxí, informace o principech oceňování i popisy zcela konkrétních metod stanovení ceny jednotlivých druhů majetku (včetně nemovitostí, movitého majetku, cenných papírů, nehmotného majetku, práv, pohledávek i celých podniků). Vše je navíc doplněno srozumitelnými a názornými příklady ocenění zcela konkrétního majetku.

Když roku 1859 vydal čtyřiadvacetiletý Hálek sbírku básní nazvanou Večerní písně, byla to literární událost. Tématem knížečky – obsahovala 65 básní – je především láska v rouše jarní přírody, poklidné lidské soužití, radost z daru života a důraz na tehdy velmi ceněné poslání básníka. Líbezná forma představila Hálka jako pěvce, pomáchovského reprezentanta drobných laskavých básnických útvarů. Po delším intermezzu povídkovém (např. Muzikantská liduška) a dramatickém vrátil se Hálek k útvaru krátké básně ve třech cyklech souboru V přírodě; poslední z nich vyšel v roce jeho smrti. Přestože se za ta dlouhá léta ryze lyrický vztah k lásce a k přírodě proměnil, zachovala si řada z těchto básní kouzlo líbezného pohlazení. Nové vydání se může stát pro nejednoho milovníka poezie objevem. Svazek doprovázejí ilustrace Jany Šindelové. Uspořádal Vladimír Justl.

Svazek obsahuje osm Hálkových povídek: Jiřík, Kterak se pan Suchý rozhněval na svět, Maryška, Zapomenutý, Na statku a v chaloupce, Poldík rumař, Na vejminku, "Študent" Kvoch.

Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané je soubor literárních děl, která reflektují období 19. století a jeho kulturní kontext v české literatuře. Kniha zahrnuje příspěvky významných autorů, jako jsou Karel Jaromír Erben, Karel Sabina, Jaroslav Novák a další, kteří se ve svých textech věnují různým aspektům života a společnosti té doby. Hlavními tématy jsou národní obrození, identita a tradice, stejně jako každodenní život na Hané. Postavy v těchto literárních dílech představují široké spektrum lidských zkušeností, od venkovských obyvatel po intelektuály, a jejich příběhy odrážejí jak osobní, tak kolektivní zápasy a radosti. Kniha se zaměřuje na propojení literatury a historie, přičemž ukazuje, jak literární výrazy a motivy odrážejí dobové hodnoty a myšlení. Čtenáři se mohou těšit na analýzu jazykových prostředků, stylu a tematických prvků, které utvářejí českou literární tradici v kontextu Mánesovy doby.

Výbor z milostné, přírodní a reflexivní lyriky byl pořízen z knih Večerní písně a V přírodě. Východiskem výboru po stránce textové bylo vydání básní Vítězslava Hálka v Národní knihovně z roku 1955. Vybral, uspořádal a předmluvu napsal Michal Černík.

Výbor z dopisů a milostných a sociálních próz představuje průřez tzv. prvním obdobím autorovy tvorby (povídka Z Amorova deníku vyšla prvně časopisecky v Obrazech života 1859).

Podnázev: Antologie z jeho lyriky k stému výročí básníkovy smrti. Výbor ze sbírek Večerní písně, V přírodě a z básnických povídek obsahuje lyriku milostnou, přírodní, básnické reflexe a útočné básně časové, lyrické básně s baladickým šerosvitem, náměty groteskně bizarní, motivy podzimní a zimní autorovy "písně kosmické" aj. Zasvěcený doslov vyznívá v obdivnou rehabilitaci básníkova díla. Uspoř., doslovem: Hálek lyrik a pozn. opatřil Ivan Slavík.

Poldík rumař -- "Študent" Kvoch Dva portréty lidí, kteří se stali podivíny pro životní nezdary. Povozník Poldík překoná pocity křivdy a pomáhá obětavě ženě, která dala přednost jinému. Zběhlý student Kvoch, člověk slabé vůle, hyne sebevraždou, protože se nedokázal vypořádat s posměšky a svým neúspěchem.

Básně, které jsou vybrány ze sbírky "V přírodě", přibližují dětem krásu a život přírody v různých ročních obdobích od jara do zimy. Poslední báseň "Zlatá babička" je ze sbírky "Pohádky z naší vesnice". Výbor uspořádal Bohumil Polan. Pro čtenáře od 9 let.

Svazek je rozdělen do čtyř tématyckých oddílů. První pod názvem Z našeho života politického a společenského Druhý pod názvem Vzpomínky a obrázky z Prahy Tředí pod názvem V přírodě Čtvrtý pod názevm O umění

Cestopisné črty a fejetony z let šedesátých a sedmdesátých zachycují bohatství dojmů a citových zážitků básníka na cestách doma i v cizině. První část uvádí cestu do Horní Lužice a Saska (1861), druhá část cestu do Haliče a do Tater (1862), třetí část cesty na Balkán a do Cařihradu (1865-1869). Následující Krkonošské črty (1874) a další cestopisné fejetony z domova a ciziny.

Život Poldíka rumaře plynul stále stejně s navyklou pravidelností. Jeho dny se nijak výrazně nelišily. V létě vozil z Podskalí písek na staveniště a v zimě zase led do sklepů pražských sedláků. Vedle svého povozu si navykl pomalému, váhavému kroku, který nezměnila ani neděle. Byl vyhlášeným znalcem koní, ale přesto byli jeho koně herky, kostry potažené kůží. Své zvyky změnil Poldík jen jednou v životě. Příčinou byla Málka, dcera sousedky, která po smrti své matky převzala její každodenní činnost. Tou bylo nošení oběda pro Poldíka. Po boku Málky Poldík pookřál, cítil se s ní skvěle. Jenže Málka dala po určité době přednost mladému a veselému pískaři Frantíkovi, který si ji získal vozením na loďce po Vltavě. Když se Málka s Frantíkem vzali, Poldík zanevřel na své rumařské řemeslo a věnoval se léčení koní. Také převychovával chlapce rumařů na pískaře, aby se v životě nedožili takového zklamání jako on. Málka měla s Frantíkem syna. Po tragické smrti Frantíka se ho Poldík ujal. Málka ale nechtěla, aby byl její syn pískařem jako jeho otec, který se stal obětí svého povolání. Poldík z něho tedy vychoval rumaře.

