Jun Saga Pořadí knih

Kniha Asakusa bakuto ičidai (Život hráčů z Asakusy, v angličtině Confessions of a Yakuza), která v Japonsku poprvé vyšla v roce 1989, představuje záznam životního příběhu člena jakuzy (japonské mafie), Eidži Idžičiho. Pořídil jej lékař a spisovatel Džuniči Saga, který za sedmdesátiletým mužem v posledních měsících jeho životadocházel, aby mu ulevil od bolesti, a při té příležitosti jeho osudy postupně vyslechl a zapsal. Série příběhů zachycuje období Idžičiho dospívání v rodném domě v Ucunomiji, přesun do tehdejší tokijské čtvrti Fukagawa za prací v rodinném obchodě s uhlím, jeho vstup do gangu, který měl kontrolu nad hazardem v zábavní čtvrti Asakusa, a poté i cestu, která jej dovedla až do čela jakuzy. Otevřené vyprávění zahrnuje i milostné vztahy, službu v armádě či vězeňské zkušenosti, a to vše na pozadí událostí, které se odehrály v Japonsku v první polovině 20. století. Obsahově nesmírně zajímavá kniha osvětluje situaci předválečného Japonska. Překladu se ujala japanoložka Alice Kraemerová, znalkyně japonské společnosti a kultury, která byla v roce 2015 oceněna japonským Řádem vycházejícího slunce s rozetou za dlouholeté šíření japonské kultury. Zpověď šéfa jakuzy je další z knih vydaných v rámci naší edice o japonské kultuře a estetice. Cílem této edice je představit českému čtenáři japonskou kulturu prostřednictvím pečlivě vybraných českých a japonských literárních děl. V případě překladů vybíráme vždy tituly, které dosud nebyly přeloženy do češtiny, a překládáme přímo z výchozího jazyka, tedy japonštiny, abychom zaručili co největší věrnost originálu. Všechny knihy z této edice byly pro velký zájem rychle vyprodány a musely být dotisknuty. Titul Zpověď šéfa jakuzy je naší druhou knihou od Džuničiho Sagy. Tou první byla Sláma i hedvábí, vydaná v roce 2019, o životě na japonském maloměstě před sto lety.

Kniha přináší fascinující vyprávění pestré skupiny lidí o životě v Japonsku na začátku dvacátého století. Džuniči Saga, povoláním lékař, se po dobu patnácti let věnoval rozhovorům s nejstaršími obyvateli svého rodného města Cučiura. Muži a ženy různých profesí, rybáři, obchodníci, řemeslníci, chudí i bohatí, gejši i příslušníci mafie jakuzy v nich vzpomínají na své mládí a o svých životech mluví velmi otevřeně. Vyprávění jsou často zdrcující svou syrovostí, zároveň překvapí, s jakou samozřejmostí jejich vypravěči k nesnázím života přistupují. Život běžných lidí se tehdy ještě v mnohém podobal tomu, jaký žili jejich předci před sto lety, než se Japonsko otevřelo světu a začaly do něj přicházet nové podněty. Kniha není jen svědectvím o jednom malém městě, ale vypovídá o celém Japonsku. Dává lépe pochopit, v čem spočívá úspěch země v moderní době a co umožnilo přerod tohoto tradičního starobylého světa v průmyslovou velmoc. Kniha byla v roce 1987 v Japonsku zvolena Knihou roku.