Svým originálním projektem asubjektivní fenomenologie se Patočka připojil k plejádě myslitelů, kteří usilovali rozšířit fenomenologii za meze dané její původní vazbou na transcendentální subjektivitu. Patřil k nim M. Heidegger, E. Fink, M. Merleau-Ponty nebo M. Henry – a v některých částech svého díla i samotný E. Husserl. V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitější z těchto paralel mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.
Kniha přináší ve třinácti kapitolách pestrou paletu dialogů myslitelů evropské tradice s Lévinasovou expresivní fenomenologií jinakosti, zastoupenou v prvé řadě knihou Totalita a nekonečno. Společným cílem statí je přispět k reflexi a dalšímu rozvíjení Lévinasovy filosofie, která je koncipována jako radikální polemika se zásadními proudy evropské filosofické tradice. Protože Lévinas své myšlení rozvíjí jako konfrontaci, která vytváří ostré polarity, je čtenář jeho díla stavěn před otázku, nakolik je filosoficky oprávněná a nosná. Odpověď na tuto otázku, která je společným úběžníkem této publikace, má proto podobu dialogických statí, v nichž je Lévinas nově konfrontován s mysliteli, kteří jeho stanovisko významně ovlivnili, stejně jako s těmi, kteří, ač bez přímého vlivu, promýšlejí tatáž témata z odlišných východisek. V knize proto nechybí konfrontace s Hegelovým pojetím vztahu k druhému, Kantovou ideou autonomie, Heideggerovým rozvrhem fundamentální ontologie či Husserlovou fenomenologií. Na druhé straně jsou do ní zařazeny také rozhovory s mysliteli, kteří s Lévinasem sdílejí motivy, jakými jsou tělesnost (Patočka) či vztahová existence vůči druhému (Sartre, Merleau-Ponty) a vůči Bohu (Keirkegaard, Buber). Nechybí rovněž téma myšlení diference a negace (Derrida, Adorno), motiv zranitelnosti (Butler), smrtelnosti a vztahu k jazyku (Blanchot).
V posledním Descartově spisu z roku 1649 je vztah mysli a těla tematizován jak v rámci klasifikace jednotlivých afektů, tak i z hlediska tradičního cíle morální filozofie, kterým je ovládnutí tělesných vzruchů pomocí pevných rozumových úsudků. Originalita Descartova pojetí lidské emocionality v porovnání s touto tradicí pak spočívá nejen v tom, že pro každé z duševních hnutí nalézá vlastní definici a specifické uplatnění, ale především v tom, že poukazuje k možnosti prospěšného využití i škodlivých a těžko zvládnutelných afektů, z nichž můžeme s patřičným odstupem čerpat totéž potěšení, jako by se jednalo o představení na divadle....
Sborník příspěvků k filosofickému rozboru jednání se člení do pododdílu “motivace a emoce”, “pravidla a kontext”, “racionalita jednaní”, “mluvit a jednat”. Jejich autoři v nich shrnují výsledky své práce k danému problému (F. Karfík, J. Sokol, J. Čapek, O. Švec, F. Wolff, P. Canivez, B. Znepolski, S. Virvidakis, P. Kontos).
Pragmatic Perspectives in Phenomenology offers a nuanced analysis of pragmatic themes in the works of key phenomenological figures, including Husserl, Levinas, Scheler, and Patocka, alongside Heidegger and Merleau-Ponty. The volume begins with a critical reassessment of existing pragmatic interpretations, particularly focusing on Heidegger’s concept of Being-in-the-world. It explores themes that justify the pragmatic turn, emphasizing the primacy of practical understanding over theoretical frameworks, critiquing representationalist views of perception and consciousness, and analyzing language and truth within social and cultural practices. By examining these pragmatic readings of essential phenomenological concepts, the book situates them within a broader historical and thematic context, introducing previously overlooked themes such as freedom, alterity, transcendence, normativity, distance, and self-knowledge. This work aims to invigorate discussions about the phenomenological legacy and its contemporary relevance by expanding the thematic scope of pragmatic motives in phenomenology. It is designed for advanced students and scholars interested in bridging the analytic-continental divide and exploring the interplay between practice and theory.