Nejde o lliteraturu "velkou", ale pohodovou, maloměstskou. Jedná se o dvanáct povídek, z nichž nejznámější je patrně "Muzikantská Liduška", které se dostalo i filmové podoby.

Básně Vítězslava Hálka v edici Květy české poezie. Uspořádal a doslovem opatřil Vladimír Dostál.

Soubor povídek, v nichž pěvec Večerních písní zachycuje většinou na venkovských námětech z poloviny minulého století (v povídce Poldík rumař jde o námět z pražského Podskalí) konflikty sociální a etické, přičemž nejčastěji jde o problém nešťastné lásky. Toto vydání je v podstatě reedicí textů, které vyšly ve třech svazcích jako druhý, třetí a čtvrtý díl Vybraných spisů Vítězslava Hálka v SNKLHU 1955-1957.

Výbor přinášející nejcharakterističtější práce V. Hálka: básně lyrické (hl. ze sbírek Večerní písně a V přírodě), epické (převážně z Pohádek z naší vesnice) i lyricko-epické; z dramatických prací je tu Catilinova řeč k římské chudině (z dram. Sergius Catilina), mezi povídkami zařazeny rozsahem kratší (Jiřík, Mladá vdova a starý mládenec, Sedlák Dolina, Poldík Rumař), závěrem ukázky z cestopisu, literárních článků a feuilletonů. Uspořádal a doslov, nazvaný Několik obecných slov o Hálkovi, napsal Vladimír Dostál.

Kniha obsahuje tři povídky, Náš dědeček, Poldík rumař, Na vejminku.

Na statku a v chaloupce;Na vejminku;Pod pustým kopcem

Na statku a v chaloupce;Na vejminku;Pod pustým kopcem

Pod dutým stromem Krista byla sirotek a Veníkovi zemřela maminka. Krista žila u Říhových. Když bylo Veníkovi 12, přestal chodit do školy a začal pracovat na louce. Krista už také nechtěla chodit do školy a chtěla být s Veníkem. Na louce hrál Veník na housle a Krista zpívala. Když Veníkovi zemřel tatínek, nastaly pro děti krušné časy. Rozhodly se utéct a toulaly se po vesnicích. Veník hrál a Krista zpívala. Tím se živili. Všem se jejich hudba líbila. Když dospívali, Veník se do Kristy zamiloval. Vrátili se na svoji oblíbenou louku a Veník ustlal Kristě pod dubovým stromem. Krista od něj odešla a už se za ním nevrátila. Poldík ji dlouho hledal a změnil se. Když chodil vesnicemi, pil v hospodách a už nebyl tak hodný jako dřív. Doslechl se, že v Praze zpívá vynikající zpěvačka. Šel se na ni podívat do divadla a poznal v ní Kristu. Krista byla uznávaná a žila v přepychu. Veník začal hrát v orchestru divadla. Když hrál Osiřelo dítě, Krista ho poznala. Byla asi ráda, že ho vidí. Omdlela a zemřela. Veník se vrátil na louku. Bylo mu zima, proto se chtěl ohřát a udělal si oheň. Začal hořet celý les a Veník zemřel. Otištěno podle vydání z r. 1874 v "Jiných třech povídkách" a jest třetím vydáním v Bačkovského "Národní četbě".

Otištěno podle "Slovanských besed", roč. I. z r. 1861.

Otištěno podle "Slovanských besed", roč. I. z r. 1861.

Básně vydány k 100. výročí narození autora. Předmluva Dr. Miloslav Hýsek, listy volně vložené v papírové obálce, ta je mírně v kraji nažloutlá, listy nerozřezané. III. svazek sbírky Listy k srdci, kresby Zdeněk Guth. Náklad 300 ks, z toho 25 ks na papíru Japan a 250 ks na ofsetu.

Edice Melantrichovy knižnice sv. XLVIII. Povídky s vesnickou tematikou. Povídky s vesnickou tematikou. Zaměřoval se na kontrasty (vztahy rodičů a dětí, …). Většina jeho povídek končí tragicky. Hálek zde kritizuje finanční vztahy a touhu po penězích. Hlavním motivem je nutnost jednat a žít v souladu s přírodou a to pro něj znamená posuzovat člověka podle jeho vnitřních hodnot. Objevuje se v nich snaha vychovávat.

Otištěno podle textu v "Osvětě", roč. III., 1873

Dramata z let 1859-1861. Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf.

Články literární a výbor z feuilletonů. Úvahy o písemnictví; Časové projevy a boje literární; Příležitostné články o české literatuře; Výbor z feuilletonů

Články z let 1861-1874. Drobné články cestopisné -- Na Černou Horu -- Cařihrad a jeho život -- Krkonošské črty -- Poslední obrázky

Vybrané spisy Vítězslava Hálka, svazek IV. Vychází k 120 výročí narození Vítězslava Hálka

Muzikantská liduška - U panských dvěří - Na statku a v chaloupce

Povídka pojednává o sociálních poměrech na vesnici, kde začínají vládnout peněžní vztahy a touha po bohatství. Příběh dívky, které rodiče bránili ve sňatku s jejím milým a nutili ji do svazku s bohatým člověkem.

Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.

Obsahuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník.